Trvalo to dlouho, ale dočkali jsme se. Tak reagují zástupci firem z oboru energetických úspor na rozhodnutí parlamentu o změně rozpočtových pravidel. Ta otevírá cestu k realizaci energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC) v budovách ve vlastnictví státu. Do komplexní renovace budov se tak mohou pustit ministerstva, soudy či finanční úřady.
Výhodou EPC projektů je dlouhodobé partnerství mezi zákazníkem a dodavatelem. „Spolupráce s klientem je dlouhodobá, trvá běžně deset let. Nějakým způsobem zákazníka vychováváme, aby úspory energie byly co největší. Není to tak, že někde postavíme nový kotel, vyfotíme se u něj, přestřihneme pásku a jdeme o dům dál,“ zdůraznil manažer pro rozvoj společnosti Veolia Energie Filip Ovčačík na konferenci Právo a životní prostředí, kterou pořádaly zpravodajské portály Ekonomický deník a Česká justice.
Partnerství na desetiletí
Takzvané EPC projekty se zatím rozběhly hlavně v nemocničních areálech a v budovách v majetku měst a krajů. Tady se již podle Ovčačíka odehrál obrovský kus práce. „S tím je spojena otázka lokální výroby a decentralizace, která také vede k větší nezávislosti na dovozu paliv. Důležité je také vzdělání a motivace, abychom opatření na úspory energie nebo obecně hospodaření s energiemi prováděli co nejlépe,“ doplnil Ovčačík.
Uvolnění cesty pro EPC projekty ve státních budovách považuje za skvělou zprávu také ministr životního prostředí Petr Hladík. „Je to zásluha ministerstva zdravotnictví a našeho resortu, že jsme to po letech dali do pohybu a nakonec jsme ministerstvo financí přesvědčili. Je to naprostá nutnost a jsem rád, že veřejný sektor bude investovat takto chytře,“ řekl Hladík během debaty na konferenci Právo a životní prostředí.
Filip Ovčačík dodal, že projekty energetických úspor ve veřejném sektoru jsou „o fous“ složitější než v soukromém sektoru. Veřejné zakázky jsou totiž časově velmi náročné, přípravná fáze může zabrat i čtyři roky. „A pak během té dřiny někdo změní pravidla. Než se to znova odehraje celé, tak narazíme na stejný problém znova,“ řekl Ovčačík.
V oblasti EPC projektů má skupina Veolia Energie bohaté zkušenosti. Jen v letošním roce podepsala dva velké projekty v oblasti zdravotnictví. Týkají se energetických úspor v nemocnici Benešov za 220 milionů korun a v nemocnici Příbram za 112 milionů korun. Tím navazuje na již dříve úspěšně realizovaný projekt v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Realizovala EPC projekty také ve školních budovách v Olomouci a Karviné.
Veřejný sektor má jít příkladem
Jednatel společnosti D-energy Eduard Paulík na konferenci Právo a životní prostředí připomněl, že evropská směrnice o energetické účinnosti dává veřejnému sektoru za úkol jít příkladem, co se týká efektivní spotřeby energie. Stanovuje také úkol snižovat každoročně spotřebu konečné energie o 1,9 procenta ročně a renovovat tři procenta podlahové plochy veřejných budov.
Co se týká nastavení podpory, je vhodné rozdělit opatření v budovách na ta s rychlou a pomalou návratností. „Ke krátkodobě návratným opatřením, která může zafinancovat soukromý sektor, patří regulace vytápění, obnova zdrojů tepla, výměna vzduchotechniky a tak dále. Dlouhodobě návratná opatření, jako je zateplení budov, vyžadují dotační podporu,“ zmínil Eduard Paulík.
Komplexní projekty energetických úspor tak v sobě v praxi zahrnují jak „čisté“ EPC, tak dotační příspěvek z evropských fondů. „V České republice máme v této oblasti, troufnu si říct, nejlepší legislativu. Kvalitní příklady, nastavené principy, vzorové smlouvy, to vše otevírá cestu k dalším projektům. Za soukromý sektor mohu říct, že jsme připraveni,“ upozornil Paulík.
Emisní cíle a nové povolenky
Ministr životního prostředí Petr Hladík se při svém vystoupení na konferenci Právo a životní prostředí zaměřil na novou legislativu – českou i unijní. Evropskou komisí prosazovaný návrh na snížení emisí o 90 procent považuje Hladík za příliš ambiciózní. „Když si k tomu děláme analýzy, tak nám to prostě nevychází. Vycházejí nám možné úspory v rozsahu 83 až 86 procent, a to se nám zdá úplně fantastické,“ řekl ministr Hladík.
Dalším tématem ministrova vystoupení bylo zavádění emisních povolenek na menší zdroje znečištění. To postihne od ledna 2027 spalování plynu a uhlí v domácnostech a menších firmách, ale také každého, kdo plní nádrž svého vozu benzinem či naftou. Riziko skokového růstu cen paliv má omezit úprava povolenkového systému, na jejímž vyjednání se zásadně podílela česká vláda.
Více se dočtete ve zprávě Povinné snížení emisí o 90 procent do roku 2040? Ministr Hladík věří, že to bude méně
Mohlo by vás zajímat
Fenomén klimatických žalob
Další část konference se zaměřila na legislativu v oblasti životního prostředí. Do debaty se zde zapojil vrchní ředitel sekce ministerstva životního prostředí David Surý, ředitelka pro vnější vztahy MSD a předsedkyně sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory Eva Karásková, manažer pro ekologii a energetiku Ocelářské unie Filip Hájek a partner advokátní kanceláře mutualus Tomáš Babáček.
Závěrečný blok konference se zaměřil na nejnovější vývoj v judikatuře i na fenomén klimatických žalob. Do panelové debaty se zapojili soudce Nejvyššího správního soudu Jan Kratochvíl, právník Kanceláře vládního zmocněnce Miroslav Kaštyl, vedoucí oddělení řešení sporů advokátní kanceláře A&O Shearman Robert Pavlů a vrchní ředitel sekce klimatu na ministerstvu životního prostředí Petr Holub.
Poděkování za podporu konference Právo a životní prostředí patří společnostem Veolia Energie, D-Energy, SSI a Tiscali Media.
