V Česku docházejí zásoby klíčových surovin pro stavebnictví. Bez nových těžebních míst může být ohrožena výstavba dálnic, vysokorychlostních železničních tratí i třeba dostavba Dukovan. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto předkládá vládě seznam 47 lokalit, které mají být označeny za ložiska kameniva a štěrkopísku strategického významu.
Ministerstvo v důvodové zprávě varuje, že Česko v blízké budoucnosti vyčerpá dostupné zásoby. Stávající pískovny vystačí na 5 až 10 let, kamenolomy na 8 až 12 let. Pokud má stavebnictví pokrýt potřeby budoucích projektů, musí stát otevřít nová ložiska.
Dotěží se a co pak
Úřad proto navrhuje zahrnout mezi strategické lokality u stavebního kamene 29 míst v 11 krajích. V Královehradeckém kraji jsou to například Masty, v Libereckém kraji Košťálov-Stružinec a Luhov-Brniště-Tlustec, v Olomouckém kraji Střítež nad Ludinou-Okrouhlík.
Štěrkopísky i stavební kámen
Ministerstvo k projednávání vládě předložilo zvlášť materiál pro stavební kámen a zvlášť pro štěrkopísek. Studie zpracovala Těžební unie ve spolupráci s Českou geologickou službou na základě požadavku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správy železnic.
Podle materiálu bylo v roce 2024 v Česku 234 aktivních ložisek stavebního kamene a asi 211 činných kamenolomů. Nejvíce kamenolomů bylo v provozu na Vysočině, ve Středočeském, Olomouckém, Jihočeském, Pardubickém a Ústeckém kraji.
Česko má také disponovat zdánlivě velkým objemem ložisek stavebního kamene, v zemi by ho mělo být přes 2,5 miliardy metrů krychlových. Objemy vytěžitelných zásob jsou výrazně nižší a činí 730 až 760 milionů metrů krychlových, což představuje asi 30 procent z celkových geologických zásob. Zásoby s povolenou těžbou jsou ještě nižší. Je to zhruba 520 až 560 milionů metrů krychlových.
Mohlo by vás zajímat
„Pokud nebudou do deseti let postupně vytvářeny územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupně dotěžované lokality, dá se předpokládat ukončení těžeb na minimálně 45 až 50 procent všech funkčních ložisek štěrkopísků na území ČR,“ uvedlo ministerstvo.
Riziko je i u kameniva
Stejné riziko je i u zásob drceného kameniva, u něhož v následujících osmi až 12 letech podle úřadu budou postupně vytěženy současné zásoby a následně bude hrozit nedostatek pro potřeby státu. „Nedostatečné zásoby se projevují rostoucí cenou, delšími dovozovými vzdálenostmi, nedostatkem některých klíčových kvalitních frakcí drceného a těženého kameniva do obaloven a betonáren,“ podotklo ministerstvo.
Ložisko strategického významu je nový institut, který zavedl do legislativy horní zákon od 1. ledna 2024 kvůli zajištění surovinové a energetické bezpečnosti státu.
Silnice i vysokorychlostní železnice
Mezi strategické lokality u štěrkopísků chce ministerstvo zahrnout 18 ložisek, která se nacházejí v osmi krajích. Ve Středočeském kraji to mají být Ledčice, kde se těží už od roku 1997. Další lokalitou jsou Nové Ouholice, které se připravovaly jako náhrada za dnes již vytěžený dobývací prostor Černuc. Jde o významnou lokalitu v blízkosti Prahy. „Předpokládáme, že cca 60 % odbytu bude směřovat na Prahu po D8, zbývajících 40 % na silnici I/16 z části na Slaný a Kladno, z části na Mělník,“ uvádí ministerstvo ve zprávě.
V Moravskoslezském kraji to mají být Kravaře-Kouty. Z nich mají čerpat silniční stavby I. třídy mezi Ostravou a Opavou nebo u Bruntálu. V Královehradeckém kraji to budou Smiřice, které by měly zásobovat materiálem například dostavbu dálnice D11, ale také plánovanou vysokorychlostní trať VRT Poříčany.
VRT si vyžádají větší poptávku
Podle Správy železnic je pro železniční dopravu nejdůležitější surovinou kamenivo. Do budoucna se přitom předpokládá na základě budoucího rozvoje železnice a vývoje technologických požadavků na únosnost vyšší poptávka. Aktuálně se podle mluvčího Dušana Gavendy celkové roční dodávky nového kameniva se pohybují mezi jedním a dvěma miliony tun.
„Studie odhadují, že jen do roku 2040 bude na železniční projekty potřeba více než 23,5 milionu tun kameniva. Z toho přes šest milionů tun v nejvyšší kvalitě třídy B0 určené právě pro vysokorychlostní tratě,“ upřesnil Gavenda. Pokračoval, že významná ložiska mají zásoby jen na pět až deset let a bez otevření nebo rozšíření těžebních míst hrozí reálné zpoždění či prodražení výstavby strategických projektů.
Dá se i recyklovat
Pomoci řešit nedostatek potřebného materiálu má i recyklace. V současnosti je možné na tratích s maximální povolenou rychlostí do 120 km/h použít recyklované kamenivo v „celém profilu kolejového lože“. Pro tratě s rychlostí nad 120 km/h je možné materiál využít pouze ve spodních vrstvách. Správa železnic ročně řádově stovky tisíc tun kameniva recykluje a podíl se snaží podle Gavendy navyšovat.
Recyklaci jako jednu z možností zmiňuje i společnost Porr. „Přírodních zdrojů postupně ubývá a musíme s nimi nakládat odpovědně. Proto dlouhodobě podporujeme využívání recyklovaných materiálů a v souladu s našimi interními ESG závazky vidíme právě v recyklaci budoucnost stavebnictví,“ uvedla mluvčí firmy Lucie Obdržálková.
Nedostatek žene ceny vzhůru
Rozšíření těžby by uvítal Metrostav. „Po rozšíření těžby voláme již několik let. Současné zásoby štěrkopísku a kameniva nejsou dostatečné pro plánovanou rozsáhlou výstavbu dopravní a energetické infrastruktury,“ sdělil jednatel a ředitel společnosti TBG Metrostav Jakub Šimáček. Současný nedostatek surovin žene cenu každý rok vzhůru, což se následně projevuje v cenách staveb.
Těžební unie upozorňuje, že je nutné jak dotěžování stávajících ložisek, tak otevírání nových lokalit řešit včas zejména kvůli dlouhým povolovacím procesům. Podle Radany Zelinkové z unie se už teď naplno projevuje nedostatek surovin a bez zásahu se krize dostupnosti bude dál prohlubovat.
Podle mluvčího Českých štěrkopísků Petra Duška ministerstvo na seznam, který umožní zrychlení povolovacího procesu, zařadilo pouze lokality takzvaných výhradních ložisek ve vlastnictví státu. Naprostá většina těžitelných ložisek podle něj ale patří mezi takzvaná nevýhradní ložiska, která jsou ve vlastnictví majitele pozemku. Do budoucna bude podle Duška potřeba provést také jejich analýzu.
A co obce?
Plány ministerstva se nesetkaly pouze se souhlasem. Sdružení místních samospráv České republiky v rámci připomínkového řízení předložilo žádost na zrušení materiálu a zpracování oficiálního koncepčního dokumentu, který bude obsahovat a hodnotit výčet nejen stávajících, ale i uvažovaných strategických ložisek. Před zkracováním návrhu žádalo také o diskuzi s konkrétními obcemi.
