Státní energetická koncepce (SEK) musí zajistit dostatek energie za dostupnou cenu, energetickou bezpečnost a dekarbonizaci Česka. Základní teze schválila vláda v dubnu, teď se projednává její konkrétní podoba. Moc času není, do konce roku musí být hotovo. Související vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu má být předložen Evropské komisi už za několik dní, do konce června. Jenže klíčová unijní legislativa, se kterou se cíle ladí, jako zejména balíček Fit-for-55, není stále na straně EU schválená, upozornil na sympoziu Ekonomického deníku na téma Jak má vypadat nová Státní energetická koncepce náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák.
„Možná hned na začátek otázka, proč takovou strategickou a ryze technickou věc řeší vláda. Je to především dané tím, že to jsou zásadní strategické dokumenty a vláda by tak měla dát určitý politický mandát k tomu, kam by energetika měla směřovat. Musíme si všímat toho, jaké technologie jsou akceptovatelné,” začal na úvod sympózia Třešňák.
Zmíněná koncepce by totiž měla stanovit vývoj energetiky na příštích 30 let a navázat na závazky ČR vůči Evropské unii, jako je například dosažení emisní neutrality do roku 2050.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) už přitom dříve při představování tezí nové Státní energetické koncepce řekl, že ta bude klást důraz na jadernou energetiku, ale i na digitalizaci a decentralizaci energetiky. A že by měla zahrnovat i její sdílení a posílit energetickou soběstačnost domácností, obcí a firem. Stát také počítá s odstraňováním administrativních bariér pro rozvoj obnovitelných zdrojů a má posilovat distribuční síť, aby jejich připojování zvládla.
Mezi vrcholové strategické cíle SEK patří známé energetické trio, tedy bezpečnost dodávek energie, konkurenceschopnost a sociální přijatelnost a udržitelnost nakládání s energií. Kromě toho jsou určené i strategické priority. „Ať už jde, a to především v kontextu uplynulých dvou let, o energetickou bezpečnost, dekarbonizaci energetického mixu, energetickou účinnost, ale i mezinárodní spolupráci. Dále důraz na vnitřní trh a infrastrukturu, ale také vzdělávání,” připomněl na sympoziu Ekonomického deníku Třešnák.
Narozdíl od poslední SEK z roku 2015 se teď v ní mají zohlednit také všechny nové technologie. „Dostupné, či nedostupné, ale prostě ty, se kterými budeme muset ve výhledu následujích deseti až patnácti let počítat. Ať už je to třeba vodík, ke kterému byla zpracována hloubková strategie v předminulém roce a bude aktualizována tento týden,” přiblížil. Dodal, že dále také Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů vzal na vědomí a doporučil vládě schválit strategii v oblasti malých nukleárních reaktorů anebo, že se jedná o oblastech jako jsou chytré sítě, elektromobilita nebo obnovitelné zdroje. „I ty mají svoje akční plány a některé z nich se budou ještě aktualizovat,“ doplnil.
Tím to ale nekončí. Náměstek připomněl, že Státní energetickou koncepci je nutné provázat s dalšími klíčovými strategickými dokumenty, jako je Vnitrostání plán v oblasti energetiky a ochrany klimatu (NEKP) nebo Politika ochrany klimatu ČR (POK).
„V případě vnitrostátního plánu jsme schválili harmonogram, podle kterého bychom měli jet. Odevzdáno vládě musí být do konce června, následně se odprezentuje Komisi. Tento týden tak máme první výstupy, se kterými budeme dále počítat a zítra se schází komise a platforma, která bude koncepci projednávat,” uvedl. Finální verze pak musí být hotová do 30. června 2024. Problém působí ale to, že zejména části balíčku Fit for 55 (plán Evropské unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % – pozn. redakce) stále nejsou dopracované, jenže pro zpracování zmíněných strategických dokumentů se jedná o poměrně klíčové věci pro další vývoj. „Především proto, jakým způsobem mohou investoři plánovat investice, s jakými mohou počítat vyhlídkami v oblasti podpor legislativy a podobně,” doplnil Třešňák.
Na sympoziu Ekonomického deníku zmínil v souvislosti s aktualizací zmíněných energetických a klimatických plánů také celkové změny v uspořádání trhu s elektřinou. Připoměl, že podstatná je především jeho dlouhodobá stabilita a ochrana zákazníků. V prvním případě se důraz tak klade především na dlouhodobé kontrakty nebo na úpravu podmínek pro smlouvy o nákupu elektřiny. Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), která jako nezávislý evropský subjekt podporuje spolupráci mezi evropskými energetickými regulačními orgány a zajišťuje, že k integraci trhů a harmonizaci regulačních rámců dochází v souladu s cíli energetické politiky EU, může vytvářet regionální virtuální obchodní uzly, aby posílila likviditu na dlouhodobých trzích. „Je tam i úprava pravidel obchodování krátkodobých smluv směrem k lepší předvídatelnosti nebo možnost zavést nástroj snižující spotřebu elektřiny ve špičkách,” doplnil.
V případě ochrany zákazníků pak zavádí nové parametry smluv. Konkrétně jde o povinnost dodavatele nabízet zákazníkům smlouvy s fixní délkou a fixní či dynamickou cenou, stejně tak právo na sdílení energie z obnovitelných zdrojů pro domácnosti a střední podniky a státní správu. Dále třeba i povinnost stanovení dodavatelů poslední instance, nebo posílení odolnosti dodavatelů elektřiny. A jde i o zavedení pravidel pro možnost stanovení cenových stropů pro dodávky elektřiny domácnostem a malým a středním podnikům.
„Samozřejmě tyto návrhy nového designu trhu obsahují z pohledu české pozice i některé nedotaženosti, které reflektujeme. Například se nám úplně nelíbí kompenzace pro offshore větrné elektrárny, protože může být diskriminační vůči investorům v těch zemích, kteří nemají přístup k moři. A už teď nepanuje shoda v cílech pro vodík, především pokud jde o využívání vodíku z fosilních zdrojů,” uvedl Třešňák.
Připomněl, že Evropská komise požaduje třeba i to, aby v případě vnitrostátního plánu proběhlo veřejné projednání, což se také teď čerstvě stalo. První se realizovalo ve dnech 13. května až 4. června, kdy se sbíraly reakce na základě zmíněných východisek. Jak upřesnil Třešňák, sešlo se jich 164, většinou přímo od občanů. Měla by ale proběhnout ještě druhá fáze. Ta by už měla vycházet z konkrétního návrhu textu a celý plán by měl být zpracován v podobě grafu, který se bude posílat Evropské komisi. „Nicméně, a to je čistě můj pohled, pokud by komise netrvala na datu 30. června, pak by byl mnohem větší prostor na projednání ještě před tím, než bude zmíněný graf hotový. Protože do jaké míry dává smysl veřejné projednání, když už komise návrh mít bude,” zamyslel se Třešňák.
„Já teď ale nechci rozvádět debatu, zda je to realistické a zda tedy do konce měsíce skutečně něco předložíme. Případně, zda jiné členské země na tom budou jinak, nebo budou chtít dodržet termín,” dodal na závěr.
Monika Ginterová
Poděkování za podporu sympozia patří generálnímu partnerovi Veolia a partnerům PRE a GasNet.
