Nástup zelené energetiky si vyžádá masivní investice do posílení a modernizace přenosové soustavy a distribučních sítí. Jen v letech 2024 až 2035 se bude jednat o zhruba 476 miliard korun – v cenách minulého roku. Vedlejší efekty těchto investic však budou podle studie poradenské firmy Deloitte příznivé – umožní vznik nových pracovních míst a zvýší výkon české ekonomiky i příjmy státního rozpočtu.
Členové Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES) očekávají, že oproti období let 2010 až 2023 vzroste výše jejich ročních investic o 38 procent. Od roku 2024 dále budou muset na posilování a modernizaci sítí každý rok vynakládat zhruba 40 miliard korun. Tento nárůst má celou řadu příčin. Mezi ty hlavní patří rostoucí počet malých decentralizovaných zdrojů energie a zvyšující se podíl výkonově nestabilních solárních a větrných elektráren. K tomu lze přidat nástup elektromobility, sdílení elektřiny či instalaci chytrých elektroměrů.
„Hlavním přínosem nezbytných investic do elektrizačních soustav je zajištění stabilních dodávek elektřiny. Prioritou je pro nás všechny spolehlivé a bezpečné fungování elektroenergetického systému, nicméně významné jsou také ekonomické benefity uskutečněných investic. Hovoříme o nutné transformaci a modernizaci kritické infrastruktury, bez které není myslitelný běžný chod ekonomiky a život obyvatel v České republice,“ uvedl Marian Rusko, předseda Rady ČSRES. Členem ČSRES je ČEPS, ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce.
Podle studie Deloitte investice členů ČSRES povedou k růstu hrubého domácího produktu o 0,4 procenta oproti roku 2023. Celkový dopad na ekonomiku bude ale díky multiplikačním efektům podstatně vyšší. Vyšší investice se příznivě projeví v oborech stavebnictví, výroby elektrických zařízení či v IT firmách. Poměrně vysoké nepřímé dopady očekává Deloitte na tržní služby, kdy budou poptávány především architektonické a inženýrské činnosti.
„Z každé koruny vložené provozovateli elektroenergetických soustav do investic získá stát dvě koruny jiné. Díky investicím do distribučních a přenosových soustav vznikne v průměru téměř 21 tisíc nových pracovních míst zejména ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a v tržních službách. Ze zvýšené ekonomické aktivity a vzniku pracovních míst by měly pozitivní ekonomické dopady pocítit také domácnosti. Jejich celkové disponibilní příjmy by se měly za uvedené časové období zvýšit o 130,9 miliardy korun,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte ČR David Marek.
Členové ČSRES hledají spolu s představiteli ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního prostředí a Energetického regulačního úřadu cesty, jak snížit dopad rostoucích nákladů na provoz elektrických sítí na domácnosti a firmy. Možným řešením je použít peníze z fondů Evropské unie včetně Modernizačního fondu. To se v minulých letech příliš nedařilo.
Co se týká Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, v období let 2021 až 2027 je k dispozici 5 miliard korun na pořízení chytrých elektroměrů. Provozovatelé distribučních soustav mohou aktuálně čerpat také 6,7 miliardy korun z pilíře REPowerEU. V případě Modernizačního fondu lze zmínit program SmartNet, ve kterém je k dispozici 14 miliard korun. Na oblast sítí lze využít do budoucna i část výnosu z prodeje emisních povolenek.
Rozvoj zelené energetiky bude masivní. Podle prognózy poradenské společnosti EGÚ Brno se bude v roce 2035 v Česku ve srovnání s minulým rokem vyrábět 3krát více elektřiny ze sluneční energie a 7,5krát více elektřiny z větrné energie. Výkon fotovoltaických elektráren podle středního odhadu naroste na 8000 megawattů a v případě větrných elektráren na přibližně 2500 MW.
EGÚ Brno proto doporučuje nasměrovat větší díl dotací do budování nové a posilování stávající elektrické infrastruktury na úkor přímých dotací do malých zdrojů. „Dotace do malých zdrojů uměle udržují vysokou cenovou hladinu těchto instalací. Upozorňuji, že dotace do síťových investic pomáhají všem zákazníkům prakticky plošně,“ řekl Michal Macenauer z EGÚ Brno.
(rov)
