Výrobci řepkové bionafty mohou být spokojeni: produkce v Česku za loňský rok dosáhla rekordních 258,6 tisíce tun a cena je na dlouhodobém maximu. Naopak trh s bioetanolem je v depresi, výroba oproti rekordnímu roku 2016 klesla o 35 procent. Největším českým výrobcem bionafty je Preol ze skupiny Agrofert, v produkci bioetanolu dominuje cukrovar Tereos TTD.
Statistiky výroby kapalných biopaliv zveřejnilo bez dalšího komentáře na svém webu ministerstvo průmyslu a obchodu. Domácí producenti kapalných biopaliv se pohybují na sinusoidě, kdy se střídají lepší a horší roky. Značně kolísá cena biopaliv i objem tuzemské produkce. Například trh s bionaftou byl na vrcholu v letech 2011 až 2014, poté nastal pád produkce zhruba o jednu čtvrtinu. Od roku 2018 je byznys s tímto biopalivem opět na vzestupu a objem produkce v roce 2019 i loni pokořil historická maxima.
Výroba a spotřeba bionafty v ČR (v tunách)
Cena bionafty, která se na světovém trhu v minulých letech pohybovala mezi 800 až 1000 dolary za tunu, letos vystřelila prudce nahoru a nyní dosahuje 1600 dolarů za tunu. Jak v květnu upozornila Agrární komora, také cena suroviny – řepky – letos přepisuje rekordní hodnoty.
Opačný vývoj lze vysledovat u druhého biopaliva – bioetanolu neboli biolihu. Ten se v zemích Evropské unie povinně přidává do benzinu. Domácím výrobcům se dařilo hlavně v letech 2012 až 2017, kdy objem produkce překonával 100 tisíc tun za rok. Naopak v posledních čtyřech letech to není žádný zázrak. Dovoz biolihu, který byl ještě v roce 2013 zanedbatelný, se loni vyšplhal na 61 tisíc tun. Naopak domácí produkce klesla na 75,7 tisíce tun.
Poměrně výrazně létají nahoru a dolů také zisky výrobců biopaliv. Lovosický Preol, který náleží do skupiny Agrofert ovládané svěřenskými fondy premiéra Andreje Babiše, vydělal v letech 2010 a 2011 více než 600 milionů korun. Naopak v roce 2017 se čistý zisk dominantního výrobce bionafty v Česku snížil 85,5 milionu korun. Loňské výsledky ještě nejsou k dispozici, v roce 2019 se zisk Preolu zvýšil na 234 milionů korun po zdanění. Preol má kapacitu na zpracování 460 tisíc tun řepky ročně, vedle biopaliva vyrábí také řepkový olej.
Velmi rozkolísaná je také ziskovost hlavního výrobce bioetanolu v Česku – společnosti Tereos TTD. Jejím hlavním produktem je cukr, vedle toho vyrábí potravinářský líh a biopalivo. Ve vydařeném finančním roce 2013/14 se čistý zisk vyšplhal na 893 milionů korun, naopak v nejméně úspěšném roce 2018/19 vykázal Tereos TTD ztrátu 179 milionů korun. Druhý největší výrobce biolihu Ethanol Energy, který vlastní napůl Agrofert a slovenské Enagro, se dostal ze ztráty 105 milionů korun v roce 2018 do zisku 90 milionů o rok později.
Klesající výroba bioetanolu v Česku
Výrobcům bioetanolu by jistě pomohl návrh, který do aktuální novely zákona o podporovaných zdrojích energie „propašoval“ poslanec Pavel Pustějovský (ANO). Podle jeho návrhu se má zvýšit podíl tohoto biopaliva v benzinu ze současných 4,1 na 8,8 procenta. Ostře proti zmíněnému návrhu jsou hlavně zástupci Pirátské strany. „Navyšování podílu biopaliv první generace nemá relevantní environmentální přínosy, nezaručuje udržitelné využívání energie z obnovitelných zdrojů ani dostatečnou úsporu emisí a není v souladu s novou politikou EU,“ uvedl k návrhu poslanec Petr Třešnák.
Kapalná biopaliva a jejich přimíchávání do benzinu a nafty si v minulosti protlačila vlivná zemědělská lobby, která touto cestou chtěla řešit problém s nadprodukcí obilnin či cukrové řepy. Evropská unie již ze svého nadšení pro biopaliva vystřízlivěla, jejich ekologický přínos je totiž velmi sporný. Po roce 2030 by je měla nahradit biopaliva druhé generace (z odpadních surovin, řas a podobně), avšak jejich produkci v komerčně zajímavém množství se zatím nedaří rozjet.
David Tramba
