Řecko sice údajně podalo platební příkazy na zaplacení splátky MMF (750 miliónu euro), avšak jinak se tato Achillova pata eurozóny ani trochu nezhojila.
Další klíčová schůzka ministrů financí v Bruselu tedy nepřinesla vůbec nic, tedy snad kromě poměrně překvapivého výroku německého ministra financí Wolfganga Schäubleho o tom, že by to byl vcelku dobrý nápad, zeptat se řeckých voličů v referendu co vlastně chtějí. Tedy zda nižší starobní důchody a méně státních úředníků anebo státní bankrot s jízdenkou mimo eurozónu? O to tady totiž konkrétně jde. Mimo to však také bohužel z MMF a bruselských úředníků vylézá, že Řekové budou potřebovat dalších 30 až 50 miliard euro, neboť jejich rozpočet je po čtyřech měsících hospodaření v katastrofálním stavu.
Globálně vzato nám tedy týden nezačal příliš dobře a proto je s podivem, že po krátké pauze, způsobené americkými statistikami z trhu práce, se znovu rozjel výprodej bezpečných aktiv – tedy vládních dluhopisů. Fakt, že se úrokové sazby tlačily výše i včera je přitom o to podivnější, že rizikovým aktivům jako akciím či komoditám (včetně ropy) se spíše nedařilo.Jeden z argumentů, který začínají dnes dluhopisoví medvědi vytahovat a vysvětlovat současný výprodej, je pak ten, že se z dlouhodobých bezpečných dluhopisů jako například těch amerických a německých v minulých letech hojnosti zcela vytratila riziková prémie (term-premium). Ta se přitom do těchto aktiv, s tím jak inflace dosáhla dna, nyní vrací a výsledkem je, že výnosy (do splatnosti) rostou.
No uvidíme, jak se nakonec vše vyvine, neboť ex post výše uvedená teorie vypadá logicky a konzistentně, avšak sama o sobě stojí na heroických předpokladech: za prvé víme, že globální inflace se odrazila ode dna a za druhé umíme měřit “rizikovou prémii” v dluhopisech s delší splatností.
Na druhou stranu, pokud výše uvedený argument byl opravdu platný a v důsledku něho by se dlouhodobé úrokové sazby bezrizikových dluhopisů usadily výše, pak to nebude povzbudivá zpráva ani pro další třídy finančních aktiv.
Jan Čermák, ČSOB
