Dnes trhy čeká první dávka významnějších post-brexitových čísel – červencové průmyslové nálady (PMI) z eurozóny a z Británie. Ukáží první nástin toho, jak firmy po Brexitu mění svá očekávání a jednání.
To je pro centrální bankéře velice důležitá zpráva. I proto během včerejší tiskové konference zatím šéf ECB Mario Draghi zůstal opatrnější a celkově méně holubičí než jsme čekali.
Během uplynulého týdne jsme již ale dostali pár zajímavých indicií, na základě kterých si můžeme na dnešní čísla udělat určitý názor. Co tedy víme? Podle doposud zveřejněných průzkumů nemusí být situace zatím v eurozóně tak dramatická. Spotřebitelská nálada v červenci sice poklesla, ale jen nepatrně. Současně francouzská podnikatelská nálada v červenci dokonce lehce vzrostla. To sice nepodává reprezentativní obrázek o celé eurozóně – větší dopad na podnikatelskou náladu bude mít brexit logicky v Německu a v Itálii. V Německu proto, že je ekonomika přirozeně více průmyslová, cykličtější a obchodně více propojená s Británií. V Itálii zejména proto, že Brexit restartoval napětí v problematickém bankovním sektoru.
Zdaleka nejvíce by samozřejmě referendum mělo dopadnout na samotnou Británii. To ostatně potvrdil prudký propad červencové spotřebitelské důvěry – největší za posledních 21 let. První průzkumy Bank of England také ukazovaly, že mezi podniky výrazně vzrostla nejistota. Na druhou stranu se zdá, že britské firmy zhoršily svá očekávání na rok dopředu, ale neplánovaly bezprostředně po referendu výrazněji omezit kapitálové výdaje v nejbližší budoucnosti. Pokud by se tento závěr potvrdil a platil v menším měřítku i v eurozóně, je to dobrá zpráva. Neznamená sice, že je vyhráno. Potvrdil by ale, že Brexit není typem šoku a la Lehman Brothers, který se okamžitě rychle a intenzivně přenáší do reálné ekonomiky.
Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny
