Omezené použití bitcoinu, k němuž se zavázal prezident Nayib Bukele, bylo jednou z podmínek záchranné půjčky od Mezinárodního měnového fondu. Salvadoru by to však pomohlo, i kdyby žádná dohoda s MMF neexistovala.

Po většinu času od nástupu Nayiba Bukeleho do funkce prezidenta v roce 2019 se Salvador potácel na pokraji platební neschopnosti. Varovné signály byly známé: vysoký dluh a úrokové platby, které zhoršoval vysoký fiskální deficit; nízké dolarové rezervy; anemické investice a růst HDP, píše britský týdeník The Economist.

Pak tu byla jeho posedlost kryptosvětem. V roce 2021 se Salvador stal první zemí, která přijala bitcoin jako zákonné platidlo (vedle dolaru). Prezident slíbil, že se vyhne konvenčním kapitálovým trhům a získá miliardy prostřednictvím tokenizovaných blockchainových dluhopisů. Chtěl nakoupit bitcoiny v hodnotě 500 milionů dolarů, postavit „bitcoinové město“ v džungli a rozvíjet geotermální energii pro napájení těžařů bitcoinů.

Konvenční trhy se mu začaly vyhýbat. Několik salvadorských dluhopisů se v létě 2022 obchodovalo pod 30 centů za dolar. Když vláda začala odkládat platy ve veřejném sektoru, aby si uchovala hotovost, investoři se připravili na nejhorší.

Mohlo by vás zajímat

Salvador se však navzdory očekávání dočkal. Správní rada MMF mu 26. února schválila půjčku ve výši 1,4 miliardy dolarů, která bude vyplácena po dobu 40 měsíců. Aby však Salvador peníze získal, musel učinil kromě obvyklých slibů ohledně fiskální disciplíny také omezit svůj kryptoprojekt. Po lednové změně zákona se již daně neplatí v bitcoinech a jejich přijímání v soukromém sektoru je dobrovolné.

Ústup od bitcoinu je pro Salvador spíš požehnáním než ústupkem. Bukele propagoval kryptoměnu jako způsob, jak poskytnout finanční služby dvěma třetinám dospělých bez bankovního účtu a snížit náklady na převody peněz (ty obstarávají téměř čtvrtinu HDP). Hlavními překážkami však byly objem šedé ekonomiky a nízká digitální gramotnost. Remitence jsou drahé, protože Salvadorci mají rádi bankovky – to je drahá záležitost, kterou ještě prodražuje kriminalita s tím spojená. Vláda také uspíšila zavedení digitální peněženky Chivo. Rozšířily se chyby a krádeže identity (kromě toho, že vláda vybírala za regstraci bitcoinový ekvivalent 30 dolarů).

Dokud byl bitcoin zákonným platidlem, MMF se obával zemi půjčovat. Jeho kolísavá cena představovala riziko pro finanční a fiskální stabilitu. Fond také poukazoval na možné využití bitcoinu v trestné činnosti. Nyní Salvador podle MMF omezí „transakce a nákupy“ této měny. Podle údajů z blockchainu země od uzavření dohody ve skutečnosti nadále nakupuje až 1,6 bitcoinu denně. Možná bude muset nákupy ještě omezit nebo zrušit, aby dohodu splnila. Salvador vlastní 6102 bitcoinů v hodnotě přibližně 550 milionů dolarů, včetně nerealizovaných zisků ve výši přibližně 250 milionů dolarů, kterými se prezident pravidelně chlubí.

Devadesátiprocentní obliba

Navzdory těmto ziskům přinesla Bukeleho kryptománie Salvadoru více nákladů než užitku. Bezplatná publicita byla vítaná, nicméně krypto- investice a turistika přinesly zemi minimum. Také zisky z efektivnějších plateb byly přinejlepším mizivé: měna se nikdy pořádně neuchytila. V roce 2022, kdy byl kryptohumbuk na vrcholu, zjistil průzkum společnosti CID-Gallup, že bitcoin přijímá pouze pětina firem a jen pět procent jím platí daně. Nedávná čísla budou pravděpodobně ještě nižší, protože Salvadorci si zachovali již zmiňovanou silnou preferenci pro hotovost.

Podle ratingové agentury Moody’s navíc tato politika stála celkem 375 milionů dolarů – od zavedení peněženek Chivo, přes dotované transakční poplatky, po nákup a instalaci bitcoinových bankomatů a dalších. To značně převyšuje zisky z držby bitcoinů, které se navíc mohou kdykoli vypařit.

Bukele se těší mimořádně vysoké oblibě, jež často přesahuje 90 procent. Nebylo to krypto, co z něj udělalo „nejoblíbenějšího diktátora na světě“, jak sám sebe nazývá, ale jeho drsné potírání zločinnosti, jež ovšem rutinně opomíjelo řádný proces i práva domnělých zločinců. Jeho posedlost kryptoměnami ke zmírnění ekonomických potíží Salvadoru nepřispěla. I když bitcoin může zůstat rezervním aktivem v národní rozvaze, jeho dny jako zákonného platidla jsou sečteny. Bukele je zkrátka jen posledním kryptoutopistou, jehož divoké představy se při kontaktu s realitou rozplynuly, píše The Economist.