Od roku 2020 budou moci developeři stavět jen byty v úsporném standardu. Očekává se jejich zdražení.

V případě, že developeři chtějí postavit bytové domy na ploše větší než 1500 metrů, tak se jim situace ještě zhorší – budou muset tyto regulace splnit už od ledna 2018. Na změny se připravují s předstihem, pochopitelně se jim však vůbec nelíbí:  „Požadavek EU na postupné snižování energetické náročnosti prostřednictvím zavedení normy vyžadující stavbu pasivních a energeticky úsporných budov je dalším příkladem toho, že unijní úředníci rozhodují o něčem, čemu vůbec nerozumí a jsou pod tlakem lobbistů,“ uvedl v minulosti Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol.

Co je výhodou?

Ekologové vidí v tomto opatření následující pozitiva: dojde nejen k energetickým úsporám a snižování CO2, ale také rekuperace vzduchu lidem umožní zdravější bydlení. Noví majitelé bytů totiž nebudou muset větrat, vzduch bez alergenů a pylů jim totiž bude do bytu přivádět promyšlený systém větrání.

Nevýhodou je, že pokud během zimy budou přeci jen větrat, tak celý systém ztrácí smysl. Tím také argumentují developeři, podle kterých je lidem vnucován „zelený“ způsob bydlení, který nemusí vyhovovat všem: „Z našeho průzkumu na vzorku mnoha stovek klientů Ekospolu víme, že většina lidí si okna otevírá a větrá bez ohledu na roční dobu,“ uvedl Korec s tím, že podle něj se jedná o obrovský nesmysl. Návratnost této investice je podle něj 25 až 30 let s tím, že do této návratnosti nejsou započítány opravy, provoz a servis rekuperační jednotky.

Ještě pesimističtější je Soural, podle kterého dojde k růstu cen nemovitostí o 10 až 15 % s tím, že možná vlastník bytů ušetří na cenách energií, ušetřené prostředky však zaplatí za provozu a servisu náročnějších technologií. Tyto pasivní domy tak nebudou mít žádnou návratnost. Podle něj tak Evropská unie zakazuje stavbu levných a dostupných bytů.

S názory Korce a Sourala však nesouhlasí ekologové a propagátoři pasivních domů: „Chápu, že někteří developeři nemají s výstavbou energeticky kvalitních budov dostatečnou zkušenost a pokud by se do ní pustili, je klidně možné, že je postaví i o 15 procent dráž a navíc se složitými technologiemi náročnými na údržbu. Stavitelé, kteří mají s energeticky úspornou výstavbou zkušenosti, jsou ale schopni úspornou budovu postavit za de facto stejné ceny jako nejhorší stavbu, která ještě splní současnou českou normu. Je to pod úrovní rozdílu, který je dán třeba lokalitou nebo dražšími kachličkami do koupelny,“ míní Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy, která sdružuje 280 firem zabývajících se energeticky úsporným stavebnictvím.

Arsen Lazarevič