Společná česko-polská komise se zabývala především informacemi o aktuálním stavu podzemní bariéry a přípravy monitorovacích vrtů v okolí polského hnědouhelného dolu poblíž českých hranic na Liberecku. Kontroverzní těžba v hnědouhelném dole Turów odčerpává vodu z českého území. V případě, že po dokončení stavby podzemní bariéry nezačne nejpozději do 30. 6. 2023 stoupat či alespoň nepřestane klesat hladina podzemních vod ve vybraných vrtech, nebude možné, aby těžba postoupila za hranici plánovanou Polskem pro rok 2023.
Včera zasedly ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a ministryně životního prostředí a ochrany klimatu Anna Moskwová spolu s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou, maršálkem Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylskim a zástupci místních samospráv k jednání Společné česko-polské komise, která vznikla na základě Dohody o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów.
Historicky první zasedání společné komise ukázalo, že obě strany plní své úkoly, které jim ukládá společní dohoda uzavřená mezi Českem a Polskem v únoru letošního roku.
Na jednání obě strany představily dosud splněné úkoly, přípravu Fondu malých projektů, který má pomáhat obcím. Na zasedání se vedla i debata o Strategii spravedlivé transformace regionu.
„Stručně řečeno, všechny úkoly, které nám zatím smlouva ukládá, obě strany plní. Dohodli jsme se na umístění technického místa měření hluku z dolu a máme i první data měření. Stejně tak jsme rozhodli o umístění nových stanic pro měření znečištění ovzduší. Proběhla i první kontrolní návštěva českých expertů přímo v dole a dostali jsme první data o měření podzemní vody. Víme, jak probíhá budování podzemní bariéry, který má zamezit strhávání vody na české straně hranice, známe data z měřicích vrtů,“ shrnula jednání ministryně Anna Hubáčková.
Komise se zabývala především informacemi o aktuálním stavu podzemní bariéry a přípravy monitorovacích vrtů. Tato bariéra má být hotová do konce června 2022, poté budou rok pořizována pravidelná měření, která mají prokázat její funkčnost. Tu prokážou pravidelné čtvrtletní monitoringy hladiny podzemní vody. V případě, že po dokončení stavby podzemní bariéry nezačne nejpozději do 30. 6. 2023 stoupat či alespoň nepřestane klesat hladina podzemních vod ve vybraných vrtech, nebude možné, aby těžba postoupila za hranici plánovanou Polskem pro rok 2023.
„Za toto historicky první setkání společné komise jsem velmi rád. Jeho výsledkem je potvrzení toho, že polská strana dodržuje Dohodou stanovené podmínky, jako je třeba dokončení filtrační stěny, kterou nyní čeká zkušební zatěžkávací režim. Společně jsme se shodli na prvních záměrech ve Fondu malých projektů. Brzy začnou práce na nových projektech o zadržování vody v krajině z tohoto Fondu. Za všechny mohu nyní zmínit záměry o přípravách lesoparků, alejí, rybníků nebo vodní přehrážky na Frýdlantsku a Hrádecku,“ uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Fond malých projektů zřizuje Liberecký kraj a Dolnoslezské vojvodství. Česká i polská strana do něj každý rok přispívá shodně 250 tisíc euro. Jeho prostřednictvím budou financovány místní a regionální projekty v oblasti životního prostředí.
O financování můžou žádat subjekty z obou států. Projekty bude posuzovat hodnotící komise složená ze stejného počtu zástupců Libereckého kraje a Dolnoslezského vojvodství, příkladem vhodných projektů jsou např. projekty na zadržování vody v krajině (budování mokřadů, tůní) či výsadba dřevin. Do Fondu budou strany přispívat po celou dobu trvání těžby.
Organizace Greenpeace ale dohodu kritizovala kvůli tajnostem během jejího vyjednávání a kvůli nedostatečně zaručené ochraně vodních zdrojů na českém území. Současný vliv dolu na české území podle Greenpeace stále není znám.
Grenpeace dokonce tvrdí, že ministerstvo životního prostředí informace o klesání vod na českém území získané od firmy PGE tají. Ministerstvo to ale odmítá.
(ede)
