Prahu čeká o poloviny května opět velký zásah do dopravy – pokračovat bude oprava Barrandovského mostu. A jak uvedl v rozhovoru pro Ekonomický deník (ED) bývalý primátor Prahy a současný první náměstek primátora, který má na starost dopravu, Zdeněk Hřib, tentokrát bude uzavírka oproti minulému roku horší, protože uzavřená bude jeho vytíženější část. Nicméně za dva roky by mělo být hotovo. A nebude to jediná investice, která čeká Prahu v dopravě do konce dekády.
Úlevu by mohli pocítit Pražané podle něho například v severovýchodní části města, kde se plánuje Hloubětínský tunel. Odlehčit přetížené dopravě by měly i nové tramvajové tratě včetně té na Václavském náměstí. Na letiště budou jezdit obří trolejbusy a už vznikají i nové stanice metra D. Praha se na druhou stranu ale chystá i na omezení průjezdu aut přes Malou Stranu a Smetanovo nábřeží, jak uvedl v rozhovoru pro ED.
Nejprve se musím zeptat na aktuální situaci. Většina občanů sice bude souhlasit, že silnice je nutné opravovat, proč ale vždy, když to poslední dobou nastane, tak se z třeba čtyř přístupových tras zavřou hned tři naráz a zůstane jen jedna jediná. Na pražských silnicích pak kvůli tomu nastává kolaps. Neměl by se přístup změnit?
Odpověď je velice jednoduchá, 15. května začne další etapa opravy Barrandovského mostu a to je záležitost, kterou je naprosto nezbytné provést. Tam opravdu není možné na nic čekat. Most se měl opravovat už před deseti lety. Ostatně my jsme dělali i exkurzi s novináři, kdy si mohli nafotit vnitřek mostu a úplně rozežrané kabely, které ho drží pohromadě. Pochopitelně asi nikdo nechceme, aby nám most spadl tak, jako v italském Janově – a ten byl shodou okolností udělaný stejnou technologií jako Barrandovský, tedy využíval předpjaté betony. A mimochodem, stejný případ je i Trojská lávka (lávka přes Vltavu mezi pražskou čtvrtí Troja a Císařským ostrovem – pozn. redakce), která spadla, byla dělaná stejnou technologií. A protože se asi nikdo z nás nechce zřítit s „Barranďákem“ do Vltavy, je nutné ho opravit. To je samozřejmě významný zásah do pražské dopravy, a právě z toho důvodu je nutné všechny další opravy dělat v časech, kdy se on neopravuje. Tedy mít opravené komunikace, které se budou využívat od 15. května znovu jako objízdné trasy pro Barrandovský most. Akce jsou zkoordinované tak, aby vše na sebe navazovalo. Ze stejného důvodu se tak dělo i v předchozích letech, kdy oprav probíhalo víc.
Tomu rozumím, ale co třeba druhá strana Prahy, tedy kolem Letňan, Vysočan, Hloubětín, Čakovic, Proseka. Staví se a opravuje se tam naráz několik věcí. Vypadá to tak, že na sebe vůbec nenavazují, ale všechny probíhají v jeden okamžik, což působí dojmem, že nad tím někdo nepřemýšlel. Přístupná je pak jen jedna trasa a nedá se nic nikde rozumně objet.
Severovýchod Prahy představuje dlouhodobý problém. To není záležitost, která by teď vznikla nově. Je to dáno tím, že tam není vnější ani vnitřní okruh. Když to srovnáte se situací třeba na západě hlavního města, kde je vnější i vnitřní, tak je to samozřejmě něco úplně jiného. Na severovýchodě Prahy chybí primárně úsek 520 vnějšího pražského okruhu (Březiněves – Satalice). To je ale záležitost, kterou staví Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), jde tak o věc ministerstva dopravy. Nám, jako Praze, tam chybí úsek, kterému se říká Blanka 2 a to ještě chvíli potrvá. Když to dobře půjde, tak se tam městský okruh začne stavět v roce 2029.
Nás teď ale primárně zajímají stavby, které končí během následujích pár let, tedy do roku 2030.
V tomto místě významně pomůže zvýšení kapacity úzkého hrdla průmyslového polookruhu na 150 procent. Jde o křižovatky Kbelská a Poděbradská, které jsou přetížené. Tam se připravuje takzvaný Hloubětínský tunel, který se aktuálně projektuje.
Kdy se tedy v tomto místě doprava tedy rozhýbe?
Za zhruba 350 milionů korun teď vzniká zmíněná projektová dokumentace, hotová bude se všemi povoleními zhruba za tři roky, kdy by se mělo začít stavět. Což znamená, že dokončení Hloubětínského tunelu by mělo být někdy v roce 2029. V podstatě je to o tom, že ty dvě přetížené křižovatky se stanou mimoúrovňovými a zároveň se zkultivuje okolí. Vzniknou nová stromořadí, zlepší se situace na povrchu, vzniknou rekreační plochy, cesty pro pěší i cyklisty. Samotný tunel bude měřit zhruba 670 m. A de facto lze říct, že to je i podmínka k tomu, aby se mohl začít stavět městský okruh, jeho dokončení, protože bez tohoto nelze rozkopat Balabenku. To je první věc, která není možná až tak známá, jako okruh. Nicméně je to stavba, která by té oblasti mohla pomoci.
Takže to jsou zásadní věci, které čekají v nejbližších letech Prahu. Co dál? Co zásadního bude mít dopad, bude viditelné a umožní lépe dýchat bez neustálého stání v kolonách?
Máme tady samozřejmě největší investici hlavního města, která už probíhá a tou je nová linka metra. Metro D. Nová linka po zhruba čtyřiceti letech. Teď běží tendr na další etapu, bude stát cca 25 miliard korun. Je to o třech nových stanicích v úseku Olbrachtova – Nové Dvory. Jde o Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Nové Dvory, protože Olbrachtova se staví už teď. A dále 3,3 kilometrů tunelů k tomu. Dokončeno by to mělo být v roce 2029. Tím se výrazně zlepší obsluha jihu Prahy. A je to pochopitelně ekologický způsob dopravy a významná investice do MHD, která byla teď vyhodnocena jako druhá nejlepší na světě. Nicméně není v rámci městské dopravy jediná, která se řeší a kterou budou moci Pražané užívat do konce dekády. Další jsou nové tramvaje.
Kdy budou?
Teď běží veřejná zakázka na 200 nových tramvají, protože intenzivně rozšiřujeme tramvajové tratě. Jejich stavbu jsme zahájili zhruba po desetileté pauze v minulém období. Tendr na nové tramvaje je za celkem 15 miliard korun, nicméně odebereme určitě nejdříve 40 vozů s možností dobrat následně do celkového počtu dvou set kusů. Budou mít kapacitu 220 cestujících, z toho 60 si sedne a 60 procent sedaček po směru jízdy. První tramvaje by k nám měly dorazit v roce 2025.
Až za dva roky?
Soutěž je dost složitá, protože cena má váhu pouze z 50 procent a pak je tam dalších 9 kritérií, jako je spotřeba elektrické energie, délka záruky, náklady celkového životního cyklu a další. Jde o druhou největší tramvajovou zakázku v Česku v tomto tisíciletí po té, co Praha koupila tramvaje ForCity. V užším výběru je teď pět uchazečů, tak uvidíme, kdo se stane vítězem.
Tramvajové tratě mají vytvořit okruh, spojit sousední městké části.
Ano, tam se jedná hlavně o dobudování jižní části města a bude to navazovat na Dvorecký most, který se teď už také staví. Tramvaj pojede Jeremenkovou nahoru na Budějovickou a pak sjede dolů do Michle, pak kolem Plynárny na Praze 10 přes Bohdalec a tam naváže na už existující síť. To je tedy první věc, kterou budeme řešit v příštích letech, ale ještě není v přílišném stadiu pokročilosti.
Druhá je pak takzvaná severní tramvajová tangenta, tedy severní část tramvajového okruhu, jde nejdříve o tramvaj z Kobylis do Bohnic. Ta už je ve vysokém stadiu přípravy. A pak je potřeba se s tramvají dostat dolů z Bohnic do Tróji tramvajovým tunelem. Ten v Praze ještě nemáme. A pak most přes špičku Císařského ostrova do Podbaby, kde naváže na již plánovanou trať do Suchdola. Takže to jsou další tramvajové tratě, které ještě ale chvilku potrvají. Ale co už je opravdu na spadnutí, tak je tramvaj na Václavák.
Kdy to nastane?
Tam běží veřejná zakázka a myslím si, že se ještě firmy mohou hlásit. Předpokládaná hodnota je 1,25 miliarady korun. Trvat to bude maximálně 4 roky od zahájení stavby do doby, než se na horní části Václavského náměstí svezou lidé tramvají. Dříve tam tramvaj byla, než ji komunisté zrušili, protože dospěli k závěru, že tramvajová trať tam, kde vede metro, je zbytná. Dnes víme, že tomu tak není. Problém je v tom, že teď to všechno jezdí mezi Lazarskou a Jindřišskou a že je velmi vytížená tramvajová trať v Ječné. Potřebujeme proto nějakou další propojku, aby v momentě, kdy třeba praskne kolej v Lazarské, se nezastavil celý tramvajový systém. Každopádně, tramvajové koleje povedou na Václaváku ne středem, jako to bylo dříve, ale po stranách náměstí. Ve středu vznikne promenáda po pěší, rozšíří se chodníky, přibydou stromořadí, pruh pro cyklisty a napojí se to na 70 m dlouhou kolej u Národního muzea, která teď vede tak trochu divně odnikud nikam. Takže teď to získá smysl. Ještě se tam bude stavět také retenční nádrž na dešťovou vodu, což bude i příspěvek k „modro-zelené“ infrastruktuře (síť vodních a zelených prvků budovaných v harmonii s přírodou – pozn. redakce).
V kterém roce bude tedy skutečně tramvaj na Václavském náměstí?
Předpokládáme, že soutěž už brzy doběhne. Byla tam spousta otázek od uchazečů, takže se prodlužoval termín. Předpokládám ale, že by se mělo začít stavět už tento rok a stavba potrvá maximálně 4 roky, respektive podle toho, jak to zhotovitel stihne. Ale i kdybych počítal maximum, tak jsme někde v roce 2027.
Nové tramvaje jsou určeny pro nové tratě předpokládám. Takže se musí postavit i vozovny.
Přesně tak. Řešíme teď jednu v Hloubětíně. Budou ale i další, protože když prodlužujete tramvajové trati, tak pro to potřebujete nejen vozidla, ale i ty tramvaje někam zaparkovat. Proto to povede i k dostavbě infrastruktury. Nicméně na to se mi podařilo vyjednat peníze z EU. Takže asi devět miliard korun nám přiteče na tramvajové tratě právě z evropských fondů a ty využijeme v Praze.
Devět miliard z kolika?
Z EU je to dohromady 9,65 miliard a celkové výdaje v projektech jsou 11,35 miliard. A za to by mělo vzniknout zhruba18,2 km nových tramvajových tratí plus by mělo dojít k elektrifikaci několika autobusových linek a modernizace depa Zličín. Dotace budou ale jenom na tratě. U tramvají je investice zmíněných patnáct miliard korun v případě, že se odebere všech 200 vozů. Zakázka je ale postavená tak, že jich určitě vezmeme 40 s možností odebrat dalších 160, podle potřeby, jak budou vznikat nové tratě. A s tím, že první by k nám měly dorazit během roku 2025.
A i investice na trati směrem na pražské letiště Václava Havla?
Jde o trolejbusy na letiště. Stavbu jsme zahájili v prosinci, bude se to stavět zhruba rok a čtvrt, což znamená, že hotové to bude od teď za rok. Na to by měly snad také přijít evropské peníze, ale to jde z jiného balíčku.
Narozdíl asi od silnice, kde s žádnou unijní dotací nemůže Praha počítat.
Ano. Na silniční dopravu nedostaneme nic. Na Hloubětínský tunel určitě ne, ani na metro D, protože pokud vím, tak momentálně Evropa peníze na tyto projekty nedává. A na nové tramvaje, pokud mě paměť neklame, také ne.
Na letiště ale bude jezdit i vlak.
Ano. Trolejbusy, které pojedou z Nádraží Veleslavín na letiště Václava Havla jsou jen dočasné řešení než Správa železnic zrekonstruuje vlakovou trať. Následně by se tam už jezdit trolejbusem ani autobusem nemělo. A až to bude, tak trolejbusy přehodíme na linku 136, kde teď jezdí normální kloubové. Trolejbusy na letiště budou ale ty největší, jaké město bude mít, dvou i tříčlánkové.
Ještě zpět k autům. Barrandovský most, platí stále, ža za dva roky by se měl být opraven?
Vloni proběhla první etapa, letos proběhne druhá, ta začne 15. května, kdy začnou zmíněné uzavírky. Ony tam už nějaké práce probíhají uvnitř mostu, takže toho si teď nikdo nevšimne. Ale jinak ano, potrvá to ještě další dva roky. Jedná se vlastě o dva mosty. Vloni jsme opravili jižní polovinu toho jižního a letos opravujeme jeho severní polovinu.V letech 2024 a 2025 se bude opravovat severní půlka. Je ale pravda, že tentokrát bude uzavírka oproti minulému roku horší. A to proto, že bude uzavřená ne rampa ze Strakonické, ale ta k Barrandovu a na té jezdí více aut. To znamená, že zásah do dopravy bude výrazně větší. A přesto, že je všechno vymodelované, naplánované, spočítané, tak skutečně bude nutné, aby lidé přemýšleli před tím, jestli opravdu musí tamtudy jet. Ideální by bylo, kdyby se tomu místu úplně vyhnuli nebo použili MHD. Pokud tam ale jet musí, tak nejlépe mimo špičku. A taky bude dobré používat nějakou navigační aplikaci s aktuálními informacemi.
Praze ale chybí i parkovací místa.
Tady zmíním chystaný terminál Smíchovské nádraží. Ten právě získal územní rozhodnutí. Smíchovské nádraží se stane skutečně dopravním terminálem pro 21. století a když to půjde hladce, tak by vše mělo být hotové v roce 2028. Je to stavba, kde kus připravuje Správa železnic a ta už teď bude soutěžit zhotovitele stavebních prací a část bude dělat město. Tam jsme ve fázi, kdy máme územní rozhodnutí a budeme získávat stavební povolení.
Jde o to, že Správa železnic zrekonstruuje odbavovací halu a opraví koleje a lávku, která vede přes trať, což je investice za 4,1 miliardy korun. Město pak naváže tím, že postaví P+R parkoviště v Dobříšské ulici, což je úsek mezi tunely a nové autobusové nádraží, a to za nějakých 880 milionů korun. Dále vznikne platforma nad kolejištěm železničního nádraží, celé překryté plochou, na které budou zastavovat autobusy. Tím se usnadní přestup mezi nimi a vlaky. Stát to bude zhruba 1,7 miliard korun. A pak tam jsou ještě naplánované úpravy Nádražní ulice, investice za přibližne 285 milionů korun. V ní pak bude zastavovat i tramvaj. Vše dohromady to znamená, že se výrazně zlepší možnost přestupu mezi jednotlivými druhy dopravy: bude tam končit příměstská, meziměstská i městská doprava, bude tam P+R parkoviště pro tisíc aut a stejné i pro kola.
Mohlo by vás zajímat
Co se stane se stávajícím autobusovým terminálem Na Knížecí?
Smíchovské nádraží a stanoviště Na Knížecí se sloučí dohromady. Mělo by tam vzniknout nové náměstí. A bude to znamenat i novou příležitost právě pro stanoviště Na Knížecí.
Delší dobu se také mluví o omezení dopravy v centru. Blíží se to?
Čeká nás reforma systému parkování. Ale je tady na stole i to, že se bavíme s Prahou 1 o možnostech omezení průjezdu aut přes Malou Stranu a Smetanovo nábřeží. O této záležitosti se mluví už dlouho a je to věc, která byla i jedním z argumentů proč investovat do Blanky 43 miliard korun. A třeba primátor Bohuslav Svoboda v době, kdy byl v roce 2012 primátorem, se nechal slyšet, že auta ze Smetanova nábřeží zmizí napořád, a to nejpozději v době, kdy bude v roce 2004 dokončena Blanka. Ta tedy byla dokončena o něco později, ale za vlády ANO se nenašla k takovému kroku odvaha. My máme teď za sebou tedy debatu s Prahou 1 a máme i data, která nám ukazují, jak to bude vypadat, když se zavře třeba Malá strana, protože teď zavřená na dva měsíce už byla, po dobu probíhající rekonstrukce tramvajových kolejí. A máme data i z předchozích uzavírek, kdy byla uzavřená zároveň Malá strana i Smetanovo nábřeží. Teď probíhá vyhodnocení. Nicméně už dnes víme, že apokalypsa nenastane. Budeme si muset proto v koalici promluvit o přesné podobě opatření.
A důvodem je zklidnění situace pro rezidenty?
Důvodů je více. Jeden je samozřejmě zklidnění historického centra, které má uličky o určité kapacitě, jako každé historické centrum. Model, o kterém se bavíme, je ale model vycházející z toho, co používají v Karlových Varech. Tam to řeší formou zpoplatnění vjezdu do takzvané lázeňské zóny. Další důvod ale je, že nám přes Malou stranu a Smetanovo nábřeží jezdí celkem asi 8 linek denních tramvají a nějaké noční, přitom z toho dvě jsou páteřní, 17 a 22. A v momentě, kdy tam jede moc aut po tramvajovém tělese v místech, kdy nejde jet mimo ně, například u Karlova mostu, kde jsou ty malé tunely a podobná situace je i na Malé straně, tak pak dochází ke zpožďování lidí, kteří cestují tramvajemi v celém městě. Tomu chceme zamezit.
Opatření by se týkalo jenom Smetanova nábřeží a Malé strany?
Primární zájem je řešit právě Smetanovo nábřeží a Malou stranu. A je jasné, že se musí řešit obě dvě strany řeky zároveň, jinak by se doprava jen přelila. Objízdná trasa tam je, to je právě Blanka. A byl to i jeden z argumentů, proč se vůbec stavěla, tedy aby se dala objet Malá strana.
To je tedy vše, co do roku 2030 Pražany v dopravě čeká?
Nejdůležitější věci, které mají už konkrétní obrysy, jsem zmínil, i když pár se jich dál připravujíe. Správa železnic například uvažuje o kompletní rekonstrukci odbavovací haly na Hlavním nádraží, kde teď probíhá architektonická soutěž. My jsme se k tomu připojili, protože bychom chtěli zase úplně nově pojmout Vrchlického sady. Tam má vést také tramvajová trať, která bude mít zastávku přímo před Hlavním nádražím. Ale to ještě nemá konkrétní obrysy, vizualizace nejde ukázat, protože ještě nedoběhla architektonická soutěž.
A městký okruh?
Tam je to až rok 2029, kdy by se měl začít stavět zbytek městského okruhu. Je to ale záležitost ŘSD, těžko říct teď něco konkrétněji. Ministr dopravy má ale v tomto ohledu velké ambice, že to bude brzy, tak držme palce.
Monika Ginterová
