Česká firma Geomet provádí průzkum těžby lithia pod Cínovcem a v následujících letech zde plánuje uskutečnit jeho těžbu. Na sklonku roku firma, majoritně vlastněná ČEZem přes Severočeské doly, zveřejnila hospodářské údaje za rok 2021. Nedopadly dobře. Za období od července 2020 do 31. prosince 2021 byla zjištěna ztráta ve výši 66 497 858 korun. Ze struktur Geometu také zmizel Pavel Čmelík. Ten už není ani zaměstnancem ČEZu.
Česká firma Geomet provádí průzkum těžby lithia pod Cínovcem a v následujících letech zde plánuje uskutečnit jeho těžbu. Pod Cínovcem v Krušných horách se nachází 3 až 5 procent světových zásob lithia a Česká republika je tak jedním z nejvýznamnějších ložisek/nalezišť tohoto významného kovu v Evropě.
Lithium je zásadním prvkem pro výrobu baterií, které slouží k akumulaci elektrické energie. Díky významnému rozmachu elektromobility a potřebám skladování energie nejen z obnovitelných zdrojů celosvětová poptávka po lithiu prudce roste.
Obchodní podíl ve výši 51 procent drží v Geometu Skupina ČEZ prostřednictvím své společnosti Severočeské doly, zbývajících 41 drží nepříliš průhledná společnost European Metals Holdings.
Na poslední valné hromadě Geometu v sídle ČEZu zazněly nepříliš příznivé informace o hospodaření společnosti.
„Předseda valné hromady konstatoval, že na základě účetní závěrky společnosti k 31.12.2021 za období 1.7.2020 – 31.12.2021 byla zjištěna ztráta k 31.12.2021 ve výši 66 497 858,62 Kč,“ stojí v zápisu z valné hromady.
Po diskuzi mezi společníky poté předseda valné hromady navrhnul, aby bylo schváleno, že vykázaná ztráta bude převedena na účet neuhrazených ztrát minulých let.
„Poté bylo přistoupeno k hlasování o návrhu za přítomnosti obou společníků: hlasy pro: 100 %, hlasy proti: nikdo, zdržel se: nikdo.
Předseda valné hromady konstatoval, že návrh byl schválen. Valná hromada se usnesla požadovanou většinou hlasů přítomných společníků tak, že schvaluje, aby ztráta ve výši 66 497 858,62 Kč byla převedena na účet neuhrazených ztrát minulých let. Proti tomuto usnesení nebyl podán žádný protest,“ stojí dále v zápisu z valné hromady z konce prosince.
Odchod manažera ČEZu
Z obchodního rejstříku navíc vyplynulo, že už loni v únoru skončil předseda rady jednatelů společnosti Geomet, která je držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska lithia u Cínovce v Krušných horách, Pavel Čmelík ze skupiny ČEZ.
Čmelík pracoval v ČEZ od roku 2019, kdy řídil oddělení rozvoje nových společností skupiny. Před nástupem do ČEZ byl mimo jiné znám jako člověk, který přivedl do Prahy britské hračkářství Hamleys. Dříve prošel několik pozic v mezinárodních společnostech, jako jsou Deloitte, Arthur D. Little, Morgan Stanley a Procter & Gamble. Je absolventem Středoevropské univerzity v Budapešti a Západočeské univerzity v Plzni.
Čmelík byl také vyslancem ČEZu také v dosud nenaplněném slovenském projektu InoBat.
ČEZ v červnu roku 2020 investoval do InoBatu 10 milionů eur formou konvertibilní půjčky. Nedávno se však z firmy stáhl a o spolupráci ztratil zájem (více ve zprávě z minulého týdne). „Konvertibilní půjčka byla ze strany InoBatu už splacena, takže ČEZ již není podílníkem ve společnosti,“ potvrzuje mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Jenže už tři roky čteme zprávy o stavbě gigafactory InoBatu na Slovensku, avšak ta dodnes nevyrábí. V posledních měsících vypouští InoBat zprávy o chystané stavbě výrobního závodu ve španělském Valladolidu nebo v Srbsku, které údajně nabídlo nadstandardní investiční pobídku.
Ale zpět k Pavlu Čmelíkovi. Po zveřejnění výsledků Geometu se objevila diskuse na Twitteru, kterou inicioval uživatel sociální sítě pod nickem Johann von Elbogen a zmínil jak Geomet, tak zatím nerealizovaný projekt InoBat.
„Ano, jsem to já. ČEZ vlastní z 51% Geomet a také měl zainvestováno v InoBat (pro @von_Elbogen ) V obou projektech jsem ČEZ zastupoval, ale pak jsem odešel a dělá to někdo jiný. Byl jsem zaměstnanec s nulovými politickými vazbami a věřte, že daleko od vrcholového vedení ČEZ :),“ zareagoval Pavel Čmelík na tweet.
„Geomet je ´taková normální kauza´,“ odvětil von Elbogen.
„Do určité míry asi ano 🙂 Lidi/politici si myslí, že je Lithium je jako ropa a že na tom strašně vyvaří a snaží se k tomu za každou cenu nějak dostat. No a pak čase zjistí, že je to vlastně dost těžký projekt a zas taková tiskárna na prachy to není a jdou o dům dál :),“ zareagoval Čmelík.
Podle profesní sítě LinkedIn už Pavel Čmelík v ČEZu nepracuje od března 2022. Podle téže sítě pracuje Čmelík jako Head of Family Office v TCF Capital byznysmena Tomáše Čupra (například Slevomat, Dáme jídlo nebo Rohlík – pozn. red.).
„Pavel má na starost celkové řízení skupiny, tvorbu investiční strategie a financování portfolia. Nastavuje klíčové cíle a zodpovídá za jejich naplnění. Součástí jeho práce je také identifikace vhodných investičních příležitostí a jejich následná realizace. V minulosti pracoval v mezinárodních společnostech působících v odvětvích investičního bankovnictví, strategického poradenství a FMCG. Více než deset let budoval a řídil vlastní byznys v oblasti maloobchodu,“ lze se dočíst na webových stránkách TCF Capital.
Lithium jako volební tahák
Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z diskutovaných témat před parlamentními volbami v roce 2017. Bývalá vláda pod vedením ČSSD tehdy krátce před volbami podepsala s European Metals Holdings memorandum o těžbě.
V březnu 2018 Česká republika memorandum vypověděla, tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) pak na konci března uvedl, že dohodu, na základě které do hry vstoupil jako majoritář ČEZ, považuje za úspěch. Analytici tehdy uvedli, že stát využil ČEZ, ve kterém má majoritní podíl, aby se dostal zpět k možné těžbě lithia v Česku.
V České republice je podle odhadů asi tři až pět procent světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese.
Ložisko u Cínovce je největší v Evropě. Odbytištěm pro krušnohorské lithium by podle ČEZ mohly být baterie do elektromobilů či baterie systémů pro ukládání elektřiny.
Z historie Cínovce
Cínovec je ložisko lithia, cínu a wolframu, situované ve svrchní části malé žulové intruze na hranici ČR a Německa asi 6 km nad městem Dubí na Teplicku. Větší část ložiska se nachází na české straně, zatímco menší část leží pod německým Zinnwaldem.
Těžba na Cínovci započala již ve středověku. Zprvu se jednalo o rýžování minerálů cínu a wolframu (kasiteritu a wolframitu) v potocích, později šlo o přípovrchové rubání křemenných žil, které vycházely na povrch v oblasti při hranicích s Německem. Od 17. století těžba v Čechách i v Sasku postupovala podél žil do stále hlubších partií ložiska. Jedna z přístupových štol na saské straně byla po uzavírce zpřístupněna a slouží turistům jako zajímavá atrakce.
Těžba na české straně se urychlila ve válečné době a trvala až do uzavírky v roce 1991, ačkoli posledních zhruba 20 let bylo věnováno spíše podzemnímu průzkumu hlubších částí ložiska směrem k městu Dubí. Těžební činnost na české straně Cínovce probíhala z lokality tzv. Starého závodu, kde byla zapuštěna kolmá produkční šachta a těžilo se zhruba 8 křemenných žil bohatých na cín a wolfram. Jak docházely žilné zásoby, obrátila se v 70. letech 20. století pozornost geologů směrem k jihu. Podzemním průzkumem zde byly objeveny rozptýlené rudy cínu a wolframu, sice s nesrovnatelně menšími obsahy kovů než v žilovině na Starém závodě, ovšem s větším objemem předpokládaných zásob.
„V roce 1991 bylo ložisko uzavřeno z důvodu nerentabilnosti. Současný koncept potenciálního obnovení rentabilní těžby vychází z předpokladu vyšších cen cínu a wolframu a použití nových technologií při těžbě a zpracováni rudy, ale hlavně z výhledově rostoucího významu lithia pro moderní hospodářství 21. století a odklon od výroby energie z fosilních zdrojů,“ uvádí na svých webových stránkách společnost Geomet.
Cínovec je podle Geometu sice velké, ale z hlediska kovnatosti relativně chudé ložisko lithia. Jeho nevýhodou jsou vysoké náklady na těžbu podzemním způsobem. Pozitivy naopak jsou zásoby cínu a wolframu, jejichž hodnota sníží výrobní náklady lithia, jednoduchý a bezpečný proces zpracovaní rudy a nesrovnatelně malý ekologický dopad důlní činnosti na životní prostředí i na život obyvatel v regionu.
„Otevření dolu by se příznivě promítlo i na zaměstnanosti v regionu, kde je předpoklad vytvoření mnoha pracovních příležitostí nejen v dole samotném, ale i v navazujících odvětvích nebo službách. Do rozpočtu města Dubí by z poplatků za vydobytý nerost a dobývací prostory ročně přibývala nemalá částka finančních prostředků,“ tvrdí společnost.
Jan Hrbáček, David Tramba
