Na digitalizaci německých železnic má jít další více, než miliarda eur, jak informoval Ekonomický deník v polovině prosince. Celkově tak do projektu nateče podle informací spolkového ministerstva dopravy až 2,7 miliardy eur. Cílem velkorysé investice je vytvoření většího prostoru pro vlaky, zlepšení dochvilnosti a omezení rušení spojů. Jako logická se proto jeví otázka, jak je na tom v oblasti digitalizace železniční sítě Česká republika. Do modernizace železniční sítě má být zainvestováno 48,5 miliardy korun. Zabezpečovací systém ETCS bude stát 18 miliard korun.
V případě ministerstva dopravy se projekt německé vlády a Deutsche Bahn s názvem „Digitale Scheine Deutschland,“ stal do „určité míry inspirací pro projekt zabezpečovacího systému ETCS v České republice.“
V případě ETCS se jedná o jednotný evropský zabezpečovací systém, který nejen zvyšuje bezpečnost železničního provozu, ale také umožňuje kompatibilitu jednotlivých národních železničních sítí.
Při přejezdu z jedné země do druhé tak není nutné měnit hnací vozidlo.
Systém má podle využití technických prvků několik úrovní, zjednodušeně řečeno při správném nastavení neumožňuje projetí návěstí Stůj, čímž znemožňuje možné srážce vlaků. Může také dohlížet na dodržování rychlosti na trati a reagovat na porušování limitů a pravidel ze strany strojvůdce.
Základní kámen digitalizace
Resort dopravy se v této souvislosti odkazuje na Plán moderního zabezpečení české železnice, který obsahuje harmonogram implementace ETCS na celou českou železniční síť do roku 2040.
Podle ministerstva dopravy se jedná o základní kámen digitalizace České republiky. Nutno říci, že s položením základního kamene příliš nespěcháme, podle Milana Maříka, analytika společnosti Evropa v datech je totiž v Česku systémem ETCS pokryto, případně je smluvně podchyceno 17 procent železnice.
V rámci pilíře Indexu prosperity Česká digitalizace a infrastruktura, se Česká republika nachází v konkurenci 25 sledovaných zemí na 15. místě.
Například v Norsku, Belgii, Lucembursku a Dánsku je ETCS pokryto, včetně nasmlouvané instalace 100 procent železničních tratí. Lépe si v tomto ohledu vedou také například Bulharsko, Slovensko či Maďarsko.
Podle ministerstva dopravy ovšem položením základního kamene proces digitalizace české železnice zdaleka nekončí.
Ve hře jsou projekty FRMCS (budoucí železniční komunikační systém) a DAC (digitální automatické spřahování a telematické aplikace pro osobní i nákladní dopravu). Společně se Správou železnic pak ministerstvo řeší komplexní pohled na železnici s pracovním názvem Železnice 4.0.
Pozitivní hodnocení
Jak uvádí v jedné ze svých zpráv Správa železnic, bude pro rok 2023 disponovat rekordním rozpočtem: „Navržený rozpočet Správy železnic pro příští rok předpokládá, že do modernizace železniční sítě budou směřovat investice ve výši 48,5 miliard korun. Pro příklad, jen v oblasti instalace nejmodernějšího vlakového zabezpečení pro ETCS se pro rok 2023 počítá s vypsáním dalších soutěží na realizaci velkých investic s celkovými náklady přibližně 18 miliard korun.“
Na dotaz Ekonomického deníku Správa železnic uvedla, že digitalizaci procesů není možno jednoduše porovnávat s hustotou železniční sítě, v této kategorii se prý těší Česko v Evropě z prvenství. Na konci loňského roku bylo ve výstavbě 417 kilometrů a systém byl instalován na 754 kilometrech tuzemských tratí.
V přípravě je také instalace ETCS na více, než 3 300 kilometrech tratí, včetně tratí vedlejších.
Napříč organizací je postup digitalizace hodnocen pozitivně. V minulosti byly zahájeny významné kroky zejména v popisu infrastruktury, také v rámci diagnostiky tratí a prostředků pro diagnostiku, ale i při zpracovaní těchto dat. Správa železnic také vystupuje jako pomyslný 15. kraj v procesu pořizování Digitální technické mapy České republiky.
Papírovým dokumentům zvoní hrana
V nejbližším období plánuje Správa železnic pokračovat v započatých projektech, jedná se například o instalaci sítí GSM – R, neboli mezinárodního bezdrátového komunikační systém pro železniční komunikaci a aplikace. Subsystém evropského systému řízení železničního provozu, se používá pro komunikaci mezi vlakovými a železničními regulačními centry. Pracovat se bude na ETCS, vynaloženo má být zhruba 2,4 miliardy korun.
Z běžících projektů na tuzemské železnici je možné zmínit například posun k CDE (BIM), neboli využívání společného datového úložiště stavební dokumentace. Vzniká tak digitální „dvojče“ stavby na železnici, díky čemuž se sdružují a digitalizují všechny procesy její přípravy a realizace. Veškerá dokumentace ke stavbám tak bude pouze v elektronické podobě.
Dalším počinem je tvorba Digitální technické mapy železnic (DMTŽ) – digitalizace map prvků železnice a napojení na digitální technické mapy České republiky. Součástí je rovněž zmapování a digitalizace nedostatečně zmapovaných území, převod existujících digitálních dat, digitalizace analogových dat a jejich následná migrace do nového systému.
Mezi aktivity s bezprostředním přínosem pro veřejnost Správa železnic řadí převod povinně zveřejňovaných informací pro cestující z papírové do digitální podoby a komplexní informační systém, který obsáhne veškerou komunikaci směrem k cestujícím a veřejnosti.
Digitalizaci ale napomáhají také další podpůrné projekty, například napojení záznamového prostředí na tzv. Centrální místo služeb pro společné, řízené a bezpečné propojování subjektů veřejné a státní správy. Papírové dokumenty tak míří do zapomnění.
Petr Bošnakov
