Spotřebitelské ceny v říjnu oproti září klesly o 1,4 procenta. V meziročním srovnání došlo k překvapivému snížení míry inflace z 18 na 15 procent. Na oslavu, že démon inflace mizí ze scény, je však ještě brzy. Jak upozornil Český statistický úřad, snížení cen souvisí s promítnutím úsporného tarifu do cen elektřiny a s odpuštěním poplatku za podporované zdroje energie.
K výraznému poklesu nákladů na elektřinu došlo díky státní dotaci ve výši 2000 až 3500 korun (projeví se v třech měsících – od října do prosince) a odpuštění platby 599 korun za megawatthodinu, ze které se hradí vícenáklady na elektřinu z obnovitelných zdrojů a některých tepláren.
Jak dále statistici upozornili, bez těchto zásahů do cen elektřiny by došlo v říjnu ke zvýšení spotřebitelských cen meziměsíčně o 1,6 procenta, meziroční růst by se vyšplhal na 18,6 procenta. „Byl to jediný meziměsíční pokles cen od prosince 2020. Meziroční růst cen zpomalil na 15,1 procenta,“ upozornila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Ostatní důležité položky spotřebního koše totiž dál zdražují. Konkrétně ČSÚ v říjnu zaznamenal zvýšení průměrné ceny zemního plynu o 2,7 procenta, tuhých paliv o 8,4 procenta a tepla a teplé vody o 3,1 procenta. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily ceny o 3 procenta, což souvisí hlavně se zdražením zeleniny o 9,6 procenta, cukru o 54,3 procenta, vajec o 27 procenta a másla o 4,5 procenta. V oddíle doprava vzrostly – po dvouměsíčním poklesu – ceny pohonných hmot o 4,9 procenta.
Oproti loňsku zdražilo skoro všechno
Na meziročním růstu spotřebitelských cen o 15,1 procenta měly zásadní vliv ceny paliv a potravin. Konkrétně ceny zemního plynu byly oproti říjnu 2021 o 85 procent vyšší, tuhých paliv o 67 procent a tepla včetně teplé vody o 24,8 procenta. V oddíle doprava se zvýšily ceny pohonných hmot o 21,7 procenta. Zdražuje prakticky všechno s výjimkou telekomunikačních služeb.
Co se týká potravin, největší růst nastal u cen cukru (o 105 procent), mouky (o 53 %), chleba (o 35,5 %), drůbežího masa (o 42,3 %), polotučného trvanlivého mléka (o 38 %) a olejů a tuků (o 50,4 %). Průměrné ceny ovoce narostly o 7,6 procenta a zeleniny o 24,4 procenta. Růst cen potravin se projevuje logicky také v cenách stravovacích služeb, které meziročně podražily o 26,6 procenta.
„Pokles inflace díky zásahům vlády může vést k myšlence, že by bylo vhodné, aby docházelo k navyšování štědrosti vládních opatření a tím se ještě více bojovalo proti inflaci. Tato teze však neplatí, protože vládní opatření jsou prováděna na dluh a budou v ekonomice vytvářet nové inflační tlaky. Lze tedy říct, že jsme si pouze koupili čas na řešení problémů, které však nejdou odstranit tím, že se budeme ještě rychleji zadlužovat,“ říká k vývoji inflace hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
(red)
