Hovoříme spolu dva dny před Štědrým dnem, můžeme tedy říci definitivně, zda budou Vánoce letos „bílé“?
Letos to dlouho vypadalo nadějně. Třeba v úterý 14. 12. se zdálo, že na Štědrý den budou maxima kolem -3 °C a shoda byla překvapivě relativně velká. Zdálo se to trochu podezřelé. Pak modely začaly opatrně přidávat na teplotách, ale hodně se lišily výpočty – jak mezi modely, tak i pravděpodobnostní předpovědi ze stejného modelu. Například ve čtvrtek 16. prosince nejchladnější varianta počítala s maximy kolem -5 a ta nejteplejší dávala maxima jen do +1 °C. Už v pátek se ukázalo, že ani ta nejteplejší varianta není dost teplá.
Čím to je?
Děje se to většinou v případě, že se právě v období, které nás zajímá, bude počasí zásadně měnit. A to je případ letošního Štědrého dne. Nakonec to vypadá, že bude velmi teplo, 5 až 10 °C. A k tomu bude foukat silný vítr – jeho průměrná rychlost bude 5 až 10 metrů za sekundu, nárazy kolem 15 metrů za sekundu.
Pro Frýdlantsko, Jesenicko, Krnovsko a část Moravskoslezského kraje bude ve čtvrtek a v pátek platit výstraha – tam bude foukat v nárazech nad 65 kilometrů za hodinu. Při tak komplikovaném počasí se globální model prostě trefit nemůže.
Počasí, jak víme, výrazně ovlivňuje dopravu. Na co si mají letos řidiči dát pozor?
Na ledovku. Ve čtvrtek bude ještě velmi chladno, ráno může být až -10 °C. Přes den přes nás půjde teplá fronta a za ní se k nám bude dostávat teplých vzduch. Sněžení bude přecházet do deště a ten může na studené zemi namrzat. Místy se tedy bude vytvářet ledovka. Nejdřív na jihozápadě Česka, během Štědrého dne se bude posouvat dál k východu – výstraha bude platit pro východ a severovýchod do pátečního dopoledne.
Která z variant počasí je pro řidiče nejhorší? Máte s tím nějaké zkušenosti?
V zimě bezpochyby právě ledovka. Čím chladnější počasí předchází oteplení a čím vydatnější je pak déšť, tím větší je riziko tvorby ledovky. Třeba jako na začátku prosince v roce 2014. Výstrahu sice Český hydrometeorologický ústav vydal a postupně rozšiřoval na další území Česka, ovšem opatření, která v takovém případě silné ledovky je možné realizovat, nikdy nebudou stoprocentní.
Kromě kluzkých silnic a chodníků působily potíže například i namrzlé troleje. Namísto tramvají, které v Praze jeden den vůbec nevyjely, byla omezeně nasazena náhradní autobusová doprava. Podobně komplikované to bylo i na železnici. A bez proudu zůstaly i tisíce domácností.
Jak pravděpodobné vlastně je, že by mohly být Vánoce na sněhu?
Hlavní roli tu hraje nadmořská výška. Podíváme-li se na to optikou posledních dvaceti let, je na hřebenech severních pohraničních hor pravděpodobnost asi 90 procent, v polohách od 600 do 800 metrů je to tak půl napůl – tedy 40 až 60 procent. A třeba v Praze je to jen 15 procent. Přitom za bílé Vánoce tahle statistika považuje takové, kdy 24. nebo 25. ráno ležel aspoň 1 cm sněhu.
A jak to bude letos?
Jednoduchou přehlednou mapku nabízí ČHMÚ na svých stránkách už víc než týden. A její poslední verze? V Praze, Brně, Ostravě nepřipadne nic a to, co na východě ještě leží, určitě roztaje. Zato na horách už sníh vydrží.
Na jak dlouhou dobu dopředu se dá modelům věřit?
To záleží na povětrnostní situaci. Při těch jednoduchých se na ně můžeme spolehnout i týden dopředu, při těch složitých je komplikovaný třeba i druhý den. A u některých prvků a situací, jako je například rozpouštění nízké oblačnosti či stanovení výšky, kde bude ležet inverze, je to složité i na pár hodin dopředu. Důležitá je interpretace vycházející ze zkušeností meteorologa, jeho schopnost posoudit, jak pravděpodobná je která varianta.
Takže žádný model nepočítá přesně?
Žádný! Důvodů je spousta. Od zjednodušení výpočtech rovnic, které propisují všechny ty procesy v atmosféře, přes síť, ve které výpočty běží až například po Lorenzovu teorii chaosu. Modely jsou dobrý sluha a zlý pán – je třeba se jim naučit rozumět. Abychom věděli, co dokážou a co nikdy umět nebudou. S nadsázkou řečeno: každá stoprocentně správná předpověď je tak trochu dílem náhody.
Jana Bartošová
