Evropská centrální banka připravuje zavedení digitálního eura – formy peněz vydávané přímo centrální bankou. Má jít o digitální podobu hotovosti, kterou by mohl využívat každý v eurozóně jako elektronický ekvivalent bankovek a mincí. Digitální euro má být bezpečnější než kryptoměny, levnější než platby kartou a především nezávislé na amerických karetních společnostech.
Digitální euro má být podle představ Evropské centrální banky především vysoce bezpečným platebním prostředkem. Lidé by si ho ukládali do digitální peněženky zřízené u své banky nebo veřejného zprostředkovatele a mohli by s ním provádět veškeré obvyklé platby – v obchodě, v e-shopech nebo třeba poslat peníze přátelům na jejich telefonní číslo.
„Zavedení digitálního eura má potenciál zlevnit a zefektivnit platby v celé eurozóně. Běžní spotřebitelé pravděpodobně nebudou platit žádné nebo jen velmi nízké poplatky za standardní transakce, obchodníci ušetří na karetních poplatcích, což by se mohlo promítnout do cen,“ upozorňuje partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Bankám a fintech společnostem pak digitální měna otevře příležitost nabídnout zákazníkům nové služby. Avšak přinese jim také novou konkurenci. „Jako jedno z potenciálních rizik zavedení digitálního eura vidíme možný odliv vkladů z bank,“ uvedl Michal Kuzmiak z Air Bank
Mohlo by vás zajímat
Bezpečnostní pojistka pro Evropu
Spíš než ve zlevnění plateb vidí experti hlavní přínos „nového“ eura jinde. Eurozóně má především dát jistotu, že jí v bezpečnostně napjaté době nikdo „nevypne“ elektronický platební styk. Ten dosud běží převážně přes americké karetní společnosti Visa a Mastercard.
„Evropské vlády si uvědomily, jak zranitelná je Evropa,“ říká o plánu na zavedení evropské digitální měny ekonom a expert na kryptoměny Dominik Stroukal. Evropa dnes navíc ani nemá k dispozici univerzální platební prostředek, který by fungoval v celé eurozóně. A právě tím by se mělo stát digitální euro.
„Digitální euro by mělo jako elektronická forma hotovosti zajistit vyšší kontrolu Evropské centrální banky nad evropským platebním prostorem a současně vytvořit moderní nástroj pro digitální ekonomiku s řadou pozitivní efektů,“ dodává Petr Kymlička.
Karty jsou (zatím) neporazitelné
Evropská centrální banka snahou zavést digitální euro reaguje na globální trendy. Svou digitální měnu už zavedla například Indie, Čína chystá digitální jüan, USA digitální dolar. A na oblibě v posledních letech získaly také kryptoměny.
Ač hlavní myšlenka vypadá chvályhodně, podle Stroukala Evropa podceňuje rozsah projektu. „Myslím, že vůbec netuší, jak velký krajíc chleba si uřízli. Z dálky to může vypadat jako jednoduchý nápad — proč by Evropská centrální banka nemohla vytvořit platební schéma? Ale není to jednoduché,“ popisuje ekonom.
Zavedení digitálního eura přirovnává ke zprovoznění okamžitých plateb. O tom Česká národní banka a komerční banky diskutovaly několik let. Ladily pravidla a přístup. Nakonec se sice okamžité platby podařilo zavést, nejsou ale dostupné všem. Některé banky je vůbec neprovádí, některé je limitují například v nočních hodinách. A už vůbec nejde kvůli požadavkům na boj proti praní špinavých peněz tímto způsobem převést jakoukoliv částku. Nejnižší stropy leží na úrovni 50 tisíc korun.
Aby se mohlo digitální euro stát skutečně plnohodnotným ekvivalentem platebních karet, bude důležitá rychlost, s jakou dokáže platby odbavit. „Nic propustnějšího než karetní schémata jsme zatím nevymysleli. Dnešní svět je tak rychlý, že si nedokážu představit, že bychom měli systém byť jen o procento pomalejší,“ varuje Stroukal. Tomu se bude muset přizpůsobit bankovní infrastruktura, což nebude levné.
„Dělat konkurenci Vise a Mastercardu, znamená dělat byznys. A to není disciplína, v níž stát exceluje, i když má neomezený rozpočet,“ pokračuje Stroukal.
Nezájem! Ukazují zkušenosti z první experimentů
O tom, že není snadné spustit novou digitální měnu, svědčí zkušenosti zemí, které se do toho pustily jako první. Pokusy Jamajky a Baham pohořely na nezájmu zákazníků. Ti si aktivovali elektronické peněženky na digitální měnu zpravidla jen ve chvíli, když to stát podpořil pobídkami nebo lidem novou formu peněz doslova vnutil. Na Jamajce tímto způsobem například vypláceli část odměn státním zaměstnancům.
Na Bahamách si podle analýzy Cato Institutu elektronickou peněženku aktivovalo v roce 2020 při spuštění projektu 30 procent populace. To není špatný výsledek. Avšak hůře už vypadají data o aktivním používání nové formy peněz. Po roce od zavedení takzvaného SandDollaru, tedy v roce 2021, Bahamané aktivně používali jen třetinu z původně aktivovaných peněženek.
A propad pokračoval. „Během prvních sedmi měsíců roku 2023 došlo k více než čtyřnásobnému snížení dobíjení peněženek na 10,2 milionu dolarů ve srovnání s předchozím rokem, kdy vládní transferové platby významně ovlivnily maloobchodní aktivitu,“ zhodnotila výsledek bahamská centrální banka. Později raději přestala výsledky zveřejňovat.
Nic, co bychom už neměli
Podle závěrů Cato Institutu nízká míra přijetí digitálních měn naznačuje, že lidé mají už k dispozici dostatek jiných platebních nástrojů. A experimenty centrálních bank tak pro ně nejsou příliš atraktivní.
Ostatně ani digitální euro nemá přinést žádné převratné novinky v platebním styku, které by lidé už neviděli. Jak říká Tomáš Kymlička z poradenské společnosti Moor, z pohledu uživatele půjde spíš o evoluci než revoluci. „Bude se tvářit jako běžná platba, uživatel ani nepozná, že jde o něco nového. Rozdíl bude hlavně v zákulisí – v tom, kdo transakci zpracovává,“ vysvětluje Kymlička.
Jak povzbudit zájem o „nové“ euro?
Proč by lidé měli začít novou měnu používat? Podle člena bankovní rady Jana Kubíčka se počítá s tím, že základní platby digitálním eurem budou pro spotřebitele zdarma – ať už u Evropské centrální banky, nebo u komerčních bank, které mají zprostředkovat jeho používání. To může pro tradiční banky představovat určitou konkurenci. Dá se proto čekat, že budou reagovat například úpravou poplatků nebo snahou více zatraktivnit běžné účty.
Ani samotné banky ale nečekají zásadní otřesy na trhu. „Z pohledu platebního chování soukromých osob neočekáváme v souvislosti s možným zavedením digitálního eura výraznější změny. Spíše předpokládáme změny u firemních zákazníků, kteří mohou digitální euro využívat kvůli možným úsporám,“ uvádí Kuzmiak z Air Bank.
Změnu tak zřejmě pocítí lidé, kteří často posílají peníze přes hranice do jiných zemí Evropské unie. Přeshraniční platby v rámci EU jsou stále překvapivě drahé. Digitální euro by mohlo tuto bariéru odstranit.
Co z toho budou mít Češi?
Digitální euro má sloužit hlavně zemím eurozóny. A zatím není jasné, jaká pravidla budou platit pro jeho využití zeměmi, kde se eurem neplatí, tedy včetně České republiky. „Nelze například vyloučit, že finanční úřady budou chtít detailní přehledy o transakcích v digitálních měnách, což může znamenat více administrativy,“ varuje mluvčí Hospodářské komory Jan Sotona.
Odborníci oslovení Ekonomickým deníkem se spíše kloní k tomu, že i Čechům novinka přinese výhody. „Občané i firmy díky jeho využívání mohou získat jednodušší přístup k platbám v eurech, snížit své náklady, zajistit si vyšší bezpečnost a komfort plateb,“ říká Kymlička.
Avšak rozhodující podle něj bude, jaký postoj k evropskému projektu zaujme České národní banka. „Jestliže bude pozitivní, tuzemské subjekty budou mít šanci využívat digitální euro podobně jako dnes operují se standardními eurovými účty, ale s lepšími podmínkami,“ míní.
ČNB: Digitální měnu nepotřebujeme
Zatímco Evropská centrální banka tlačí projekt digitálního eura vpřed, Česká národní banka zůstává zdrženlivá. Sama už před třemi lety vznik vlastní digitální měny analyzovala. Avšak se silně rezervovaným závěrem.
Výsledná zpráva potvrzuje, že v Česku neexistuje zásadní motivace pro emisi digitálních peněz. Dodává, že takový krok by se měl zvažovat pouze tehdy, když by se objevil systémový nebo tržní nedostatek, který by digitální měna mohla efektivně řešit. Mezi identifikovaná rizika počítá odliv vkladů z bank, narušení finanční stability či oslabení nezávislosti centrální banky.
ČNB zároveň ve své analýze z roku 2022 upozornila, že český platební systém je robustní a hotovost je stále široce používána. Zpráva uzavírá, že emise digitální koruny je právně nemožná a ekonomicky neodůvodněná.
Aktuální vyjádření členů bankovní rady potvrzují, že postoj ČNB k digitálním měnám zůstává bez výraznějších změn. „Z hlediska plateb zřejmě nepřinese digitální euro nic podstatně nového, co by už dnes neuměly poskytnout komerční banky svými běžnými účty,“ uvedl Jan Kubíček.
Projekt na dlouhá léta
Podle Stroukala digitální euro v dohledné době platby Evropanů zásadně nezmění. Očekává, že ho nejspíš stihne osud dřívějších experimentů s novými platebními metodami. „Musíme si položit otázku, proč by ho lidi vůbec chtěli používat. Dnes si mohou vybrat QR platbu, ale stejně ve většině případů raději zaplatí kartou,“ uzavírá ekonom.
Jeho slova potvrzují data z Indexu prosperity a finančního zdraví, který zpracovává pravidelně na různá témata Česká spořitelna, Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd. Na otázku, jak platí, odpovědělo v průzkumu 75 procent Čechů jednoznačně: bezhotovostně kartou.
