Byli jsme vhozeni do uměle vytvořené skupinky lidí, která měla být chobotnicí nějakých politicko-ekonomických gangsterů. Někdejší vysoký důstojník olomoucké krajské policie plukovník Ilja Krhovský v mimořádně otevřeném rozhovoru odkrývá pozadí kauzy Vidkun, která fatálně zahýbala policejním sborem v létě roku 2016. Krhovský mimo jiné popisuje ontogenezi známého ex-detektiva ÚOOZ Jiřího Komárka, který Vidkun odstartoval a obří policejní razii řídil. Krhovský také vzpomíná, jak se v podání Komárka a jemu blízkých detektivů nařizovaly odposlechy bez řádného odůvodnění soudu. „Stačilo do úředního záznamu napsat, že informace pocházejí od důvěryhodného zdroje, žádné pořádné dokladování, a obratem to měli v ruce,“ tvrdí plukovník Krhovský.
Jste druhým vysoce postaveným policistou, který se v poslední době ozval Ekonomickému deníku s tím, že chcete veřejnosti sdělit svůj pohled na kauzu Vidkun. Údajné manipulaci se spisy v olomoucké krajské policii a kontakty tamních policistů z byznysmeny. Případem, který spolu s jiným podobným, přezývaným Beretta, zahýbal mocně strukturou policie. A to tak, že v létě roku 2017 byly zreorganizovány dvě elitní složky – protimafiánský a protikorupční útvar do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Vy jste s aktéry Vidkunu léta spolupracoval, jaký je tedy váš pohled na něj?
Vidkun vnímám úplně stejně jako můj nadřízený a kolega Martin Nasswettr, který vám poskytnul rozhovor před měsícem. Jako pěkné svinstvo. Někoho tři roky poslouchat a čekat, co z toho upleteme, je za hranou toho, co vůbec může být v této republice zákony povoleno. Jak říká nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová, že kauza Beretta spadá do případů, které lze označit za stíhání na objednávku, tak to samé si myslím já o Vidkunu. Ten případ se dotkl i mě.
Jak?
Protože jsem byl vhozen do uměle vytvořené skupinky lidí, která měla být chobotnicí nějakých politicko-ekonomických gangsterů. Aniž bych se s většinou těch lidí znal. V úředních záznamech policistů bývalého ÚOOZ se dnes dočítám, že jsme pomáhali krýt zločiny, které se nestaly. V rámci Vidkunu jsem byl také vyslýchán a ptali se mě na různé nesmyslné věci.
Na jaké?
Například na to, co jsem říkal rok před zatýkáním ve Vidkunu, 5. prosince 2014, někdy v 16 odpoledne v kanceláři náměstka olomoucké krajské policie Karla Kadlece. Tedy podle ÚOOZ hlavního podezřelého. Rozvzpomínal jsem se marně, napadlo mě s ohledem na datum něco o Mikuláši. Ale oni říkali, že ne. Pak nám pustili záznam. Naprosto nesrozumitelný. To bylo jen chrčení, šumění. Protože u toho byli advokáti obviněných, nakonec přinesli bedničky, abychom si to mohli poslechnout znovu a pořádně. A říkali, že tam padnou nějaká jména. Ale nepadlo tam vůbec nic. Byl slyšet stále jen šum. Tak to skončilo. Do dneška nevím, co jsem tam měl tehdy tak zásadního pro toto trestní řízení říkat.
Tím to skončilo?
Vůbec ne. Pak mě ještě vyslýchali, kolikrát jsem byl na Generální inspekci bezpečnostních sborů, která s ředitelstvím policie sousedila. Tam jsem měl podle detektivů ÚOOZ chodit zadním vchodem ovlivňovat nějaké kauzy. Tak jsem jim řekl: ´Pánové, snad máte z GIBS protokoly, které jsem tam sepsal.´ Byly dva. Jeden se týkal vyhozeného bývalého vedoucího olomoucké Generální inspekce bezpečnostních sborů Petra Netušila, který byl v kontaktu s detektivy ÚOOZ a na náměstka olomoucké policie Karla Kadlece měl pořádnou pifku . Druhá věc se týkala porady, na které se policisté, kteří později přešli na ÚOOZ a zatýkali své někdejší kolegy, snažili vyvolat účelovou rozepři. Vyšel o tom článek, kde se řešila válka policistů. A s tím chozením zadním vchodem? Já jsem si ten barák inspekce obešel třikrát, aby mi nic neuniklo, ale žádný zadní vchod jsem tam nenašel. V tom rozlehlém domě jsem se navíc nevyznal, inspektoři si pro mě museli vždycky přijít. Žádné spiknutí, jak to popisovali detektivové ÚOOZ tam opravdu nebylo.
Jak tedy podle vás kauza Vidkun začala?
Prapůvod Vidkunu byla podle mě msta za to, že se bývalému šéfovi detektivů Liboru Šamšulovi nepodařilo sesadit náměstka Karla Kadlece. To se ale musíme vrátit do hlubší minulosti. Když vznikala policie Olomouckého kraje a obsazovaly se posty vedoucích odborů a náměstků, tak tento Šamšula vykřikoval, že to má slíbeno od policejního ředitele. Nakonec to dopadlo jinak. Náměstkem se stal Kadlec, a Šamšula tvrdil, že ho musí odstranit. Pokračovalo to až do té slavné porady v létě 2014, kterou jsem už zmínil. Z ní se vyvinul pokus o účelovou dehonestaci náměstka Kadlece, který měl podle skupiny kolem Šamšuly urážet některé podřízené. Shodou okolnosti budoucí detektivy ÚOOZ, kteří si Kadlece později přišli zatknout. Já jsem na té poradě byl, nepodepsal jsem potom touto partou vytvořený pamflet. Kadlec totiž nikoho neurážel. Nejvíce se do něj navážel budoucí detektiv ÚOOZ Tomáš Adam, dnes má za Vidkun teplé místo šéfa prostějovské policie. Řešila se tam běžná věc, kolik policistů bude sloužit výjezdy, a jak budou tito policisté zaplaceni, nic jiného.
To zní jako vyhrocený konflikt na pracovišti. Kde je ten organizovaný zločin? Do děje musel někdy vstoupit tehdejší šéf expozitury ÚOOZ v Ostravě Jiří Komárek, který celý Vidkun řídil…
Tak. V té době začala vznikat expozitura ÚOOZ v Holešově. A po té poradě začali ti revolucionáři vykřikovat, že tam půjdou za Jiřím Komárkem. Náměstek Kadlec zůstal, Šamšula utekl do civilu, dodnes nevím proč. Nejdřív vykřikoval, jak bude bojovat, a za den si podal žádost o odchod do civilu. A odbojářská skupina, zainteresovaná v tom incidentu na poradě, kteří chtěli sundat Kadlece, se postupně stěhovala na ÚOOZ. My jsme se tehdy divili, že v Holešově vzniká nová buňka ÚOOZ a přicházeli tam jen lidé z Olomouce, žádný Zlín, Ostrava, Uherské Hradiště. Souputníci a kamarádi Komárka.
Kauza Vidkun, jak ji vidí policie
Koncem ledna 2019 detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, expozitury Ostrava a Teplice, ukončili vyšetřování kauzy Vidkun.
Kriminalisté komplexně vyhodnotili veškeré opatřené důkazy a obsáhlý spisový materiál čítající 63 svazků o více než 16 000 listech předali s návrhem na podání obžaloby Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, které provádělo dozor nad zachováním zákonnosti. V této trestní věci byli v říjnu roku 2015 obviněni dva vysoce postavení policisté, podnikatel a regionální politik, všichni z Olomouckého kraje. Obvinění bylo sděleno pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku a podplacení, přičemž právní kvalifikace je právně odvislá od způsobu spáchání a podílu jednání jednotlivých obviněných osob na předmětné trestné činnosti. Tři obviněné osoby jsou v případě uznání viny ohroženy odnětím svobody na tři léta až deset let, čtvrté osobě hrozí trest odnětí svobody od jednoho roku do šesti let.
Trestná činnost měla spočívat v tom, že vysoce postavený policista prostřednictvím jemu podřízeného policisty měl účelově, soustavně a dlouhodobě získávat informace ze spisů zájmových trestních kauz, které následně podle závěrů kriminalistů NCOZ neoprávněně poskytoval osobám stojícím mimo Policií České republiky.
V jednom případě si tento vysoce postavený policista měl za „své služby“ od regionálního politika Olomouckého kraje nechat slíbit ekonomickou výhodu v podobě blíže neurčeného peněžního obohacení.
Pramen: policie.cz
Komárkovy operativní poznatky
Vy jste s Jiřím Komárkem také léta pracoval. Jak byste ho jako policistu popsal?
Znám ho dlouho. Poznal jsem ho před lety v době, kdy pracoval na takzvané černé operativě na obvodním oddělení Olomouc I. Což byla taková skupinka lidí, která se věnovala jednodušším případům, které když se staly, tak se je pokoušeli rychle objasnit. To byl takový základ k přestupu na kriminálku. Byl to běžný okresní policista, který proslul intenzivnější formou výslechů. Vybavuji si například případ bytaře Stanislava Z. (celé jméno je Ekonomického deníku známo – pozn. red.). Toho si takto podal a pak volal, že s ním nemluví. Protože jsem tehdy dělal na majetku okresní kriminálky tak prosil, ať to zkusíme my. A tenhle Z. si nám stěžoval, že dostal od Komárka pěknou mlatu.
Mlatu? Jakože výslech Komárek doprovodil fyzickým nucením k výpovědi?
Ano. Tvrdil, že ho Komárek nutil k výslechu nejen verbálně, ale i fyzicky. Vyslechli jsme ho my, a s námi mluvil. Vím ale, že podobných incidentů bylo víc, už na té černé operativě, ale i později. V médiích je dodnes dohledatelný incident, který olomouckou policií dost hýbal. Komárek se svým kolegou, Danielem Grofkem, zatýkali v roce 2004 osobu v pátrání. Došlo k tomu, že ten člověk jim začal utíkat a když ho předávali do věznice, tak upozorňoval, že je zraněný. A umřel. Vyšetřovala to inspekce a v té době chodil Komárek hodně zkroušený a říkal, že může odejít, že už má po deseti letech nárok na výsluhu. Nakonec odsoudili toho Grofka. Nevím proč právě jeho. Nechci si radši ani nic domýšlet, například o nějaké domluvě, protože ten Grofek nárok na výsluhu neměl. Snažím se proto věřit tomu, jak to vyhodnotil soud. I když soudní znalec nicméně zkonstatoval, že v případě toho zatčeného došlo k opakovanému násilí. Ten recidivista měl podle výpovědi zasahujících policistů spadnout. Z té zprávy soudního lékaře vyplynulo, že pokud opravdu spadl, rozhodně nespadl jednou.
Když byste měl posoudit fyzický potenciál zasahujících policistů?
Grofek byl drobné postavy, jestli měl přes šedesát kilo, tak to bylo hodně. Komárek byl fyzicky i váhově disponován diametrálně výš. Kus chlapa. Ale nikdo se v tom dál nehrabal.
A kdybyste měl popsat policejní metody plukovníka Komárka. ÚOOZ, i on s oblibou nad jiné používal dlouhou dobu bez hmatatelných výsledků odposlechy. Stojí na nich jak kauza Vidkun, tak Beretta…
Komárek odposlechy vždycky preferoval. Nasadíme, uvidíme, tak to fungovalo. Vybavuji si dodnes případ vloupání do trezoru na Bouzovsku. Nevím, jak k těm informacím přišel, ale sepsal úřední záznam, že z operativních poznatků vyplynulo, že se tohoto vloupání měli dopustit nějací nepřizpůsobiví lidé z dědiny na Olomoucku. Byla tam tehdy škoda přes půl miliónu korun, na to šly odposlechy povolit. Ti podezřelí skutečně něco kradli, ale nevykradli ten trezor. Jak tehdy Jiří Komárek došel k těm operativním poznatkům, že udělali trezor, to je mi dodnes záhadou. Operativní poznatky, to je dnes velké zaklínadlo. Některým státním zástupcům dnes stačí, když policista napíše do úředního záznamu, že informaci získal z důvěryhodného zdroje. Já můžu říct, že když jsme my na krajské kriminálce výjimečně nasazovali odposlechy, tak jsme je museli mít precizně zdůvodněné. Konkrétními jmény, konkrétním zadokumentováním situace, protokolem z výslechu. Teprve potom jsme mohli jít na soud. Bez konkrétních jmen a odůvodnění nám na to soud nikdy nešel. Jak vidno, dnes stačí jen anonymní důvěryhodný zdroj. Považuji to za skandální.
Jiří Komárek po nějakém čase odešel na Útvar pro odhalování organizovaného zločinu do Brna, kde metody nabyté v kraji přetavil do celorepublikového formátu. V Brně se ale podle informací Ekonomického deníku moc neohřál…
On profesně rostl už v Olomouci, stal se zástupcem zástupcem vedoucího okresní kriminálky. Řečmi se ale cítil na vedoucího. Nemělo to dlouhého trvání, došlo k výměně všech velících důstojníků, i Komárka. On tehdy smazal počítač svému nástupci, který se s tím těžko vyrovnával. Na přestup na ÚOOZ do Brna čekal napjatý jak struna, neustále kvůli tomu telefonoval do Prahy. V Brně se moc dlouho neohřál. Vždycky, když jsme se pak na školeních setkávali s kolegy z brněnského ÚOOZ, tak toto téma vždycky shodili se stolu, že o tom nechtějí mluvit. Z Brna odešel na ÚOOZ do Ostravy.
A tam postupně začal lanařit lidi z Olomouce do nově vznikajícího Holešovského ÚOOZ…
Ano, v Ostravě se po čase stal velitelem a začal lákat lidi do Holešova, který pod Ostravu spadal. My jsme netušili proč, až do doby, než se nás to dotklo přímo osobně. Šel tam Pavel Schejbal, Zdeněk Zapletal, dnešní vyšetřovatel kauzy Beretta Jan Lisický, u něj ani neproběhlo výběrové řízení. Šel tam i lídr těch revolucionářů Tomáš Adam, kterému olomoucký policejní šéf přepustil tabulkové místo z Jeseníku, protože ji pro něj ÚOOZ neměl. Dnes náměstkuje v Prostějově.
Pak tito lidé přišli zatýkat své kolegy do Olomouce…
Ano. Když rozjeli zatýkání, tak jsme měli každodenní ranní poradu. Před ní přišel náměstek Kadlec, a řekl nám: ´Jsou ke mně hlášení ÚOOZeti, přijdu o chvíli později.´ Když nešel, tak jsme se rozešli do kanceláří. To už bylo obsazené celé patro, kde stáli plně ozbrojení policisté v civilu, kteří hlídali kanceláře. Na dvoře stály od rána od půl sedmé přenosové vozy médií. Potkal jsem tam pár novinářů, které jsem znal. Pozdravili jsme se, a jednoho jsem se zeptal, co tam dělají. Odpověděl mi, že jim zavolali z Prahy, že ´se tady bude něco dít´.
To jsou teď nové standardní policejní metody, oznamovat médiím zatýkání v přímém přenosu?
Tyto metody mi opravdu standardní nepřijdou. Jestliže to byla tak dramaticky utajená akce, tak novináře bych tam čekal jako poslední.
Když si dnes po více jak třech letech promítnete zatýkání v kauze Vidkun, co si po analýze této operace, o odhalení údajných manipulací s trestními spisy a o odhalení organizované skupiny, o práci ÚOOZ říkáte? Děla se tam podle vás skutečně nějaká sofistikovaná trestná činnost, jak ji popisoval ÚOOZ?
Podle mě neděla. Jestli se náměstek Karel Kadlec scházel s některými lidmi, tak například s podnikatelem Ivanem Kyselým se znal z dalekého dřívějška. Ještě jako operativec z hospodářské kriminálky, později jako vyšetřovatel. Z těchto pozic se s takovými lidmi scházet musel, protože by se jinak nic nedozvěděl. Proč by nemohl zjišťovat informace jako vedoucí? Šéf ÚOOZ Robert Šlachta stejným způsobem sepisoval ze schůzek jeden úřední záznam za druhým. Vidíte v něčem rozdíl? Já ne. Musím říct, že na žádné z ranních porad jsem si nevšiml, že by chtěl někdo něco ovlivňovat. Že by někdo někomu nakazoval, jak má v určitých věcech postupovat. Jak jsme ráno meldovali postupy v případech násilné trestné činnosti, tak to samé dělal vedoucí hospodářské kriminálky. Přede všemi.
Vy jste po Vidkunu od policie odešel, proč?
Po zkušenostech s Vidkunem a následným odstraněním některých olomouckých policejních velitelů, mám na mysli například mého šéfa Martina Nasswettra, se mi udělalo na dávení. Bylo mi z toho prostě zle. Poté, co tam nastoupil Jan Lisický z ÚOOZ, tak jsem věděl, že v policii nemám co dělat.
Z Vidkunu do Beretty
Jan Lisický, další zajímavá postava Vidkunu ve spojitosti s Jiřím Komárkem. On vede v Olomoucké krajské policii odbor obecné kriminality a zároveň vyšetřuje kauzu Beretta. Jak to může stíhat, to musí pracovat dvacet hodin denně, aby stihl vést odbor a zároveň vyšetřovat další závažný případ?
Vůbec to nechápu, jak může sedět jedněmi hýžděmi na dvou tak důležitých postech. Jednu z prací musí nutně zanedbávat a to by měli vyhodnotit jeho nadřízení. V práci v Olomouci ještě za mě moc nebyl. Vysvětloval to tím, že musí jezdit do Prahy vyšetřovat Berettu. Pracoval i na bývalém šéfovi Generální inspekce bezpečnostních sborů Michalu Murínovi. Tam bylo spousta práce a kvůli jeho cestám do Prahy nebyl vůbec čas mu ji předat.
Co se dělo okolo Martina Nasswetrra?
Když mu kvůli Vidkunu otevřeli bezpečnostní prověrku, přeřadili ho na ekonomický odbor, aby tam počítal skříně a regály. Pak začala Bezpečnostní informační služba vyslýchat celou jeho rodinu a ptát se, jestli v uvozovkách netrhá motýlům křídla, aby zjistili, jaký je to člověk. Někdy koncem jara 2017 to na čas utichlo. V červnu pak začaly kolovat zvěsti, že se Nasswettr nevrátí, že to Falťas (místopředseda hnutí ANO 2011 Jaroslav Faltýnek – pozn. red.) zařídí. Pak přišel nový náměstek Radovan Vojta na poradu s tím, že musí vyhlásit nabídkové řízení na místo vedoucího odboru obecné kriminality po Martinu Nasswettrovi. Tak jsem se jako jeho zástupce ptal, proč tak rychle, když Národní bezpečnostní úřad Nasswettrovi ještě nedokončil otevřenou prověrku. Chyběl měsíc a půl, aby NBÚ rozhodl, nebyl důvod nepočkat. Museli tušit, že NBÚ brzy vydá Nasswettrovi a že mu prověrka zůstane, a že se na funkci vrátí. A to by vůbec nezapadalo do té jejich rozehrané hry. Z nabídkového řízení na tento post, které posuzuje jen vhodnost uchazečů, nakonec udělali v podstatě výběrové řízení, aby to tak okatě nesmrdělo. Jenže už před tím řízením přívrženci té druhé strany vykřikovali, že to vyhraje Lisický. V té době se začal na krajském znovu zjevovat Tomáš Adam z ÚOOZ, který chodil za náměstkem Vojtou. Řízení vyhrál Lisický a Adam dostal post náměstka v Prostějově a dnes už je ředitelem tamní policie. To byl jasný signál, že z takovéhoto sboru je řeba odejít.
Lze vůbec nějak pojmenovat v souladu se zákonem to, co lidé z ÚOOZ v rámci kauzy Vidkun prováděli?
Hráli si na ty jediné spravedlivé, přestože k tomu nebyl jediný, byť sebemenší, důvod. Víte, co? ÚOOZ nám na kraj předával totálně rozvrtané případy, s tím, že na něj nemají čas. A na jednom takto rozvrtaném případu, který přehodili do Olomouce, se snaží uvařit náměstka Karla Kadlece. Bylo to, a je to prostě svinstvo.
Jan Hrbáček
