INZERCE

Digitální automatické spřáhlo_ velké téma pro železniční nákladní dopravce. Foto: ŽESNAD

Digitální automatické spřáhlo – to je, oč tu běží. Železniční nákladní dopravci jsou proti, i ministerstvo dopravy má řadu připomínek

Zastavit vlaky po celé Evropě kvůli zavedení DAC (Digital Automatic Coupler)? Nebo nejistota kolem jeho financování? To jsou hlavní otázky, které si kladou nejen čeští nákladní dopravci. Podle nařízení Evropské unie by měly být všechny vlakové jednotky zabezpečeny tímto zařízením. Ministerstvo dopravy by mělo dnes na jednání ve Velkém kolegiu schválit, a to na základě připomínek ze sektoru, finální verzi svého postoje. Pracovní návrh ministerstva má Ekonomický deník k dispozici.

Generální ředitel ČD Cargo Tomáš Tóth v nedávném rozhovoru pro Ekonomický deník řekl, že „miliardové investice do digitálního spřáhla by všechny nákladní dopravce torpédovaly ke dnu“.

Stejný názor sdílí i Sdružení železničních dopravců ŽESNAD, které zavedení DAC dlouhodobě kritizuje. Přechod k tomuto řešení jednotliví železniční dopravci vnímají s rozpaky, i když v něm vidí do budoucna šanci posílit svoji pozici proti ostatním dopravním módům.

Bývalý náměstek ministra dopravy Jan Sechter, který dnes působí v dopravní sekci Hospodářské komory, považuje námitky malých a středních dopravců za oprávněné.: ,,Nákladní železniční dopravce finančně velmi vyčerpávají ambiciózní evropské projekty, jako je například zabezpečovací systém ETCS nebo přechod na zelenou ekonomiku, který je dnes navíc spojen s dramatickou situací na energetických trzích. Železniční doprava už by nemusela unést tuto rozsáhlou investici do vagónů, lokomotiv a systému řízení“, říká Jan Sechter.

Nejistota financování a plošná implementace

Hlavním důvodem je především nejistota ohledně financování. Dosud Evropská unie nevypsala žádné dotační výzvy a sami nákladní dopravci na financování nestačí.

Dalším nevyjasněným krokem je plánované celoevropské přepřahání vozů. Znamenalo by to kompletní zastavení železniční dopravy po celé Evropě na 14 dní. ,,Představte si přibližně 20 tisíc vozů, které jsou každý den v pohybu se zbožím našich zákazníků. Těm oznámíte, že jim 14 dnů nedovezete uhlí, nepřivezete kontejnery nebo neodvezete vyrobené automobily. Přijde vám tato představa reálná? Plošná implementace je podle mého názoru naprosto zbytečným revolučním krokem s řadou rizik“, říká Tóth.

Postoj ministerstva: bez technické přípravy nelze plošně zavést

Podle pracovního návrhu Ministerstva dopravy, který má Ekonomický deník k dispozici, je „Zavedení digitálního automatického spřáhla výrazně náročný nástroj pro případné zvýšení výkonnosti a efektivity železniční nákladní dopravy v rámci evropského železničního systému“.

Ministerstvo dopravy chápe, že je nutné v souladu se strategickými dokumenty EU zajistit podmínky pro přesun nákladu ze silnice na železnici. ,,Nicméně je vždy nutné vnímat ekonomickou náročnost a přidanou hodnotu pro subjekty, které budou odpovědné za zavádění opatření v dopravním systému“, stojí v dokumentu.

Pro případný přechod k DAC je podle ministerstva zcela zásadní vyřešení všech otevřených oblastí a zároveň existence konečného a funkčního technického řešení DAC, které bude dostatečně otestováno v komerčním provozu železniční nákladní dopravy.

,,Je potřebný čas testovat technické řešení v komerčním provozu. Na druhé straně evropská debata o spřáhlu otevřela i další možnosti řízení datových přenosů, včetně podpory ze satelitních konstelací. Proto projekt musí být i do budoucna otevřený výzkumu a technologickému zavedení spřáhla“, říká Jan Sechter z dopravní sekce Hospodářské komory.  

Podle Ministerstva dopravy je před zavedením DAC zcela nezbytné:

  1. Dokončit technický vývoj a jasně definovat konečné standardy jedné verze DAC
  2.  U starších vozů, nevybavených DAC, zajistit možnost jejich dodatečného vybavení
  3. Ověřit DAC v reálném provozu a identifikovat možné negativní vlivy častého spojování a rozpojování a dalších situací u přepravních proudů jak na území EU, tak s přechodem mimo území EU
  4. Potřeba zajistit provozní ověření alespoň DAC typu 4 včetně vyhodnocení všech potřebných funkcionalit, nikoli pouze spřahování, pro nákladní železniční dopravu
  5. Aplikovat DAC v prvé řadě na nová vozidla a retrofit pouze v případech, kdy je jasný a hmatatelný přínos pro držitele vozu a dopravce
  6. Zhodnotit přechod vozů na DAC ze třetích zemí a jejich propojenost v rámci železničního systému EU
  7. Big bang (plošná implementace) jako řešení je možné uvádět až v pokročilé fázi migrace při shodě všech zapojených dopravců.
  8. Díky delšímu horizontu se lze na zavádění DAC lépe připravit

Problém č. 1: plošná implementace

Nejen nákladní železniční dopravci, ale i Ministerstvo dopravy není o plošné implementaci DAC úplně přesvědčeno a obává se, že bez upravené infrastruktury budou jeho přínosy menší než náklady.

,,Přestože co největší rozšíření DAC povede k maximalizaci přínosů, plošné nasazení hned v úvodní fázi na většinu vozů v EU nemusí přinést požadovaný efekt, tzn., že v řadě případů přínosy nemusí převážit související náklady. To se týká především stávajícího vozového parku, nevhodného pro dodatečné přestrojení na DAC“, deklaruje ministerstvo.

Podle ministerstva by bylo vhodnější místo plošné implementace zkusit provoz na rychloobrátkové pravidelné přepravě:

,,Za účelné považujeme postupné nasazování vozů s DAC na vybraná provozní ramena, tam kde bude možné využít jeho hlavní přínosy: rychlé spojení/rozpojení, automatizovaná zkouška brzdy nebo přesné zastavení vlaku, tak aby nedocházelo k ovlivnění běžné vlakotvorby s vozy s UIC spřáhlem“, stojí ve stanovisku ministerstva.

Problém č. 2: financování

Ministerstvo dopravy v dokumentu deklaruje, že je připraveno podpořit výzkumné zavádění DAC v jednotlivých projektech v  souladu s platnou legislativou a pravidly pro veřejnou podporu.

,,Pro zajištění plošného zavádění DAC je ale nutné definovat jasné a garantované financování z evropské úrovně  a zajistit maximální míru podpory v souladu s pravidly veřejné podpory a nastavit zcela jasná pravidla financování v souladu s poptávkou na trhu“, uvádí se v dokumentu.

,,Dodatečně vybavit stávající železniční nákladní vozidla bude vyžadovat zásadní celoevropskou debatu o finančních nástrojích, podobně jako EU nakonec podpořila zavedení traťových i mobilních komponentů ETCS“, potvrzuje bývalý náměstek ministra dopravy Jan Sechter.

Právě nákladné financování je strašákem pro všechny dopravce. Není totiž jasné, jak by bez podpory EU mohli DAC zavést a obávají se, aby finanční tíha nezůstala na nich.

,,V tuto chvíli není stanoven žádný finanční rámec. Nevíme, zda bude existovat nějaký dotační titul, zda bude EU dopravcům přispívat. Projekt DAC je několikanásobně větší a složitější celoevropský projekt než ETCS. Celková finanční investice bude pro dopravce tak 2x-5x vyšší. Nákladních vozů je 30x více než lokomotiv“, říká generální ředitel ČD Cargo Tomáš Tóth.

Schvalovací proces by podle něj měl proběhnout minimálně u každé vozové řady, u hnacích vozidel by to bylo ještě složitější.,,V tuto chvíli nikdo ani nedokáže odhadnout reálnost takového postupu. Zatím absolutně neexistuje shoda s Evropskou železniční agenturou. Pokud bychom se touto cestou rozhodli jít, hrozí kolaps celého systému, protože cesta zpět by již nebyla možná“, uzavírá problematiku Tóth.

Jana Bartošová