Dostatečné množství snadno přístupných a obsluhovatelných dobíjecích stanic a motivování lidí k tomu, aby vybírali auta s nízkými či zcela nulovými emisemi. S těmito cíli přichází Evropská komise v rámci balíčku Fit for 55 a k připomínkám zveřejňuje návrh nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. To stanoví požadavky pro rozšíření sítě infrastruktury pro elektrické baterie, stlačený zemní plyn i vodík.
Komise si uvědomuje, že pokud mají lidé široce využívat automobily na obnovitelná či nízkouhlíková paliva, je nejdříve nutné zajistit komplexní síť dobíjecí a čerpací infrastruktury. Tvrdí, že zejména na trhu s osobními automobily bude většina spotřebitelů ochotna přejít na vozidla s nulovými či nízkými emisemi až ve chvíli, kdy bude jasné, že je budou mít kde nabíjet. A to nejen v daném státě, ale napříč celou Evropskou unií. Jednoduše úplně stejně, jako je to nyní s čerpáním nafty či benzínu.
Pokrok, ale i řada nedostatků
Je tedy zřejmé, že bez komplexního přístupu a plánování nebude přechod možný. Rámec společných opatření pro zavádění infrastruktury v Evropské unii prozatím stanovila Směrnice 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva.
Ta vyžaduje, aby členské státy přijaly vnitrostátní rámce politiky s cílem vytvořit trhy s alternativními palivy a zajistit zřízení odpovídajícího počtu veřejně přístupných dobíjecích bodů a výdejních stojanů, mimo jiné zejména za účelem umožnění volného přeshraničního pohybu vozidel a plavidel na alternativní pohon v síti TEN-T.
Přestože ohledně provádění této směrnice Komise nedávno konstatovala určitý pokrok, zároveň upozornila na řadu nedostatků. Pro členské státy totiž není stanovena podrobná a závazná metodika pro výpočet cílů a přijímání opatření. Úroveň ambicí při stanovování cílů a při podpoře politik se tak značně liší. Hlavním nedostatkem je přitom neexistence komplexní a úplné sítě infrastruktury pro alternativní paliva.
„K hlavním problémům patří skutečnost, že plánování infrastruktury v členských státech obecně postrádá potřebnou úroveň ambicí, konzistentnost a soudržnost, v důsledku čehož je tato infrastruktura nedostatečná a nerovnoměrně rozložená. Přetrvávají i další problémy s interoperabilitou v oblasti fyzického připojení a kromě toho se objevily nové problémy týkající se komunikačních standardů, včetně výměny dat mezi různými aktéry v rámci ekosystému elektromobility,“ uvádí se v návrhu nařízení zveřejněném k připomínkám.
Kromě toho pro řidiče chybí i transparentní informace a společné platební systémy.
Dostatek informací a vhodné platební možnosti
Návrh nařízení, který komise předložila, patří do aktivit v rámci balíčku Fit for 55, jehož účelem je stanovit opatření nutná k dosažení klimatických cílů do roku 2030.
Úkolem je zajištění dostupnosti a použitelnosti husté a rozsáhlé sítě infrastruktury pro alternativní paliva napříč celou unií.
První z cílů je tedy zajištění minimální infrastruktury nutné k podpoře požadovaného zavedení dopravních prostředků poháněných alternativními palivy ve všech druhách dopravy a ve všech členských státech. Zadruhé jde o zajištění plné interoperability této infrastruktury a zatřetí o zajištění plné informovanosti uživatelů a vhodných platebních možností.
Veřejné stanice podél TEN-T
Nařízení obsahuje ustanovení o zavádění určité dobíjecí a čerpací infrastruktury pro lehká a těžká silniční vozidla, ale také pro plavidla a letadla. Členské státy budou mít povinnost zajistit minimální pokrytí svého území veřejně přístupnými dobíjecími body určenými pro lehká a těžká silniční vozidla, a to i v rámci hlavní a globální sítě TEN-T.
Nařízení přitom počítá s tím, že majitele elektromobilů by měli ve velké míře využívat dobíjení ve svých vlastních prostorách, případně na parkovištích v obytných a nebytových budovách.
Požadavky týkající se zajištění uživatelské přívětivosti dobíjecí infrastruktury se vztahují zejména na možnosti plateb, transparentnost cen a informace pro řidiče či inteligentní dobíjení.
Členské státy budou mít také povinnost zajistit minimální pokrytí veřejně přístupnými vodíkovými výdejními stojany určenými pro těžká a lehká vozidla v rámci hlavní a globální sítě TEN-T. Obdobné požadavky se budou týkat také infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn pro těžká vozidla.
Požadavky na vstupní výkon
Pokud jde o dobíjecí infrastrukturu pro lehká vozidla, členské státy budou muset zajistit, aby na jejich území byly zavedeny veřejně přístupné dobíjecí stanice pro lehká vozidla, které budou těmto vozidlům poskytovat dostatečný výstupní výkon.
Na každé bateriové elektrické lehké vozidlo registrované v dané zemi tak bude prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon minimálně 1 kW. U plug-in vozidel to bude nejméně 0,66 kW.
Podél hlavní sítě TEN-T budou v každém směru jízdy v maximální vzájemné vzdálenosti 60 kilmetrů zavedeny veřejně přístupné dobíjecí parky pro lehká vozidla. Do konce roku 2025 bude muset každý dobíjecí park nabízet vstupní výkon minimálně 300 kW a zahrnovat alespoň jednu dobíjecí stanici s individuálním výstupním výkonem nejméně 150 kW.
Problém s koncesemi
Zřizování a provozování dobíjecích bodů pro elektrická vozidla by mělo probíhat na konkurenčním trhu s otevřeným přístupem pro všechny účastníky.
„Důvodem k obavám jsou vzhledem k omezeným možnostem, pokud jde o alternativní umístění podél dálnic, stávající koncese, například koncese pro konvenční čerpací stanice nebo odpočívadla, protože mohou být uděleny na velmi dlouhou dobu a v některých případech u nich dokonce není přesně stanovené konečné datum,“ uvádí se v návrhu.
Členské státy by proto měly usilovat o konkurenční udělování nových koncesí konkrétně pro dobíjecí stanice na stávajících dálničních odpočívadlech nebo v jejich blízkosti, aby se omezily náklady na zavádění nové infrastruktury, a novým subjektům se tak umožnil vstup na trh.
Lucie Přinesdomová
