Cesty k tomu udělat z Evropy digitální velmoc vedou přes zvýšení výdajů z nových evropských fondů na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje v IT průmyslu na 25 procent, zefektivnění regulace EU v oblasti dat a investice do transformativních zelených technologií, uvedl na sympoziu Ekonomického deníku Digitalizační výzvy – cesta k digitální excelenci v době digitální revoluce ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal.
Ač se podle Hanzala sektor digitalizace podílí na české ekonomice podobným dílem jako automotive, nemá stejně silný hlas. „To bychom chtěli změnit,“ konstatoval Hanzal, který na sympoziu představil materiál Europe 2030: A Digital Powerhouse, tedy manifesto evropské organizace sdružující národní obchodní a oborové asociace a technologické lídry DIGITALEUROPE. Zásadní je podle Hanzala o digitalizaci mluvit, a tím podle něj není myšlena digitalizace státu, ale digitalizace ekonomiky. V České republice podle ředitele Asociace pro aplikovaný výzkum v IT například chybí politik, který by se profiloval tak, že „kope za digitální byznys“.
Na co Hanzal také upozornil je to, že za poslední desetiletí podíl z globálních příjmů ICT sektoru v Evropě klesl z 21 procent na 11 procent. V souvislosti s evropským trhem také zmínil, že drtivá většina malých firem působí pouze na lokálním trhu. Evropa podle něj zaspala také v oblasti AI. Naopak využívání cloud computingu se podařilo zvýšit. „Ale například nějaké využívání big dat není něco, v čem bychom se třeba ve srovnání s ostatními kontinenty mohli nějak měřit,“ poznamenal Hanzal. K dispozici je podle něj řada dat, a to je příležitost, jak je skutečně efektivně vytěžit.
Jako mnohem horší, než bylo před pěti lety, označuje Hanzal regulatorní prostředí; uvádí to podle něj osm z deseti dotazovaných firmem. Z průzkumu, který se podle Hanzala mezi českými firmami v létě Asociace pro aplikovaný výzkum realizovala, také vyplývá, že 70 procent podniků vůbec neví, že se něco na poli digitální legislativy chystá a co z toho pro ně vyplývá.
Stát chystá štědrou podporu digitalizace
Ředitel odboru digitalizace a internetu EU ministerstva průmyslu a obchodu Petr Filipi na sympoziu Ekonomického deníku upozornil na to, že stát je připraven digitalizaci českých podniků finančně podpořit, a to docela štědře. Na její podporu je v Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) do roku 2027 připraveno 6,7 miliardy korun. Vedle toho je v Národním plánu obnovy vyhrazena na digitalizaci podniků částka ve výši 2,2 miliardy korun.
Dotační podpora je dostupná bez ohledu na to, zda se digitalizace týká výroby, logistiky, kybernetické bezpečnosti či jiné oblasti. Zacílena je na malé a střední podniky. Peníze z OP TAK mohou jít také na školení zaměstnanců se zaměřením na nové technologie. „Nestačí nám, že se někde nakoupí nové počítače nebo si uloží data do cloudu. Chceme vidět, že se firma někam posune,“ doplnil Petr Filipi.
Obrovské téma posledních dvou let je v rámci digitalizace podle ředitele Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromíra Hanzala cyber security. Jedním z největších cílů pro kybernetické útoky je stát a jeho instituce, ale stát podle Hanzala nikdy nebude moci tuto oblast vyřešit sám, vždy k tomu bude potřebovat partnery ze soukromého sektoru. „V Evropě chybí asi 300 tisíc cyber security expertů,“ konstatoval. Například v České republice se přitom podle něj těžko akreditují nové obory na vysokých školách, protože IT je málo akademické a rychle se mění. „Takže je to úkol i mimo vzdělávací systém, abychom se v oblasti cyber security zlepšili.“
Podle Hanzala by bylo potřeba, aby se dal „byznys dělat v Evropě jednodušeji“ například, aby mohly penzijní fondy investovat do startupů. Co je také důležité, je transatlantická spolupráce. „V rámci manifesta DIGITALEUROPE jsme se shodli, že je podstatné se tomu věnovat,“ zmínil Hanzal. Na sympoziu Ekonomického deníku Digitalizační výzvy – cesta k digitální excelenci v době digitální revoluce zmínil i zelenou tranzici, která je podle názoru DIGITALEUROPE postavena na digitálních základech. „Máme-li se jí dobrat a ty cíle jsou pořád extrémně ambiciózní, digitální sféra je jeden z nástrojů, jak toho dosáhnout,“ uvedl Hanzal.
Digitalizace ve zdravotnictví
Čeho se digitalizace také týká, je oblast zdraví. „Fandíme představě evropského prostoru pro zdravotní data. Zdravotnictví vždy bude složité. Když se podíváme na úrovně datové ekonomiky, tak podíl na HDP je v Evropě nižší, než v Americe. A když vám to někdo zobrazí na mapě, tak železná opona svítí jasnými barvičkami.“
Problematika podpory IT průmyslu v České republice a téma digitalizace stále v českém prostoru příliš nerezonuje, ukazuje to například i koncepční dokument Národní ekonomické rady vlády, který se podle Hanzala k digitalizaci nevyjadřuje téměř vůbec. „Respektive je v ní jeden odstavec, který je takový opatrnostní, že digitalizace není samospásná a co my s tím.“
Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by bylo zejména potřeba, aby lidé získali „basic digitální skills“ jako nástroj. Vzdělávací systém pro digitální ekonomiku by se měl podle něj změnit.
„Pokud si lidi nevychováme u nás a nenabídneme jim adekvátní prostředí pro jejich realizaci, tak odejdou dělat do IT firem jinde v Evropě, anebo do Spojených států, pokud bude jejich ekosystém lepší,“ upozornil Bartoš.
V krátkodobém horizontu podle něj mohou pomoci například konkrétní programy na zvýšení kvalifikace. Z dlouhodobého hlediska je ale podle něj potřeba změna vzdělávacího systému. Významnou roli ve světě digitalizace hrají podle ministra pro místní rozvoj přirozené huby, kde dochází k propojování know-how a byznysu. Může jít o vzdělávací instituce, například také střední školy.
Jak upozorňuje Asociace pro aplikovaný výzkum v IT ve své statistické analýze ICT sektoru v České republice, vytváří tento sektor v současné době tržby přes 1 200 miliard korun. Dokument zmiňuje, že k tvorbě českého hrubého domácího produktu přispívá ICT sektor dle dat ČSÚ a studie Polského ekonomického institutu podílem 11,4 procenta, přičemž 5,9 procenta je přímý podíl, zbytek podíl nepřímý nebo indukovaný. „V ICT službách přitom převažuje podle dat ČSÚ domácí produkce, na které se české firmy podílí přibližně šedesáti procenty. Toto je dáno mimo jiné i dominantou malých a středních podniků v této oblasti (tři pětiny ICT vytváří právě malé a střední podniky, převážně české provenience).“
V ICT je v Česku zaměstnáno přibližně pět procent celkové populace a dvě a půl procenta zaměstnané populace (odpovídá evropskému průměru). Tento poměr dle dat ČSÚ se od roku 2020, kdy v sektoru pracovaly necelá dvě procenta, stále zvyšuje, uvádí analýza.
Výše výdajů na výzkum a vývoj (VaV) v sektoru ICT v rámci celkové výše výdajů do této oblasti podle analýzy v České republice výrazně vrostla, přičemž výše podpory z veřejných zdrojů pro tento účel zůstává v absolutních číslech podobná. „Tím klesá její celkový podíl. V roce 2019 byla celková výše VaV výdajů v ICT sektoru 20,5 miliardy korun, v roce 2021 už to bylo 27, 4 miliardy. Vedle toho z veřejných zdrojů ČR bylo na podporu VaV v ICT sektoru alokováno 1,92 miliardy v roce 2019 a 1,98 miliardy v roce 2021.“
Tereza Čapková
