Pouze v desetinách procent jsou využívány u trestně stíhaných a obžalovaných návrhy na dohodu o vině a trestu. V roce 2016 to bylo 0,12% ze všech trestně stíhaných a vyřízených řízení. Přestože tento nástroj takřka není používán, nejvyšší státní zástupce by ho chtěl rozšířit na všechny trestné činy včetně například vražd. Státní zástupci mají napřed začít dohody používat a aktivně o nich jednat, je přesvědčen advokát Petr Topinka.
Zatímco někteří obhájci a soudci vyslovili již dříve s návrhem nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana souhlas, jiní advokáti spolu s akademiky jsou v názoru rozpolceni nebo zásadně nesouhlasí. „Já sám nejsem přítelem takovýchto řešení. Obávám se, že toho lze velice dobře zneužít nehledě k tomu, že by to vytvořilo určitou skupinu lidí s největší pravděpodobností napojenou na podsvětí, kteří by si byli jisti tím, že se jim nic nestane, neboť v případě odhalení jejich trestné činnosti by se vyplatili,“ uvedl pro Českou justici svůj argument advokát Oldřich Choděra.
Nechť Pavel Zeman apeluje na podřízené
Přestože jde o politické rozhodnutí, většina právníků chce o návrhu diskutovat.
Jiný postup navrhuje obhájce a advokát Petr Topinka. Podle něho by měl nejvyšší státní zástupce nejprve přispět k tomu, aby se dohody začaly vůbec využívat. „Jsem k rozšíření institutu dohody o vině a trestu poměrně skeptický, podle mých vlastních zkušeností se stále výrazněji neužívá, podle statistik šlo v prvních letech o pár desítek případů ročně, za rok 2016 a 2017 jich bylo o něco více. Zavedeno to bylo víceméně jako další odklon pro urychlení vyřízení méně závažných trestných činů, tak by to podle mne mělo i zůstat. Pokud nejvyšší státní zástupce považuje za skvělé rozšířit možnosti uplatnění tohoto institutu, nechť spíše apeluje na své podřízené, aby aktivně zahajovali jednání o takových dohodách, a to i bez návrhu obviněného, i v té podobě, jak jsou nyní umožněny,“ uvedl pro Českou justici.
Čísla se v čase nemění
Mohlo by vás zajímat
Statistiky z výročních zpráv o činnosti státního zastupitelství mu dávají za pravdu. V prvním roce 2012, kdy byl zaveden tento institut, bylo podáno v České republice celkem 29 návrhů na schválení dohody o vině a trestu, což je 0,03% ze stíhaných a vyřízených osob. Poté se počet osob, u kterých byl uplatněn tento nástroj, zvýšil ke stovce. A tam už zůstal.
[mn_protected]
Podle údajů ministerstva spravedlnosti bylo v roce 2016 navrženo celkem v České republice 89 dohod o vině a trestu u obžalovaných a šest dohod u návrhů na potrestání, celkem 95 návrhů na dohodu o vině a trestu. To je podle tabulkové části výroční zprávy NSZ 0,12% z počtu stíhaných a vyřízených osob. Jde o 84 938 celkem stíhaných osob v roce 2016, z čehož bylo 78 131 osob rozhodnuto obžalobou nebo podáním návrhu na potrestání.
Číslo se nijak výrazně nezměnilo ani v roce 2017, kdy bylo podáno 110 návrhů na schválení dohody o vině a trestu u obžalovaných a opět pouhých šest u návrhů na potrestání. Celkem byl tedy tento nástroj využit loni u 116 osob. V roce 2017 bylo obžalováno 35 046 osob a u 35 677 osob byl podán návrh na potrestání.
Nejaktivnější je Jihomoravský kraj: 29 dohod
Počty podaných návrhů na schválení dohody o vině a trestu se výrazně liší za jednotlivá krajská státní zastupitelství, přičemž závisí na více faktorech, proč tomu tak je. Může jít o kraje s celkově vyšší kriminalitou, ale také větší aktivitou účastníků trestního řízení, tedy samotného trestně stíhaného a státního zástupce.
Nejméně návrhů na dohodu bylo v roce 2016 podáno ve Jihočeském kraji, šlo o pouhé dva návrhy. Následuje Praha se třemi návrhy a Středočeský kraj s pěti návrhy.
V Západočeském kraji a ve Východočeském kraji bylo v roce 2016 podáno shodně po patnácti návrzích na schválení dohody o vině a trestu. V Severočeském kraji to bylo o jeden návrh více, tedy 16 návrhů. Deset návrhů bylo podáno v Severomoravském kraji.
Ze statistiky se vymyká Jihomoravský kraj, kde bylo v roce 2016 podáno násobně více návrhů na schválení dohody o vině a trestu, a to 29 návrhů. Jde o podíl 0,24% ze všech stíhaných a vyřízených v tomto kraji, což je dvojnásobný podíl ve srovnání s celorepublikovým podílem. Počet stíhaných nebo řešených ve zkráceném řízení činil v Jihomoravském kraji celkem 13 660 osob, podaných obžalob nebo návrhů na potrestání bylo 12 158.
Návrh na schválení dohody o vině a trestu patří k odklonům, zaveden byl do trestního řádu od 1. září 2012. Dohodu je možné uzavřít pouze u činů, které nejsou zvlášť závažnými trestnými činy, tedy u přečinů a zločinů, u nichž horní hranice sazby trestu odnětí svobody činí maximálně deset let.
[/mn_protected]
Irena Válová
