Ačkoli se zastavení brexitu jeví dnes stejně nepravděpodobné jako krátce po loňském referendu, příznivci setrvání v Unii jsou stále hlasitější. Existuje devět možností, jak by mohl být brexit zvrácen.
Lídr britských liberálních demokratů Vince Cable nikdy odchod Velké Británie z Evropské unie nepodporoval. Dokonce si začíná „myslet, že k brexitu nemusí vůbec dojít.“ Bývalý předseda vlády Spojeného království Tony Blair před časem usoudil, že Británie v reformované Evropské unii může zůstat.
Dokonce už i šéf kampaně Vote Leave, Dominic Cummings nedávno na svém twitterovém účtu připustil, že „existuje určitá budoucnost, při jejímž uskutečnění by byla volba odchodu chybou,“ píše portál Politico.eu.
„You may say I am a dreamer. But I am not the only one,“ parafrázoval prezident Evropské rady Donald Tusk minulý měsíc Johna Lennona a dal tím najevo, že evropská „bitva o Británii“ ještě není úplně ztracena. Portál Politico.eu přinesl devět různých variant, za kterých může Velká Británie v Evropské unii nakonec setrvat.
1. Změna veřejného mínění
Několik posledních průzkumů veřejného mínění ukázalo, že zastánci členství v Evropské unii nabírají na síle. List The Independent odkazuje na jeden, podle něhož by 54 procent britských voličů nyní hlasovalo pro „remain“.
Bývalý ministr pro brexit a zapálený zastánce odchodu z Unie David Jones o těchto průzkumech pochybuje. Tvrdí, že 85 procent lidí, kteří v nedávných parlamentních volbách hlasovali, volili strany, které chtějí brexit dokončit.
Na druhé straně ale Politico.eu připomíná, že politické strany nálady voličů ve vztahu k brexitu pečlivě sledují. Pokud by došlo k podstatnému posílení tábora příznivců členství Británie v EU, pak by pro kteréhokoli britského politika bylo dosti problematické v procesu odchodu z EU pokračovat. Tím spíše, pokud by se rýsovala nevýhodná dohoda se zbytkem EU, nebo dokonce došlo k takzvanému tvrdému brexitu.
2. Revokace aktivování článku 50
Pře dstavitelé Evropské komise trvají na tom, že pokud byl článek 50 smlouvy o Evropské unii jednou aktivován, pak neexistuje cesta zpět. Přinejmenším nelze tuto aktivaci jednostranně zrušit.
Jenže bývalý diplomat a autor uvedené klauzule Lord Kerr s touto interpretací nesouhlasí. Když příslušné ustanovení vznikalo, ptal se, zda je nutné včlenit podbod, který by upravoval situaci, kdy si členská země svůj krok rozmyslí. Byl však ujištěn, že pokud tato podrobnější úprava ve smlouvě nebude, pak to automaticky znamená, že členská země může aktivaci článku 50 revokovat.
Ve hře je ale také varianta, že Velká Británie vyjedná prodloužení dvouletého přechodného období, během kterého se smlouva o odchodu z Evropské unie dojednávat. I tuto možnost totiž článek 50 dává. A čím déle se bude vyjednávat, tím větší prostor pro změnu pohledu veřejnosti na brexit.
3. Nové volby…a pak nové referendum
Když Theresa Mayová oznamovala záměr vypsat předčasné parlamentní volby, okamžitě se vyrojily spekulace, že je to cesta k vypsání nového referenda o brexitu. Nic takového zatím ale nehrozí. Přesto by referendum nejspíše bylo potřebné, pokud by britští politici měli svůj dosavadní kurs změnit o sto osmdesát stupňů.
„Myslím, že se veřejné mínění začne dramaticky měnit, jakmile se začnou nabírat na síle ekonomické argumenty pro setrvání v Unii,“ myslí si Lord Kerr. „Očekávám, že za rok touto dobou, až se vláda vrátí z Bruselu s tím, že se nerýsuje dobrá dohoda o vystoupení z EU, začnou si voliči myslet, že odchod z Unie není dobrý nápad,“ dodává.
Nevýhodná dohoda o brexitu prý neprojde parlamentem a pak by musely být nové volby. Ty by pravděpodobně vedly k prodloužení vyjednávání o brexitu a pak je prý možné, že nové referendum o vystoupení či setrvání Británie v EU by se mohlo konat v první polovině roku 2019. A vše by bylo otevřené.
4. „Remainers“ zvednou hlas
Další variantou, jak by Británie nakonec mohla v Evropské unii zůstat, je silnější hlas těch, kteří si to přejí. Gina Millerová, která stála za prosazením, aby o aktivaci článku 50 rozhodl parlament, je přesvědčena, že „Británie se musí postavit své kolektivní iracionalitě“, a že musí začít vážná debata o důsledcích brexitu.
„Politici se obávají jít proti vůli voličů, i když jsou si možná vědomi, že jde o špatné rozhodnutí,“ myslí si Millerová. „Pokud se vůle voličů nezmění, nemyslím si, že se politici zvednou a budu za svou zemi skutečně bojovat,“ dodává.
Gina Millerová ale věří, že pokud by se hlas „remainers“ v parlamentu ozval dost hlasitě, pak by k zastavení brexitu došlo.
5. Reforma Evropské unie
Nedávné vyjádření Tonyho Blaira, že by Velká Británie měla zvážit setrvání v reformované Evropské unii, některé diplomaty v Bruselu přivedlo do rozpaků. Podle jednoho z nich se v reformních plánech počítá se větší integrací, zejména v rámci eurozóny.
„Budoucnost Evropy tedy bude jiná, než v jakou by Britové doufali,“ řekl portálu Politico.eu vysoký bruselský diplomat. „Reformy půjdou zcela opačným směrem a my se nechystáme omezit škálu základních svobod, na kterých Evropská unie stojí,“ dodal.
Pokud by ale během dvouletého přechodného období došlo ke změně vlády, která by si přála setrvání Spojeného království v EU, pak by prý vznikl prostor pro jednáni i o tom, kam se reformy EU mají ubírat.
6. Labouristé
Charles Grant, ředitel Centra pro evropskou reformu, věří, že labouristická strana by mohla vtáhnout Británii zpět do EU, pokud by došlo k zastavení brexitu. Odkazuje se přitom na vyjádření Jeremyho Corbyna v tomto smyslu.
S tím ovšem nesouhlasí bývalý člen britského parlamentu Douglas Carswell, který byl jeden z vůdců kampaně za vystoupení z EU. Připomněl totiž dřívější Corbynův euroskepticismus. „Řekl bych, že Corbyna znám mnohem lépe, než kterýkoli labourista v britském parlamentu,“ tvrdí Carswell. „Když jsme s ostatními konzervativci chystali nějakou ´rebelii´ proti Evropě, Corbyn se k nám vždycky v zákulisí přidal. On totiž v Bruselu vidí jen spiknutí proti pracujícím lidem,“ dodává někdejší britský poslanec.
7. Liberální demokraté bojující o politické body
Liberální demokraté v nedávných parlamentních volbách lákali na referendum, ve kterém by lidé hlasovali, zda souhlasí s konečnou dohodou o brexitu mezi Británií a Bruselem. Jenže to nezabralo a liberálové získali jen 12 parlamentních křesel.
Nicméně Vince Cable na jakémsi potvrzujícím referendu trvá. Brexit totiž život Britů chtě nechtě změní, a tak by měli mít právo se ke finální dohodě vyjádřit. Tím spíše, pokud se bude stále silněji rýsovat tvrdý brexit.
8. Válka konzervativců
Rozkol uvnitř konzervativní strany je něco, co by mohlo posílit opoziční labouristy a tím rozběhnutý proces brexitu zvrátit. A že takové pnutí mezi toryovci je, dokazuje například nedávný výrok ministra financí Philipa Hammonda. Ten pro deník The Telegraph prohlásil, že ministři zastávající brexit, „jsou jako piráti, kteří ho drží jako rukojmí.“
Navenek se však konzervativci snaží působit jednotně a i ti, kteří by raději Británii viděli jako součást EU, přiznávají, že za necelé dva roky už bude členství v EU pro ostrovní království minulostí. Mimořádně důležité prý mimo jiné bylo, že k aktivaci článku 50 došlo ještě před výročím referenda o brexitu. Jinak by totiž mohl narůstat hněv voličů, kteří by měli pocit, že politici nedělají to, k čemu je referendem zavázali. A to by nahrávalo opozici.
9. Opětovný pozdější vstup
A konečně je třeba zmínit také možnost, podle které by Velká Británie z Evropské unie vystoupila a po nějakém čase opět do EU vstoupila. „Jenže kdy a za jakých podmínek?“ ptá se Politico.eu. Charles Grant je přesvědčen, že jakmile by Spojení království vystoupilo, mohlo by se později o členství v EU ucházet jako kterákoli jiná země.
„Jednání by pravděpodobně trvala několik let. Británie by ale těžko vyjednala takovou zvláštní pozici, jakou má v EU dnes – tedy včetně rabatu z příspěvků do evropského rozpočtu nebo výjimek z mnoha společných politik,“ je přesvědčen Grant.
„Jakmile odejdou, budou pryč,“ řekl portálu Politico.eu jeden z dlouholetých unijních diplomatů. „Pokud budou chtít znovu vstoupit, bude to míst stejný průběh jako v případě kterékoli jiné země. Nebudou žádné rabaty, žádné výjimky,“ potvrdil Grantovu myšlenku.
-usi-
