Ministři zemědělství se v Bruselu konečně dohodli s europoslanci a Evropskou komisí na tom, jak mají vypadat nová pravidla pro rozdělování zemědělských dotací do roku 2027. Na poslední chvíli se tak podařilo vyjednavačům sladit mnohdy zcela protichůdné požadavky. Po dořešení technických detailů musí ještě výsledný text celkem tří legislativních návrhů ministři i europoslanci formálně schválit.
„Habemus CAP,“ napsal o víkendu zpravodajský portál Euractiv.com, jehož tým podrobně v posledních měsících sledoval přímo v Bruselu průběh dlouhých, složitých a mnohdy velmi napjatých diskusí o pravidlech nové společné zemědělské politiky EU (SZP – anglicky CAP, pozn.red.). Parafrází na slavné latinské zvolání při volbě nového papeže uvítal páteční oznámení vyjednavačů všech tří stran – tedy ministrů zemědělství zemí EU, Evropského parlamentu a Evropské komise – o tom, že po dlouhém čekání je kompromisní dohoda pro roky 2023 až 2027 konečně na světě.
„Trvalo nám to jen tři roky, 25 trialogů, tři supertrialogy, jeden jumbotrialog, 100 technických jednání, ale nakonec máme dohodu. Nová společná zemědělská politika bude spravedlivější, zelenější a se zemědělcem v jejím středu,“ komentoval to na svém twitteru předseda zemědělského výboru Evropského parlamentu Norbert Lins.
Na poslední chvíli
Došlo k tomu skutečně na poslední chvíli. Do konce června, kdy končí portugalské předsednictví v Radě EU, zbývá jen pár dní. Pokud by se portugalské ministryni zemědělství Marii do Céu Antunesové nepodařilo do včerejška jejím kolegům ze zemí EU předložit na stůl kompromisní text, znamenalo by to nejen profesní zklamání pro ni a všechny, kterých se dlouho očekávaná reforma evropské zemědělské politiky dotýká, ale především další časovou prodlevu ve spuštění již jednou odsunutých pravidel (původně měla začít platit již letos). To by podle mnohých hlasů již přímo ohrožovalo přípravu národních plánů, podle nichž se mají dotace v celkové hodnotě 387 miliard eur v jednotlivých zemích od roku 2023 rozdělovat.
Přečtěte si: Jednání o reformě zemědělské politiky EU na pokraji krachu. Zemědělci bijí na poplach a hrozí protesty
„Je to dobrý kompromis,“ je přesvědčená do Céu Antunesová. Podle ní ještě zbývá texty tří potřebných legislativních předpisů technicky doladit, aby je mohla formálně schválit jak Rada EU, tedy ministři zemědělství, tak Evropský parlament. „Tato dohoda nabízí moderní společnou zemědělskou politiku, která podporuje přechod k zelenějšímu zemědělství šetrnému ke klimatu, klade větší důraz na sociální a pracovní práva a všem zemědělcům zajistí konkurenceschopnost,“ uvedla dále.
„Nová zemědělská politika bude spravedlivější, ekologičtější a flexibilnější a bude více dbát na dobré životní podmínky zvířat,“ souhlasí také eurokomisař pro zemědělství Janusz Woiciechowski.
Prostě kompromis
Vyjednavačům se nakonec podařilo najít takové kompromisní znění textu, které, jak to již u kompromisů bývá, nebude asi úplně vyhovovat nikomu. Zapracovává však alespoň některé z požadavků každé ze stran u jednacího stolu. Evropský parlament tak například musel ustoupit z některých svých návrhů na opatření v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu. I přes silný nesouhlas států se mu však nakonec podařilo do textu zapracovat dohled nad dodržováním sociálních a pracovních práv zaměstnanců v zemědělství.
Členské státy zase „uhrály“ dobrovolnost zastropování plateb u velkých podniků. Na podporu malých a středních zemědělců budou nicméně muset vynaložit alespoň deset procent z balíku určeného na platby na hektar (tzv. prvního pilíře). A způsob, jak to učiní, musí přehledně popsat ve svých národních plánech.
Velká debata se vedla o tom, kolik peněz musí státy vyčlenit na tzv. ekoschémata. Těmi mají bonifikovat zemědělce za zvlášť šetrné hospodaření, například v režimu ekologického zemědělství, integrované ochrany rostlin apod. Ministři zemědělství měli obavy, že tyto povinně vyčleněné prostředky zůstanou zemědělci, pro něž jde o dobrovolný nástroj, nevyužity a propadnou. Výsledné číslo je nakonec 25 procent z balíku na platby na hektar s tím, že v letech 2023 a 2024 zůstanou pravidla pro případné přesuny částek flexibilnější. V rámci druhého pilíře na podporu investičních projektů má pak jít 35 procent na tzv. agroenvironmentální závazky.
Evropské komisi se zase nepodařilo do textu zapracovat konkrétní procenta, o něž má každý stát snížit své uhlíkové emise v zemědělství, spotřebu pesticidů a umělých hnojiv nebo navýšit podíl ekologicky obhospodařované půdy tak, jak to Komise uvádí ve svých strategiích k potravinové udržitelnosti a biodiverzitě z posledních dvou let. Nicméně bude pověřena dohledem nad tím, jak členské státy „přispívají“ k naplňování těchto cílů. Nelze přitom pochybovat o tom, že bruselští úředníci si budou tyto informace velice pečlivě ukládat k dalšímu využití.
Kompromisem jsou i tři procenta, která mají členské státy povinně vyčlenit na podporu zemědělců do 40 let (europoslanci chtěli původně čtyři, ministři dvě procenta). Tyto peníze mohou zemědělci dostat jako podporu příjmu, investice nebo přímo na zahájení zemědělské činnosti.
Součástí dohody je například i vznik nové zemědělské rezervy, z níž bude možné čerpat peníze na podporu trhu v případě krize. Její roční rozpočet má být nejméně nejméně 450 milionů eur.
Český národní plán ještě ovlivní podzimní volby
Česká republika se k výslednému kompromisu postavila spíše zdrženlivě, i když základní prvky dohody náměstek ministra zemědělství Jiří Šír na včerejším jednání ministrů nezpochybnil. V praxi však některá z dohodnutých ustanovení povedou podle něj k vyšší byrokratické zátěži, což je něco, proti čemuž Češi vždy aktivně vystupovali. Šír by také uvítal větší flexibilitu v definici skutečného zemědělce, výhrady má i k navýšení procenta neprodukčních ploch nebo nastavenému systému hodnocení.
Nová pravidla musí země EU ještě zapracovat do svých národních plánů pro rozdělování dotací. Na nich již všechny státy včetně ČR usilovně pracují, nicméně až současná dohoda umožní je opravdu dokončit. Během podzimu pak budou probíhat konzultace s Evropskou komisí, finální verze by měla být schválena do konce roku. A jak již bylo zmíněno, jejich plnění bude Komise pečlivě monitorovat a v pravidelných intervalech hodnotit s pomocí sady dohodnutých indikátorů.
Konečnou podobu českého národního plánu společné zemědělské politiky nicméně ještě mohou významně ovlivnit podzimní sněmovní volby. Zástupci obou opozičních koalic, tedy SPOLU a Pirátů a STAN, se již nechali slyšet, že v případě volebního vítězství do dokumentu ještě zasáhnou. Zastropování dotací, které se v České republice stalo jedním ze symbolů diskusí o nových dotačních pravidlech a pro současného ministra zemědělství Miroslava Tomana je zcela nepřijatelné, tak ještě není úplně ze hry.
Helena Sedláčková
