Závislost zemí Evropské unie na dovozu ruského plynu začala po růstu v loňském roce opět klesat. Podle analýzy organizace Bruegel dosáhl objem dodávek z Ruska v prvním čtvrtletí něco málo přes 10 miliard metrů krychlových, což je v meziročním srovnání o 28 procent méně. Projevilo se tak zastavení dodávek ruského plynu přes území Ukrajiny.
Odkud tedy evropské země plyn odebírají? Hlavním dodavatelem v prvním kvartálu bylo Norsko s podílem 31,6 procenta, druhé jsou Spojené státy americké s podílem 24,7 procenta. Rusko je třetí s 13,4 procenta jen těsně před Alžírskem, které se dostalo na podíl 13,1 procenta. Alžírsko má ambice objem dodávek na evropské trhy v nejbližších letech ještě navýšit.
Menší objemy plynu přicházejí do zemí EU také potrubní cestou z Ázerbájdžánu přes turecké a řecké území. Zbytek dodávek zajišťuje větší skupina zemí, která vyváží zemní plyn ve zkapalněné podobně (LNG) po moři. Patří mezi ně Katar, Nigérie, Trinidad a Tobago, Angola a příležitostně i další státy. Ve statistice se objevují také dodávky z Velké Británie, a sice z tamních LNG terminálů nebo z vrtů v Severním moři.
Vyšší využití LNG terminálů
Bruegel dále ve své analýze zmiňuje nadprůměrné využití kapacity LNG terminálů v evropských zemích. To bylo v březnu v Polsku a Chorvatsku 90procentní, ve Francii 83 procent a v Itálii a Nizozemsku zhruba 75procentní. Naopak poměrně slabé je využití kapacity zařízení pro dovoz LNG a jeho přeměnu zpět do plynného stavu v Řecku (22 %), Španělsku (35 %) a Německu (37 %).
Objem dodávek plynu z Ruska ještě v prvním čtvrtletí 2021 dosáhl 41 miliard m3, což tehdy představovalo 46,5 procenta celkového objemu dovozu do zemí EU. Od poloviny roku 2021 začali Rusové objem dodávek uměle omezovat, po zahájení ruského útoku na Ukrajinu v únoru 2022 navíc klesl zájem mnoha zemí EU podporovat nákupem plynu agresivní Putinův režim. Výrazný pád nastal v srpnu 2022, kdy Rusové vypnuli dodávky do Německa plynovodem Nord Stream.
Mohlo by vás zajímat
Dodavatelé plynu do zemí EU (v mld. m3)
| dodavatel plynu | 1. Q. 2024 | 1. Q. 2025 |
| Norsko | 25,74 | 23,59 |
| USA | 16,01 | 18,39 |
| Rusko | 13,86 | 10,02 |
| Alžírsko | 9,58 | 9,79 |
| Ázerbájdžán | 3,20 | 2,84 |
| Británie | 1,87 | 1,94 |
| ostatní země (LNG) | 5,69 | 8,08 |
| celkem | 75,95 | 74,65 |
Objem dodávek ruského plynu klesal až na necelých 10,5 miliardy m3 v druhém čtvrtletí 2023. Poté se opět začal zvyšovat díky rostoucím dodávkám LNG do Francie, Španělska a Belgie i vyšším dodávkám do Turecka a odsud dále na Balkán a do Maďarska. V posledním kvartálu loňského roku tak Rusové dodali do zemí EU přes 14,1 miliardy m3 plynu, což byla nejvyšší dosažená hodnota od poloviny roku 2022.
Letošní propad exportu se propisuje i do těžby plynu v Rusku. Po mírnějším poklesu v lednu nastal v únoru pád produkce o 11,3 procenta na 57,2 miliardy metrů krychlových. Největší propad vykazuje Gazprom, který v únoru vytěžil o 13,2 procenta méně plynu než loni. Uvedl to ruský deník Kommersant s odvoláním na své zdroje z tamního ministerstva energetiky.
Střet o plošný zákaz
Nedávná informace, že se dovoz ruského plynu do Evropské unie loni zvýšil o 18 procent, vyvolala jisté znechucení. Tento trend je v kontrastu s plánem EU zcela ukončit dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027. Zatím se však jedná jen o záměr, který není právně závazný. Shodu nebude snadné nalézt. Maďarsko a Slovensko se netají postojem, že chtějí dovoz ruského plynu a ropy udržet co nejdéle.
Podobné znechucení se dostavilo i poté, co média v březnu upozornila na utajená jednání mezi zástupci americké a ruské vlády o obnovení dodávek zemního plynu do Evropy, a to prostřednictvím plynovodu Nord Stream. Končící spolková ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbock později reagovala výrokem, že německá vláda nemá v plánu uvést Nord Stream opět do provozu a že tento projekt se ukázal být pro její zemi strategicky nákladnou chybou.
