Méně nákladný provoz i úspory energie. Správa železnic pokračuje v přechodu železnice v České republice ze stejnosměrné soustavy na střídavou. Hotovo by mělo být v roce 2045. Předpokládané náklady jsou podle mluvčího státní organizace Dušana Gavendy 89 miliard korun. Letos dojde ke konverzi například v rámci rekonstrukce traťového úseku mezi Chomutovem a Kadaní-Prunéřovem s předpokládanými náklady 3,4 miliardy korun.
Změna napájení se chystá podle Gavendy také při modernizaci úseku mezi Děčínem a Kolínem, jde o pravobřežní trať, a zároveň při zdvoukolejnění trati mezi Velkým Osekem, Hradcem Králové a Chocní. Mluvčí uvedl, že termíny konverze jsou vázány na konkrétní termín modernizace.
„Během letošního roku začne i realizace samostatné stavby, konverze v úseku od hranice se Slovenskem (Střelná) po Vsetín. Zahrnuje změnu napájecí soustavy v celém úseku s celkovými předpokládanými náklady 2,2 miliardy korun,“ sdělil Ekonomickému deníku Gavenda. Doplnil, že délka úseku je přibližně šestadvacet kilometrů.
Doplnil, že v příštím roce bude také zahájená samostatná stavba konverze na 25 kV, 50 Hz v úseku mezi Říkovicemi a Hranicemi na Moravě. Ke změně systému napájení dojde podle Správy železnic na přibližně 60 kilometrech tratí, předpokládané celkové náklady dosahují 4,4 miliardy korun.
Konverzí má postupně projít celá stejnosměrná soustava 3 kV na síti Správy železnic, jde přibližně o 1800 kilometrů tratí. Podle Gavendy se řídí postup konverze na střídavý proud sledem modernizačních, ale i samostatných akcí Správy železnic.
Mohlo by vás zajímat
Výhod konverze na střídavou soustavu je podle Správy železnic několik. Přechod na vyšší napětí z 3 kV na 25 kV je nutný pro provoz moderních vozidel o výkonu až 6,4 MW, jde o kvalitní napájení bez dlouhodobých poklesů napětí. To podle Gavendy přináší lepší dynamiku jízdy a má vliv na propustnost dráhy. Dalším, už zmiňovaným, důvodem mají být úspory energie. Ztráty jsou nižší než v případě stejnosměrné soustavy.
Gavenda zmínil i nižší investiční náročnost, je potřeba menší počet napájecích stanic a je možné budovat lehčí sestavy trakčního vedení. Přechod na střídavé napětí je zároveň podle mluvčího levnější.
„Zachování stejnosměrné soustavy, a tedy dvou rozdílných trakčních soustav v České republice, by za stejné období vyžadovalo na potřebné posílení soustavy pro splnění současných a budoucích požadavků na provoz a na pravidelnou obnovu zařízení po skončení životnosti zhruba 71 miliard korun,“ uzavřel mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.
