V České republice loni vznikly stovky nových dobíjecích stanic pro elektromobily. Ke konci loňského roku bylo v Česku podle statistik úřadů přes 2400 dobíjecích stanic. Jejich počet by měl postupně stoupat i letos, trendem jsou ultrarychlé dobíjecí stojany. Jedním z tahounů rozvoje dobíjecí infrastruktury pro elektrická auta je v Česku ČEZ, který loni zprovoznil rekordních 144 dobíjecích stanic pro e-auta. I přes významné nárůsty i u ostatních provozovatelů, rozsah dobíjecí infrastruktury tvoří stále jen nízké procento celkového podílu v EU. Tam vede Nizozemí, Německo a Francie.
Více elektrických aut – více dobíjecích bodů. Veřejná dobíjecí infrastruktura se tak postupně rozrůstá. Potrvzuje to například ČEZ, který během roku 2023 zaznamenal historicky nejvyšší přírůstek, když 144 nových stanic zaokrouhlilo celkový počet stojanů na 660.
Meziroční růst celkově odebrané bezemisní elektřiny narostl o 24 % a k tomu 20% navýšení průměrně načerpané energie při jednom dobíjení. ČEZ loni navýšil celkový výkon sítě na téměř 50 MW, a to hlavně akcelerovanou výstavbou vysokorychlostních stanic.
V kombinaci s rozšiřováním počtu stojanů to znamená zkracování doby, kterou řidiči tráví dobíjením nebo čekáním na něj. Síť roste díky prostředkům přidělovaným Operačním programem Doprava i díky investicím z vlastních zdrojů Skupiny ČEZ.
Řidiči si loni od stanic ČEZ odvezli v bateriích svých aut téměř 5,5 milionu kWh certifikované zelené elektřiny, což je o čtvrtinu více než v roce 2022 a 5,5násobek ve srovnání se stejným obdobím před pěti lety. Takové množství energie by umožnilo cestu kolem světa koloně více než 800 elektromobilů.
Řidiči u ČEZ načerpají v průměru nejrychleji v celé ČR, a to díky nejvyššímu výkonu celé sítě stojanů, který se koncem roku vyšplhal až téměř k 50 MW. Daří se to především díky výstavbě nových ultrarychlých stanic o výkonu až 360 kW, u kterých lidé během 10 minut doplní energii potřebnou na dalších 150 km jízdy.
Ztrátu času řidičů kvůli čekání na volný dobíjecí konektor zase účinně snižují dobíjecí huby, místa o větším počtu stojanů, kde může řidič začít dobíjet většinou ihned po příjezdu. Vedle více než 1 800 dobíjecích bodů vlastní sítě nabízí ČEZ řidičům díky roamingu také zhruba stejný počet konektorů dalších provozovatelů dobíjecích stanic v České republice.
„Podporu a rozšiřování individuální i veřejné elektromobility v České republice vnímáme jako náš velký úkol. Česká republika má v podílu ultrarychlých a rychlých stanic v síti před Evropou náskok a rádi bychom jej i díky zkvalitňování naší sítě pomohli udržet. Zrychlili jsme proto instalace nových stanic a navyšujeme nejen jejich výkon ale i počty stojanů na nejfrekventovanějších místech.
Letos očekáváme zrychlení růstu odebrané energie o víc než 30 procent, zejména díky očekávanému zrychlení růstu počtu elektromobilů na českých silnicích. Hlavním cílem je urychlení výstavby ultrarychlých stojanů, kterých zprovozníme více než osmdesát,“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
„V podstatě do každého nově spouštěného dobíjecího hubu se snažíme začlenit minimálně jeden ultrarychlý stojan, u kterého se řidič zdrží jen několik minut. Tyto stanice doplněné v jednotlivých lokalitách o standardní 50kW stojany jsou zárukou, že časy samotného dobíjení i čekání na něj se významně zkrátí.
ČEZ zlevnil dobíjení
Vstříc zákazníkům jdeme také snížením cen za dobíjení, od poloviny ledna u stanic ČEZ ušetří až 35 procent. Tarif Premium bude dokonce nejlevnější na českém trhu ve srovnání největších tří dodavatelů. Pro řidiče s naší dobíjecí kartou nebo staženou aplikací chceme také dále zpřístupňovat stojany dalších provozovatelů v České republice i po Evropě,“ říká ředitel elektromobility ČEZ Tomáš Dzurilla.
Jak se dobíjí
- Většina stanic ČEZ představuje dva dobíjecí body, takže síť může v jednom okamžiku dodávat ekologickou energii do baterií více než 1 300 elektromobilů.
- Loni řidiči zastavili u stojanů ČEZ k dobíjení více než 281 tisíckrát. Bylo to o 6 % více než 265 tisíc „tankování“ v roce 2022.
- Zatímco v roce 2022 činil průměrný odběr elektřiny při jednom „tankování“ 16,6 kWh, loni vzrostl na 20 kWh.
- Nejvytíženější stanice sítě s ročními odběry v desítkách tisíc kWh se nacházejí v Praze, Středočeském kraji a u hlavních dálničních tahů na D1, D5, D10 a D11.
V Česku provozuje veřejnou dobíjecí infrastrukturu celkem 120 subjektů, jak vyplývá z webu cistadoprava.cz, nejvíce veřejných dobíjecích bodů provozuje Pražská energetika (1 371; 31,8 %), následuje ČEZ (1 200; 27,8 %) a E.ON Drive (394; 9,1 %). K dalším významným provozovatelům veřejné dobíjecí infrastruktury v Česku patří Innogy Energo, ŠKO-ENERGO, Teplárny Brno, Lidl ČR, ELEKTRO-PROJEKCE, MOL ČR a Olife Energy Net.
Co do počtu veřejných dobíjecích bodů patří Česká republika mezi zeměmi EU na 13. místo. „V unijních státech připadá v průměru 12,1 osobních elektrických vozidel s externím dobíjením na jeden veřejný dobíjecí bod, v Česku je to 6,7 vozidel, což nás řadí na 6. příčku mezi 27 členskými státy EU,“ uvedl před časem ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič a dodal, že z dat, která jsou k dispozici, je názorně vidět, že rozšiřování veřejné dobíjecí infrastruktury jde ruku v ruce s rostoucí penetrací elektromobilů jak v Česku, tak v ostatních zemích.
Díky stále relativně nízkému počtu elektrických vozidel s externím dobíjením u nás je však uvedený podíl připadající na veřejný bod nižší než ve většině zemí EU. Jakkoli na některých místech zejména v exponovaných časech již může docházet k plné obsazenosti stanic, dochází nejen k rozšiřování jejich počtu, ale také k postupnému upgradu směrem k vyšším dobíjecím výkonům.
Posilují i další
Ještě vyšší počet stanic než ČEZ loni zprovoznila Pražská energetika, jejich celkový počet ve své síti navýšila o 169 na celkem 660 s více než tisícovkou dobíjecích bodů. Spotřeba energie na nich vzrostla meziročně o 69 procent na 5,23 GWh. A hodlá v rozšiřování sítě pokračovat a chce se zaměřit i na neveřejnou sít v rodinných domech i firmách.
Modernizovat a rozšiřovat dobíjecí síť stanic především s vyššími výkony chce i E.ON, od jara by měly začít práce v řadě českých měst.
Monika Ginterová
