Nejen diplomacií ve státních službách byl živ aktuální velvyslanec České republiky v Lucembursku Petr Kubernát. Už od roku 1992 vlastní poradensko-lobbistickou společnost, mezi jejíž klienty patří i velké firmy jako je Nestlé nebo DAF. Ministerstvo zahraničí není schopno odpovědět na otázku, jestli svému zaměstnanci v minulosti k podnikání v poradensko-lobbistickém byznysu udělilo souhlas či ne.
Životem dlouholetého českého diplomata a aktuálního velvyslance České republiky v Lucemburku Petra Kubernáta se léta vine i vlastnictví poradensko-lobbistické společnosti Pekos. Kubernátova firma svých na webových stránkách nabízí například: zpracování analýz a komentářů, strategické poradenství v oblasti evropských záležitostí a evropské integrace, pravidelné monitorování legislativního vývoje, včetně „early warning“. Nebo kompletní přípravu a zajištění odborných konferencí, seminářů, debat, kulatých stolů a prezentací na zadané téma dle požadavků klienta. Nebo monitoring médií, zajišťování komunikace s tiskem a budování dlouhodobých vztahů s představiteli hromadných sdělovacích prostředků či přípravu informačních a komunikačních strategií klienta.
Problém spočívá v tom, že státní zaměstnanec musí v takových případech požádat o povolení k podnikání svého zaměstnavatele. Druhý problém pak spočívá v tom, že ministerstvo zahraničí není schopno povolení k lobbisticko-poradenské činnosti dohledat. Sám Kubernát na výslovný dotaz Ekonomického deníku, zda o takové povolení někdy požádal, neodpověděl.
Na svých webových stránkách se společnost Pekos v referencích chlubí i svými klienty: například společnostmi Nestlé Česká republika, DAF Trucks CZ, Alta (na webu je sice uvedena společnost s ručením omezeným, ale logo vede na stránky brněnské akciové společnosti Alta. Ta dodává do světa obráběcí stroje a technologická zařízení pro strojírenství, hutnictví, energetiku, těžební průmysl a průmysl stavebních hmot – pozn. red.), ministerstvem pro místní rozvoj, Krajským úřadem Jihomoravského kraje nebo zastoupením Evropské komise v České republice. „Spolupracujeme se státním i soukromým sektorem. Mezi naše klienty patří ministerstva a ústřední orgány státní správy, subjekty veřejné správy, krajské instituce, ale i privátní firmy a společnosti, profesní asociace a sdružení,“ lze se dále dočíst na webu společnosti velvyslance v Lucembursku Petra Kubernáta.
Petr Kubernát je jediným společníkem společnosti Pekos od října 1992 dodnes, vložil do ní základní jmění 100 tisíc korun. Od října 1992 až do července 2013 byl také jejím jednatelem, po něm převzala tuto funkci jeho dcera Eva, dnes Bohatová. Firma nerespektuje zákon a podle obchodního rejstříku nezveřejňuje svoje účetní uzávěrky. Petr Kubernát uložil jako státní zaměstnanec své přiznání do Centrálního registru oznámení, kde jsou evidována oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích. Ta jsou ale přístupná pouze na žádost, jejíž vyřízení trvá nějaký čas.
Diplomat z kyjevské univerzity
Před tím, než se Petr Kubernát vrhl na podnikání a později vstoupil do diplomatických služeb, vystudoval mezi lety 1979 až 1984 prestižní Kyjevskou státní universitu, Fakultu mezinárodního práva a mezinárodních vztahů, specializaci – mezinárodní ekonomické vztahy. Před výjezdem do SSSR se Kubernát jazykově připravoval na gymnáziu v Jevíčku. Studium na Kyjevské univerzitě Tarase Ševčenka komunistický režim umožnil jen dobře prověřeným nadějným kádrům, podobně jako na známém Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě – MGIMO.
Po nostrifikaci svého zahraničního vzdělání nastoupil Kubernát do podniku zahraničního obchodu Centrotex, kde to dotáhl na zástupce vedoucího obchodního referátu. Připomeňme mimochodem, že Centrotex využívala často komunistická rozvědka k legalizaci svých příslušníků, kteří vyjížděli pod krytím do zahraničí a pracovala v něm například někdejší špiónka Radmila Kleslová, druhdy pravá ruka dnešního premiéra Andreje Babiše. Referentem Centrotexu a pozdějším legalistou byl také porevoluční podnikatel Milan Velek, známý z okruhu bývalého prezidenta Václava Klause.
Mohlo by vás zajímat
Už v roce 1992 se ale jazykově nadaný absolvent Kyjevské univerzity a čerstvý podnikatel Kubernát dostal do diplomatických služeb. Začínal jako velvyslanecký rada, vedoucí ekonomické sekce, zástupce velvyslance při misi České republiky při Evropských společenstvích v Bruselu. Následně se stal zástupcem státního tajemníka pro evropské záležitosti, vrchní ředitel Sekce EU, poradcem ministra zahraničních věcí, vrchním ředitelem sekce a ředitelem kabinetu ministra.
V letech 2001 až 2006 působil jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Nizozemském království a stálý představitel ČR při Organizaci pro zákaz chemických zbraní v Haagu. Od ledna 2015 je Kubernát českým velvyslancem v Lucembursku. V letech 2007 až 2013, kdy se Kubernát ocitl mimo státní služby byl prezidentem Smíšené obchodní komory Česká republika – Nizozemsko. V letech 2011 až 2013 byl jednatelem společnosti Bond Development, jejíž předmětem činnosti je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Po celou dobu své práce v diplomatických službách i mimo ně byl a je Petr Kubernát vlastníkem Pekosu – poradensko-lobbistické firmy, do roku 2013 pak byl i jejím jednatelem. I na svém profilu na profesní síti LinkedIn pak Kubernát mimo práci diplomata zmiňuje svoje speciality: analytické služby, strategické poradenství v evropských záležitostech, legislativní sledování, veřejné záležitosti, média.
Nepodnikám a mám prověrku
Kubernátův privátní byznys může být problematický nejen kvůli souběhu s prací diplomata, ale i z hlediska regulí. „Pokud jde o podnikání, tak na diplomaty – státní zaměstnance, se vztahuje zákon o státní službě. Podle § 81 odst. 2 může zaměstnanec vykonávat jinou výdělečnou činnost pouze s předchozím písemným souhlasem služebního orgánu,“ zareagovala na otázky Ekonomického deníku ředitelka tiskového odboru ministerstva zahraničních věcí Zuzana Štíchová. Uvedené ustanovení podle Štíchové rovněž upravuje situace, kdy se příslušné omezení na státní zaměstnance nevztahuje. „Obdobné ustanovení se vztahuje i na zaměstnance podle § 303 odst. 4 zákoníku práce. Povinnost hlásit nebo požádat služební orgán o udělení souhlasu k podnikání do doby tří měsíců po vzniku služebního poměru vyplývá z ustanovení § 197 zákona o státní službě. Obecně lze uvést, že souhlasy s podnikatelskou činností jsou vydávány jen ve výjimečných případech. Databázi takových případů nevedeme,“ uzavřela Štíchová. Na přímý dotaz, zda je ministerstvu známo, že Petr Kubernát o povolení k podnikání v minulosti žádal, Štíchová neodpověděla.
„Po přijetí do služebního poměru byla činnost společnosti PEKOS spol. s r.o. jejímž jsem majitelem, nikoliv jednatelem, pozastavena a po doběhnutí všech smluvních závazků společnost nemá žádný obrat, ani zisk. Veškeré povinné informace týkající se mojí osoby pravidelně každý rok uvádím a jsou k dohledání v registru podle zákona o střetu zájmů,“ odpověděl na otázky Ekonomického deníku velvyslanec v Lucembursku Petr Kubernát. Potíž je v tom, že velvyslanec zareagoval na období až od 1. ledna 2015, kdy vstoupil v platnost zákon o státní službě. Období od roku 1992, kdy byl majitelem, jednatelem společnosti Pekos, a diplomatem ve státních službách ponechal Kubernát bez povšimnutí.
„Chybějící údaje v obchodním rejstříku budou doplněny, ale již teď vám je mohu sdělit: obrat společnosti PEKOS byl v roce 2015 155 862,-Kč; v roce 2016 27 800,- Kč; v roce 2017 0; v roce 2018 0; a za první polovinu roku 2019 také 0. Jsem držitelem osvědčení na stupeň Tajné,“ uzavřel odpovědi na otázky Ekonomického deníku Petr Kubernát. Proti jeho vyjádření ale jdou následující informace, Kubernát se stal vrchním ředitelem sekce a ředitele kabinetu ministra už v roce 2013, co skončil na postu jednatele Pekosu, velvyslancem v Lucembursku pak 1. ledna 2015, a podle obchodního rejstříku byla ještě v roce 2017 jmenována jednatelkou společnosti Pekos Kubernátova dcera Eva. Navíc Ekonomickému deníku přiznal. byť nepříliš vysoké, příjmy. Firma tedy byla ještě zjevně minimálně v letech 2015 a 2016 podnikatelsky aktivní.
Ani odpovědi Petra Kubernáta ovšem nevnesly světlo do největšího problému: Jak může státem placený diplomat vlastnit firmu, která nabízí lobbing, když i její další portfolio služeb je ve střetu zájmů s výkonem funkce diplomata?
Jan Hrbáček
