Nizozemský soud dnes rozhodl, že majitelé vozů vyrobených koncernem Volkswagen se softwarem, který měl falšovat testy emisí dieselových motorů, mají nárok na odškodnění. Majitelé nových vozů mají obdržet odškodnění 3 tisíce eur, majitelé ojetých vozů pak polovic. Uvedla to agentura Reuters.
Okresní soud v Amsterdamu uvedl, že kupci nových vozů Volkswagen, Audi, Seat a Škoda, v nichž byl software nainstalován, mají nárok na odškodnění ve výši 3 000 eur (necelých 80 tisíc korun – pozn. red.), zatímco majitelé ojetých vozů by měli dostat 1 500 eur.
Odškodnění, proti němuž se může dle Reuters německá automobilka může ještě odvolat, se podle soudu vztahuje na přibližně 150 000 vozů prodaných prodejci koncernových aut, na které se hromadná žaloba zaměřuje.
Verdikt je posledním z řady výplat a pokut pro Volkswagen od doby, kdy se v roce 2015 přiznal k používání podvodného softwaru, díky němuž se dieselové motory zdály být čistší, než ve skutečnosti byly.
Od vypuknutí skandálu stála společnost na pokutách, úpravách a soudních nákladech více než 32 miliard eur.
Manažeři sáhnou do kapes
Aféra nazývaná Dieselgate propukla v září 2015. Koncern Volkswagen tehdy v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že asi do 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňoval manipulovat s testy.
Volkswagen v červnu oznámil, že se aféře s podvody s výfukovými plyny dohodl s někdejšími vysokými manažery. Získá tak na odškodné téměř 288 milionů eur, což představuje zhruba 7,3 miliardy korun. Dohodu ještě musí schválit výroční valná hromada akcionářů.
Berlínská prokuratura v červnu kvůli Dieselgate obžalovala bývalého šéfa koncernu Martina Winterkorna kvůli křivé výpovědi.
Většinu odškodného, přibližně 270 milionů eur, by měl koncern získat z pojištění odpovědnosti ředitelů a úředníků.
Martin Winterkorn mimo to zaplatí 11,2 milionu eur, někdejší šéf Audi Rupert Stadler 4,1 milionu eur, někdejší šéf technického vývoje automobilky Audi Stefan Knirsch 1 milion eur a bývalý člen představenstva výrobce luxusních vozů Porsche Wolfgang Hatz 1 a půl milionu eur.
Volkswagen v březnu uvedl, že bude od Winterkorna a Stadlera požadovat náhradu škody. Po rozsáhlém vyšetřování firma došla k závěru, že oba vrcholní manažeři zanedbali péči řádného hospodáře.
Winterkorn pak před německým parlamentem uvedl, že o manipulacích s výfukovými testy před propuknutím kauzy nevěděl. Německá prokuratura ovšem tvrdí opak.
„Obžalovaný ve své výpovědi nepravdivě tvrdil, že byl o odpojovacích zařízeních informován až v září 2015,“ uvedla berlínská prokuratura ve svém prohlášení.
„Podle obžaloby si byl od května 2015 vědom toho, že řídicí software motoru některých vozidel značky Volkswagen byl vybaven funkcí, která při testování manipulovala s hodnotami výfukových plynů,“ zkonstatovala prokuratura.
Zakázaný software
Podle nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 715/2007 se odpojovacím zařízením rozumí takový konstrukční prvek vozidla, který snižuje účinnost systému regulace emisí. Nařízení zároveň taková zařízení zakazuje.
Martin Winterkorn na místo šéfa VW rezignoval 23. září. Týden na to, co se skandál Dieselgate provalil. Odpovědnost za něj ale odmítá.
Dieselgate automobilku zatím vyšla na 32 miliard eur, tedy přibližně 812,4 miliardy korun. Peníze byly využity například na svolávání k opravám, úpravu automobilů, na odškodné zákazníkům a na pokuty.
(rov)
