INZERCE

Spotřeba elektřiny a plynu, ilustrační snímek. Foto: Pixabay (autorka Frauke Riether)

Domácnosti v příštím roce zaplatí za elektřinu a plyn o 10 procent méně. Platby za sítě mírně vzrostou

České domácnosti zaznamenají prvně od energetické krize viditelný pokles cen elektřiny a zemního plynu. Prostor ke snížení cen před rokem padl po rozhodnutí vlády ukončit dotování cen energií a vrátit lidem a firmám platby na podporované zdroje energie (POZE). Tentokrát by to mělo vyjít. V průměru by měly domácnosti v příštím roce na elektřině ušetřit zhruba 10 procent a na plynu 8,5 procenta nákladů.

Jak na dnešní tiskové konferenci uvedl předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislav Trávníček, na celkové ceně elektřiny pro maloodběratele se z 55 procent podílí tržní složka a z 45 procent regulované platby. Mezi ně spadají platby za distribuci energie, POZE a systémové služby, ale také drobný příspěvek na financování činnosti ERÚ, OTE a datového centra EDC.

Odhadovaný 10procentní pokles celkové ceny elektřiny je podle Trávníčka založen na předpokladu, že tržní část cen meziročně klesne o 17,8 procenta. Výrazně klesne také platba za systémové služby díky poklesu nákladů společnosti ČEPS na nákup služeb výkonové rovnováhy. Méně příznivý je vývoj plateb za distribuci elektřiny, které v průměru vzrostou o 3,6 procenta. Růst se týká hlavně domácností s nižší spotřebou energie. Kdo má vytápění na elektřinu nebo tepelné čerpadlo, měl by i zde ušetřit.

Tomu odpovídá i očekávaný pokles cen od ledna, který se projeví hlavně u domácností s vyšší spotřebou (viz tabulka níže).

Zdroj: ERÚ

Růst plateb za distribuci je o něco vyšší, než ERÚ uvedl v návrhu cenového rozhodnutí o regulovaných cenách elektřiny. Podle Stanislava Trávníčka to není způsobeno tlakem distributorů na vyšší platby, ale zohledněním dopadu letošních povodní a způsobených škod na rozvodné síti.

Pokles cen se má projevit také u průmyslových podniků a dalších velkoodběratelů. Kdo je připojen k síti vysokého napětí, měl by podle ERÚ v příštím roce zaznamenat pokles ceny o 6,7 procenta (tržní složka klesne o 9,7 procenta, regulovaná vzroste o 0,8 procenta). V případě největších odběratelů připojených k síti velmi vysokého napětí má nastat pokles ceny o 8,2 procenta (tržní část se sníží o 9,6 a regulovaná o 3,6 procenta).

Distribuci plynu prodražuje vodárenský efekt

Co se týká plynárenství, tady lze hovořit o příslovečné dobré a špatné zprávě. Ta špatná je, že regulovaná složka ceny plynu pro maloodběratele příští rok vzroste v průměru o 8,6 procenta, v případě středních a velkých odběratelů vzroste meziročně v průměru o 8,2 procenta. Dobrá zpráva naopak je, že regulovaná část tvoří jen 23 procent celkové ceny u maloodběratelů a méně než 16 procent u větších spotřebitelů.

Zásadní úlohu hraje výrazná pokles spotřeby plynu. Ta se podle Stanislava Trávníčka v posledních letech snížila bezmála o 30 procent a vrátila se tak na hodnoty typické pro počátek devadesátých let. V celém odvětví plynárenství proto působí silný „vodárenský efekt“ – náklady na provoz sítě se musejí rozpočítat na nižší objem spotřeby. Předseda Rady ERÚ dále odmítl výtky, že hlavním tahounem růstu síťových plateb je sanace ztrát provozovatele páteřních plynovodů NET4GAS. Ten je od konce loňského roku ve státním vlastnictví, do potíží se dostal po ztrátě byznysu v oblasti mezinárodní přepravy (ruského) plynu.

Také zde platí, že výše finanční úspory roste spolu s výší spotřeby. Redukci nákladů tak zaznamenají hlavně domácnosti, které zemní plyn používají k vytápění svého bytu nebo domu (viz tabulka níže).

Zdroj: ERÚ

Co se týká středních a velkých odběratelů plynu, celková cena by měla klesnout o 4,4 procenta. Hlavní podíl na tom má tržní složka ceny. Platby za distribuci plynu zde vzrostou o 1,6 procenta na 154,33 koruny/MWh, zatímco cena za přepravu plynu (tedy platby určené pro NET4GAS) vyskočí o 26,6 procenta na 66,23 koruny/MWh.

Celkově se jedná o mnohem příznivější zprávy, než jaké ERÚ představil před rokem. Tehdy regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti podražila meziročně o 65,7 procenta, v případě zemního plynu se jednalo o 38,8 procenta. Ještě hůře tehdy dopadli velcí spotřebitelé – v případě odběratelů elektřiny ze sítě vysokého napětí nastal skok o 105,5 procenta, v případě největších spotřebitelů napojených na síť velmi vysokého napětí o 191 procent.

David Tramba