Separace cinvalditu s obsahem lithia z horniny z českého Krušnohoří je technicky možná a ekonomicky životaschopná. Výsledek testování prokázaly více než 95procentní výtěžnost lithia z původní suroviny a celkově překonal očekávání. Oznámila to ve zprávě pro investory společnost European Metals Holdings (EMH), který drží v projektu těžby lithia u Cínovce 49procentní podíl.
Jedná se bezesporu o nejambicióznější těžební záměr na českém území. Podnik Geomet, ve kterém mají těsnou majoritu Severočeské doly ze Skupiny ČEZ a minoritu EMH, se chystá investovat zhruba 15 miliard korun do těžby a zpracování lithia. Záměr EMH počítá s produkcí 22 500 tun uhličitanu lithného ročně, což by Česko vyneslo na pozici největšího producenta lithia v Evropě.
Výsledky testování horniny v australském Perthu podle EMH překonala očekávání a dále prokázala potenciál pro vysoké výnosy lithia. „Výsledky extrakce lithia jsou vynikající a dále podtrhují komerční
životaschopnost provozu na Cínovci. Tyto výsledky ukazují opakovatelnost více než 95procentního výtěžku lithia při neutrálním hodnotě pH. Očekáváme, že aktuální test bude hotový do konce června a pak zveřejníme kompletní výsledky,“ uvedl výkonný ředitel EPH Keith Coughlan.
Testy prokázaly, že pro získání cinvalditu (zinnwalditu) z horniny křemene a živce stačí namlít horninu na prach o velikosti 500 mikrometrů, původní předpoklad přitom byl 250 mikrometrů. Hrubší mletí povede ke snížení spotřeby energie, což je pro investory projektu dobrá zpráva. Netřeba dodávat, že zájem o lithium rychle roste vzhledem k využití v lithium-iontových bateriích, využívaných v elektromobilech, spotřební elektronice nebo pro ukládání přebytků elektřiny.
Jak to vidí ČEZ
Druhý partner projektu ČEZ se k dalšímu postupu vyjádřil v polovině května, kdy budoucí těžební lokalitu na Cínovci navštívil premiér Petr Fiala s doprovodem. Finální studie proveditelnosti, která bude pokladem pro rozhodnutí o těžbě lithia, bude hotová do konce letošního roku. Jak dále uvedl dle ČTK místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani, samotná těžba by mohla začít na přelomu let 2026 a 2027. Podmínkou je však získání stavebního povolení do konce roku 2025.
Náklady na celý projekt se podle Cyraniho odhadují na 15 miliard korun. Část z toho by mohla pokrýt dotace z Fondu spravedlivé transformace. „Jedná se o minoritní část nákladů, a to zejména na průzkumné práce. Jinak předpokládáme komerční financování, kombinace akcionářského financování a financování ze strany bank,“ řekl Cyrani.
Lithium jako miliardový byznys
Australský těžařský startup EMH v lednu loňského roku zveřejnil propočet ekonomických a provozních parametrů dolu u Cínovce. Hlavním lákadlem je čistá současná hodnota projektu (Net Present Value – NPV), tedy budoucí zisky očištěné o vstupní investici a časovou hodnotu peněz (8 procent ročně). NPV tehdy vycházela na 1,94 miliardy dolarů, tedy skoro 43 miliard korun.
Dlužno dodat, že propočet vychází z konzervativního odhadu ceny na úrovni 17 tisíc dolarů za tunu hydroxidu lithného (lithium je v čisté podobě příliš reaktivní, proto se převáží v této podobě). Avšak cena na světovém trhu je dnes skoro trojnásobná – 45 500 dolarů za tunu. Už při konzervativním odhadu ceny na úrovni 17 tisíc dolarů za tunu vychází návratnost vložených peněz za 2,5 roku a vnitřní výnosové procento (IRR) na 36,3 procenta po zdanění.
Prezentace australské EMH dále uvádí, že během 25letého provozu dolu bude v oblasti Cínovce vyprodukováno 153 tisíc tun lithia, ale také 33 tisíc tun cínu a přes 12 tisíc tun wolframu. Obsah kovů v hornině je poměrně nízký, každým rokem tak bude zapotřebí vytěžit okolo 2,25 milionu tun materiálu k dalšímu zpracování.
David Tramba
