Nejen krize automobilového průmyslu, problémy na železnici, Německo svírá další velký problém. Ve vládě Olafa Scholze končí Svobodná demokratická strana (FDP) a podle všeho skončí všichni její čtyři ministři. Na postech tak končí všechny její ministři. Vládní trojkoalice Scholzových sociálních demokratů (SPD), Zelených a FDP se tak definitivně rozpadla. Scholz před tím oznámil, že se rozhodl odvolat ministra financí Christiana Lindnera, který je šéfem FDP. Předčasné volby by mohly být nejpozději v březnu.
Olaf Scholz včera večer po koaličních jednáních, která ztroskotala, uvedl, že po Novém roce požádá Spolkový sněm o vyslovení důvěry. Hlasovat by se mělo 15. ledna, ale je velmi pravděpodobné, že členové Bundestagu jeho vládě důvěru nevysloví. Následovaly by předčasné volby, které by se musely konat nejpozději na konci března.
Zástupci německé koalice se ještě včera odpoledne a večer pokoušeli najít východisko z hluboké krize, do které se vláda dostala především kvůli neshodám ohledně finanční a hospodářské politiky. Christian Lindner navrhl uspořádat předčasné volby, do nichž by byla jeho FDP ochotna ve vládnutí semaforové koalice pokračovat.
Sociální demokrat Olaf Scholz to odmítl a Lindnera odvolal. Po jednáních se nechal slyšet, že je Lindner egoista, jde mu jen o svou stranickou klientelu a proto ztratil proto Scholzovu důvěru.
FDP po následném jednání oznámila, že z vlády stáhne i zbylé tři své ministry. Těmi jsou ministr dopravy Volker Wissing, ministr spravedlnosti Marco Buschmann a ministryně vzdělání a výzkumu Bettina Starková-Watzingerová. Trojkoalice se tímto krokem definitivně rozpadla. Wissing ale na tiskové konferenci absentoval.
Problémy řešili vrcholní němečtí politici celou noc. Ještě dnes v 5 hodin ráno se spekulovalo o tom, že ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) převezme přechodně ministerstvo financí. Což bylo nakonec vyvráceno. Generální tajemník SPD Matthias Miersch tuto zprávu popřel. „Bude další ministr,“ řekl v ranním magazínu ARD. Miersch ale neřekl, kdo to bude.
Spekulace posílil také ministr dopravy ministr dopravy FDP Volker Wissing, když se neobjevil na tiskové konferenci FDP ke konci ve vládě. Generální tajemník SPD Matthias Miersch nadhodil možnost, že by Wissing mohl zůstat ve vládě. „Z mého pohledu to dokáže,“ řekl Miersch v podcastu Berlin Playbook zpravodajského webu Politico. Miersch si myslel, že je to dobré znamení, „protože to také ukazuje, že ne všichni v FDP byli přesvědčeni o kurzu Christiana Lindnera,“ dodal Miersch.
Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Očekává se, že ji po dnešním rozpadu koalice nedostane. V takovém případě bude moci prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy následují předčasné volby. V řádném termínu se měly konat až 28. září.
Olaf Scholz poté vyhlásil, že se s vicekancléřem a ministrem hospodářství Robertem Habeckem za Zelené shodl, že Německo potřebuje mít rychle jasno o dalším politickém kurzu. Důvodem je podle něj i řada výzev, kterým země čelí, od ruské okupace Ukrajiny po znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.
Christian Lindner následně Scholze obvinil, že konec vládní koalice byl vykalkulovaný a kancléř ho měl připravený už před večerním jednáním. Svědčí o tom podle něj i „připravené prohlášení“, které pronesl Scholz před novináři krátce po konci jednání.
Lindner řekl, že sociální demokraté a Zelení návrhy, které na jednání přinesl, vůbec neřešili. Scholz mu údajně místo toho kladl ultimáta včetně toho, aby byla přerušena platnost takzvané dluhové brzdy. Lindner je dlouhodobě znám jako tvrdý zastánce tohoto ústavního opatření, které brání příliš rychlému zadlužování země. O návrhu spořádaně dospět k předčasným volbám Scholz podle Lindnera nechtěl ani slyšet.
Ministři za stranu Zelených, vicekancléř a ministr hospodářství Habeck a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, pak na tiskové konferenci uvedli, že členové jejich strany zůstanou v úřadech do předčasných voleb. Habeck slíbil, že navzdory situaci Německo bude plnit své mezinárodní závazky. Podle něj ale nebyl konec koaliční vlády neodvratný. Baerbocková zdůraznila, že i kvůli zvolení Trumpa americkým prezidentem je třeba dál podporovat Ukrajinu, která se brání ruské invazi. USA a Německo byly dosud dvěma největšími podporovateli Ukrajiny v obraně proti ruské agresi.
Podle předsedy opoziční Křesťansko-sociální unie (CSU) a bavorského premiéra Markuse Södera by se předčasné volby měly konat dříve než v březnu.
„Nesmíme ztrácet čas,“ uvedl na síti X a Scholze vyzval, aby požádal Spolkový sněm o vyslovení důvěry okamžitě, ne až v lednu.
Rozpad vládní koalice uvítala opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD). Označila ho za osvobození Německa, které teď podle spolupředsedů strany Alice Weidelové a Tina Chrupally potřebuje nový politický začátek, který by vyvedl zemi z krize. Také Sahra Wagenknechtová, spolupředsedkyně opoziční strany BSW, konec vládní koalice přivítala.
Vláda podle Scholze do Vánoc Spolkovému sněmu předloží všechny návrhy zákonů, jejichž schválení nesnese odkladu. K nim podle něj patří mimo jiné opatření na podporu průmyslu či návrhy zákonů v oblasti migrace. Scholz také avizoval, že se spojí s předsedou opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrichem Merzem, aby mu nabídl konstruktivní spolupráci zaměřenou na posílení hospodářství a obrany. Merz je kandidátem konzervativní unie CDU/CSU na příštího kancléře.
(čtk, nik)
