Počet dobíjecích stanic v České republice postupně stoupá, aktuálně jich fungují už stovky. Výstavba infrastruktury v zemi předbíhá počty elektromobilů a energetické společnosti upozorňují, že se provoz dobíjecí sítě aktuálně příliš nevyplácí. Například jednatel E.ON Drive Infrastructure Martin Klíma uvedl, že by při současné vytíženosti bylo bez dotací nereálné výstavbu veřejné sítě dále realizovat. Česko se řadí v Evropské unii v registracích nových elektromobilů za letošní první čtvrtletí podle Centra dopravního výzkumu na předposlední místo, za námi je už jen Chorvatsko.
S nízkým využitím dobíjecích stanic se potýká také společnost innogy. Podle Pavla Grochála se průměrně pohybuje okolo dvou procent. „Je to způsobeno zejména nízkým počtem elektromobilů na silnicích České republiky. Důsledkem je dočasná nerentabilita provozu dobíjecích stanic,“ uvedl.
Společnost innogy podle Grochála provozuje ve stovce lokalit po celé republice dobíječky s 389 AC body. V devíti lokalitách pak má 18 DC dobíjecích bodů, z toho čtyři DC body jsou ultrarychlé s výkonem 150 kilowattů.
O nízké utilizaci dobíjecí infrastruktury hovoří také vedoucí sekce Emobilita ve společnosti Pražská energetika (PRE) Libor Hladík. „Není tajemstvím, že provozování dobíjecí infrastruktury není za současných podmínek výdělečným byznysem. Návratnost investic do výstavby dobíjecí infrastruktury je počítána v horizontu přibližně deseti let v závislosti na tom, jak rychle bude v tuzemském autoparku přibývat bateriových aut. S nižší utilizací v prvních letech provozu tedy dopředu počítáme,“ upozornil.
PRE v současnosti v Česku provozuje 690 dobíjecích stanic, většinu z nich má v hlavním městě, kde je nabíjecí sít nejhustší. „To je dáno i vyšším podílem bateriových vozů v ekonomicky silnějším regionu hlavního města a jeho okolí,“ poznamenal Hladík.
Síť E.ON Drive v České republice disponuje přes 520 dobíjecími body. Nejhustší pokrytí má v Jihočeském kraji. Podle Martina Klímy se i přes nízké využití dá vysledovat za první čtvrtletí letošního roku nárůst odběru energie z dobíječek až o 86 procent oproti stejnému období loňského roku.
„Zatímco v loňském roce v prvním čtvrtletí řidiči odebrali u našich dobíječek 375 144 kilowatthodin elektrické energie, v tom letošním to je už 701 tisíc kilowatthodin elektrické energie,“ poznamenal. Důvodem je podle Klímy zejména výstavba dobíjecích bodů, společnost jich loni nově zprovoznila 176. „Co se týče utilizace stanic, tak ta roste spíše pozvolna. V loňském roce to bylo za první kvartál 2,81 procenta a za první čtvrtletí tohoto roku se bavíme o 3,04 procenta,“ konstatoval Klíma.
Na nízkou vytíženost dobíjecí sítě si stěžoval na semináři poslaneckého Hospodářského výboru s názvem „Čistá a udržitelná doprava v ČR do roku 2030 v souvislosti s transpozicí RED III“ i ředitel útvaru elektromobility společnosti ČEZ Tomáš Dzurilla. Počty elektromobilů v Česku jsou podle něj tristní a kapacita dobíjecí sítě není využívána.
Češi se do nákupu elektromobilů nehrnou
Podle údajů Centra dopravního výzkumu z května bylo v zemích Evropské unie od ledna do dubna roku 2024 registrováno 441 992 nových osobních bateriových elektrických vozidel, meziročně je to o 6,4 procenta více, podíl na všech registracích osobních automobilů dosáhl 12 procent. V Česku bylo ve stejném období registrováno 1893 nových osobních bateriových elektrických vozidel, meziročně o 5,5 procenta více, podíl na všech registracích dosáhl 2,5 procenta.
Společnost ČEZ aktuálně v rámci sítě veřejných dobíjecích stanic nabízí podle mluvčího firmy Martina Schreiera více než 720 stojanů. Většina z nich má podle mluvčího výkon 50 kilowattů, postupně ale stoupá i počet stojanů o výkonu 150 kilowattů a více. Ty zvládají podle Schreiera dopnit energii do baterií během deseti minut na dalších 150 kilometrů jízdy. „Každý čtvrtý loni nově zprovozněný stojan byl ultrarychlý a hlavně díky tomu se nám loni podařilo navýšit celkový výkon sítě na více než 50 megawattů,“ zmínil.
ČEZ má kromě toho podle něj v síti zastoupeny také stojany dodávající výkon 22 kilowattů, s dobou dobíjení v řádu hodin. Dodal, že jsou umístěny nejčastěji v obchodních a zábavních centrech. Zatímco v roce 2022 činil průměrný odběr elektřiny při jednom nabíjení podle mluvčího ČEZu 16,6 kilowatthodiny, loni vzrostl na 20 kilowatthodin.
„Loni řidiči zastavili u stojanů ČEZ k dobíjení více než 281 tisíckrát. Bylo to o šest procent více než 265 tisíc ‚tankování‘ v roce 2022,“ přiblížil s tím, že nejvytíženější stanice sítě s ročními odběry v desítkách tisíc kilowatthodin se nacházejí v Praze, Středočeském kraji a u hlavních dálničních tahů na dálnicích D1, D5, D10 a D11.
V síti ČEZu je možné v jednu chvíli dobíjet téměř 1450 elektromobilů a společnost se podle Schreiera snaží zvyšovat samotné využití stojanů, které by chtěla oproti současnosti až zčtyřnásobit. „Druhým pohledem může být třeba využití akumulačních bateriových systémů, které tvoří sestavy dobíjecích lokalit ve vybraných místech. Stavíme je tam, kde potřebujeme zákazníkův například garantovat vysoký dobíjecí výkon, i když v lokalitě kvůli omezením takový výkon není k dispozici,“ uvedl mluvčí. Baterie pak mohou ve vybraných časových slotech, kdy se nepředpokládá odběr od elektroautomobilů, to může být o víkendech, v noci či nevytížených částech dne, poskytovat české energetické soustavě volný regulační výkon.
Více stojanů, vyšší výkon
V letošním roce plánuje ČEZ vybudovat 144 stojanů, obdobný počet chystá také v dalších letech. Zaměřit se chce podle mluvčího společnosti zejména na jejich vyšší výkon. „Do konce letošního roku chceme mít v síti výrazně přes 100 ultrarychlých dobíjecích stojanů a celkovým výkonem sítě přesáhnout 70 megawattů. Budeme dále akcelerovat výstavbu vysokorychlostních stanic a rozšiřovat počty stojanů v jednotlivých více vytížených místech,“ zmínil Martin Schreier.
Dodal, že při stávajícím tempu růstu nových zákazníků v kombinaci s výstavbou nových stanic by letos mohl ČEZ výrazně překročit hranici sedmi milionů kilowatthodin odebrané certifikované bezemisní elektřiny, což by měl být znovu více než 25 procentní meziroční nárůst. Podobným tempem by odběry měly růst i v dalších letech. Růst celkově odebrané energie u stojanů ČEZ mluvčí letos vyčíslil na více než 30 procent.
Náklady na výstavbu dobíjecích stanic se podle Schreiera odvíjejí od jejich výkonu, u středně rychlých to je jeden až 1,5 milionu korun. Do částek je započítáno připojení či výstavba trafostanice. Společnost PRE se v souvislosti s náklady připravuje podle vedoucího sekce Emobilita Libora Hladíka na projekty v rámci Operačního programu Doprava 2021 – 2027 a jejích jednotlivých výzev.
„V souladu s uzavřeným Memorandem o spolupráci mezi hlavním městem Prahou, PRE a Škodou Auto se nyní budeme primárně soustředit na výstavbu a provoz rychlých a ultrarychlých dobíjecích stanic v okolí páteřní dopravní infrastruktury, ale i ve velkých aglomeracích,“ uvedl Hladík. Doplnil, že výstavbu pomalé dobíjecí infrastruktury (AC stanice a EV ready lampy) společnost ponechá režii hlavního města Prahy.
Hladík také uvedl, že společnost v současné době připravujeme podklady do výzvy 23, která se zaměřuje na podporu rozvoje rychlodobíjecí infrastruktury pro osobní vozidla a plánuje rozvíjet přibližně 100 lokalit s více než 150 dobíjecími stanicemi.
Na výstavbu vysokorychlostních dobíječek se chce v letošním roce soustředit také E.ON. Cílí zejména na hlavní dopravní tahy. „Nyní máme v procesu výstavby více než 50 ultrarychlých stanic, nicméně kvůli termínům připojení ze strany distributorů je budeme postupně uvádět do provozu ve druhé polovině roku,“ uvedl jednatel společnosti E.ON Drive Infrastructure Martin Klíma. V následujícím roce chce E.ON postupně otevírat dobíjecí huby v rámci sítě Kaufland, kdy by měl postupně vybavit všechny lokality tohoto řetězce v Česku.
Martin Klíma shrnul také vytíženost dobíjecí sítě společnosti. „V loňském roce bylo za první čtvrtletí na našich stanicích provedeno 19 500 dobití. V letošním roce jsme za první kvartál registrovali už 32 tisíc dobití. Průměrná doba, kterou naši zákazníci u stojanu stráví, se ale snížila o více než dvě minuty. Souvisí to s tím, že rozšiřujeme také síť ultrarychlých dobíječek,“ přiblížil Klíma. Data společnosti ukazují i trend vyššího využívání ultrarychlého dobíjení, protože objem odebrané energie na těchto typech stanic se navýšil za první čtvrtletí tohoto roku oproti stejnému období loňského roku o 222 procent.
Tereza Čapková
