Zaslepený svěřenský fond neboli blind trust může být cestou, jak Andrej Babiš vyřeší svůj střet zájmů. Klíčová ale bude zakladatelská dokumentace této právní entity. Lidé se její úplnou podobu nejspíš nikdy nedozví. Statuty trustů se totiž v registrech nezveřejňují. „Pokud se nebavíme o prodeji aktiv, je to vlastně jediná cesta, jak střet zájmů vyřešit,“ říká expert na svěřenské fondy, společník advokátní kanceláře Portos Jakub Hollmann.
Budoucí premiér oznámil svou představu o chystaném řešení střetu zájmů v souvislosti s novou funkcí na sociálních sítích pouze v hrubých obrysech. „Je důležité, jak bude dokumentace vypadat. Odborně se mi to řešení líbí,“ dodává Hollmann.
Ve své praxi se zaměřuje na zakládání fondů pro podnikatelské rodiny. S blind trusty ale zkušenost v tuzemsku chybí. „V českých podmínkách jsem se s tím ještě nesetkal. To je důvod, proč bych takový fond klientovi doporučil založit v Lichtenštejnsku nebo podle anglosaského práva. Jednoduše proto, že tu chybí judikatura ke slepým fondům,“ naznačil možnou cestu.
V Anglii je zaslepený fond pro politiky doporučenou praxí
Blind trust podle lichtenštejnské jurisdikce naopak bývá standardním řešením při střetu zájmů u politiků. „Dokonce všem členům britského parlamentu je vyčlenění majetku do takových struktur doporučováno,“ doplňuje Hollmann.
Podle něj jde o spolehlivý způsob, jak zajistit, že se daný politik k převedenému majetku už nedostane. „Když ale víte, že akcie jednou na ty děti přejdou, jen tu výhodu odsouváte v čase,“ dodává s tím, že pravidlům pro předcházení střetu zájmů ale takové řešení dostojí.
Mohlo by vás zajímat
„Po skonu zakladatele se bude postupovat výhradně podle pravidel upravených či předvídaných statutem. Nepůjde o dědictví a majetek přejde bez jakéhokoliv dědického řízení,“ říká notář Petr Duda. Aby majetek nepropadl státu, je nutné uvést obmyšlené a jejich náhradníky. Případně lze uvést jako obmyšleného „poslední záchrany“ organizaci s delší trvanlivostí – například univerzitu či církevní instituci.
Zabetonovat, nebo umožnit pozdější změnu?
Ďábel bývá povětšinou ukryt v detailu a klíčové je počáteční nastavení pravidel. Především půjde o to, zda bude trust neodvolatelný, nebo odvolatelný. To určuje, zda pravidla nastavená na začátku půjdou z hlediska konečného uživatele v čase měnit. „I u toho odvolatelného fondu, pokud správně nastavíte dokumentaci, můžete dosáhnout změny pravidel z hlediska řízení a akcionářských práv, ale nemůže dojít ke změně vlastnictví,“ vysvětluje advokát.
Důležité podle něj také je, aby byla splněna podmínka, že zakladatel jako nespřízněná osoba vybere správce a protektora z okruhu nezúčastněných osob. „Protektor je něco jako dozorčí rada. Můžete mu dát silný mandát, i včetně toho, že může vyměnit svěřenského správce. Nebo jako dozorčí orgán jen dává souhlas s převodem akcií. Jedná se o hodně flexibilní institut,“ doplňuje Hollmann s tím, že i v tomto případě pravidla určuje dokumentace na začátku.
Evidence fondů není obchodní rejstřík, detaily zůstávají skryté
Dokumentace může u blind trustů čítat i několik desítek stran a její vypracování také zabere určitý čas. „Když jdete z nuly, se zkušeným týmem taková dokumentace vzniká několik týdnů,“ vypočítává. Půjde však o listinu, která se na veřejnosti v celém rozsahu nejspíš neobjeví. V evidenci svěřenských fondů ji lze před zvědavými zraky skrýt.
„Pokud si to zakladatel, respektive správce fondu výslovně nevymíní, nedojde ke zveřejnění statutu fondu. Veřejnost se tak k dokumentu nedostane vůbec a státní orgány jen ve velmi omezených a výjimečných případech,“ říká notář Petr Duda. To je rozdíl oproti obchodnímu rejstříku, kde jsou společenské smlouvy ve sbírce listin dostupné. „Dovedu si představit, že výňatky ze statutu Babiš nechá úředně ověřit a zveřejní je, aby rozptýlil spekulace,“ uzavírá Hollmann.
Trusty v tuzemsku zpopularizoval Babiš a covid
Svěřenské fondy jako prostředek ke správě a ochraně majetku do českého práva znovu zavedl nový občanský zákoník. Existovaly tu sice už od roku 1811, přečkaly i období první republiky, ale socialistické občanské zákoníky je zrušily.
Teprve novelizace civilního kodexu v roce 2016 umožnila svěřenským fondům v tuzemském prostředí plně fungovat, když původní návrh byl nedotažený z daňového hlediska. Popularitu trustům zajistil právě Andrej Babiš a jeho první rozhodnutí vyčlenit do nich holding Agrofert. Tehdy však byl beneficientem, což mu umožnilo se k akciím vrátit. Velká vlna zakládání fondů přišla až s nástupem koronavirové pandemie, kdy se majetní lidé snažili předcházet rizikům neuspořádaného majetku.
