Největší úspěch Evropské unie, jednotný trh, čelí krizi a volání po zásadní reformě. Téměř 90 procent evropských firem tvrdí, že jednotný evropský trh není dostatečně integrovaný. Čísla z průzkumu představil nově zvolený prezident Eurochambers Vladimír Dlouhý. Asociace evropských obchodních a průmyslových komor zastupuje 20 milionů firem.
Jednotný evropský trh stojí na křižovatce. Propojuje ekonomiku, kde žije 450 milionů obyvatel, společnými pravidly a v rámci eurozóny i společnou měnou. Je to ale také systém, který tíží složitá pravidla, nerovnoměrné prosazování předpisů a sílící globální konkurence.
Nutné změny
O reformě společného trhu hovořili evropští poslanci, bývalí evropští komisaři, zástupci podniků i ochránci spotřebitelů na konferenci „Jednotný trh: přínos pro občany, podpora naší ekonomiky, budování vazeb“ v Evropském parlamentu.
Jedním z řečníků byl právě Vladimír Dlouhý, který dříve zastával funkci prezidenta Hospodářské komory ČR. V 90. letech byl ministrem obchodu a průmyslu. Jako prezident Eurochambers zdůraznil, že se evropský trh musí změnit, protože už není jednotný.
Většina firem si stěžuje
Většina z 20 milionů evropských firem, které Dlouhý zastupuje, vyjadřuje z fungování trhu frustraci. Manažeři evropských firem si často stěžují na překážky, které trvají už dvě desetiletí. To signalizuje hlubší a strukturální problémy ve fungování jednotného trhu. „Evropa musí být blízko peněžence, blahobytu a pohodě svých občanů, včetně podnikatelů,“ prohlásil Dlouhý.
Nejnovější průzkum Eurochambres ukazuje, že 88 procent podniků si stěžuje na nedostatečnou integraci unijního trhu. Dokonce 98 procent evropských firem tvrdí, že ke snižování papírování a administrativní zátěže nedochází.
K byrokratické zátěži často přispívají jednotlivé členské země, které mají odlišné národní požadavky na podávání různých druhů zpráv, protože rozdílně vykládají evropské právní předpisy. Zejména pro služby stále platí neviditelné hranice.
Mohlo by vás zajímat
Trh pro jinou éru
Jednotný trh byl navržen v 80. letech pro otevřenou globální ekonomiku, stabilní geopolitickou situaci a předvídatelné hospodářské cykly. Žádná z těchto podmínek dnes neplatí, připomenul bývalý eurokomisař Yves-Thibault de Silguy. V 90. letech dohlížel na zavádění evropské společné měny.
„Dnešní výzvy jsou zcela odlišné. Čelíme válce na našich hranicích, ztrátě konkurenceschopnosti a rostoucímu geopolitickému napětí. Není výzvou najít nový velký nápad, ale zachránit to, co jsme vytvořili,“ varoval.
Debata přichází v době, kdy se Unie chystá přijmout doporučení zprávy bývalého italského premiéra Enrica Letty. Loni varoval, že je evropský jednotný trh záměrně roztříštěný. Navrhnul, aby se zavedl takzvaný 28. regulační režim pro společnosti působící přes hranice. Tato myšlenka, o které se v Bruselu dlouho diskutuje, by firmám umožnila zvolit si jednotný soubor pravidel pro celý evropský blok. Nyní se musí firemní management orientovat v 27 různých národních systémech, pokud chce dělat byznys v celé Unii.
Návrat vnitřních hranic
Křehkost jednotného trhu dokládá také návrat kontrol na vnitřních hranicích. Původně se zavedly jen jako dočasná reakce na migrační tlaky nebo bezpečnostní hrozby. V některých částech schengenského prostoru se ale staly fakticky trvalými.
Europoslankyně Anna Cavazziniová (Zelení/Německo), předsedkyně Výboru Evropského parlamentu pro vnitřní trh, uvedla, že se hraniční kontroly staly tichým, ale rostoucím ekonomickým rizikem. Pochází z německo-českého pohraničí a citovala každodenní stížnosti firem i přeshraničních pracovníků, kteří čelí zpožděním a nepředvídatelnosti. „Musím mladým lidem připomínat, že roaming nebo volný pohyb osob nespadly z nebe. Bojovali za to politici s vizí,“ řekla na konferenci.
Další výzvou jednotného trhu je neschopnost Evropy přeměnit úspory domácností na produktivní investice. Na bankovní účty střadatelé v celé Unii uložili přibližně 10 bilionů eur (242 bilionů korun). Evropané však investují do akcií nebo dalších finančních produktů mnohem méně než Američané. To vede k závislosti evropských společností na bankovních úvěrech nebo zahraničních kapitálových trzích.
