Dluh vládních institucí v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 235,9 miliardy na 3,45 bilionu korun. Míra zadlužení stoupla z 42,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,6 procenta. Mezičtvrtletně se dluh zvýšil o 128,6 miliardy korun a míra zadlužení stoupla o 0,9 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Vládní instituce ve sledovaném období hospodařily se schodkem ve výši 34,4 miliardy korun, což byl v meziročním srovnání o 12,9 miliardy lepší výsledek. Deficit odpovídal úrovni 1,7 procenta HDP. Meziročně se relativní míra zadlužení sektoru vládních institucí zvýšila na 43,6 procenta HDP, uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
„Ve třetím čtvrtletí roku 2024 byla mezičtvrtletní změna dluhu (nárůst 128,6 miliardy korun) významně odlišná od výsledku hospodaření (schodek 34,4 miliardy korun). Vládní instituce si vypůjčily o 94,2 miliardy korun více, než byl jejich výsledek hospodaření, což se projevilo nárůstem hodnoty držených aktiv, zejména vkladů,“ doplnili statistici.
Schodek hospodaření ústředních vládních institucí se ve třetím kvartále podle statistiků meziročně zlepšil o 30,9 miliardy na 27,4 miliardy korun, zatímco hospodaření místních vládních institucí se zhoršilo o 13,5 miliardy, skončilo tak v deficitu 5,9 miliardy korun. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) vykázalo deficit 1,1 miliardy korun, doplnil ČSÚ.
Mohlo by vás zajímat
Celkové příjmy vládních institucí byly meziročně vyšší o šest procent a dosáhly 39,4 procenta HDP. Nárůst příjmů podle ČSÚ kladně ovlivnily zejména přijaté sociální příspěvky a daně z výroby a dovozu. Současně se ale meziročně zvýšily o 4,1 procenta i celkové výdaje těchto institucí, dosáhly 41,1 procenta HDP. Nejvíce vzrostly podle statistiků výdaje na sociální dávky.
