Méně nákladný provoz i úspory energie. Správa železnic pokračuje v přechodu železnice v České republice ze stejnosměrné soustavy na střídavou. Hotovo by mělo být v roce 2045. Předpokládané náklady jsou podle mluvčího státní organizace Dušana Gavendy 89 miliard korun. Letos dojde ke konverzi například v rámci rekonstrukce traťového úseku mezi Chomutovem a Kadaní-Prunéřovem s předpokládanými náklady 3,4 miliardy korun.
Změna napájení se chystá podle Gavendy také při modernizaci úseku mezi Děčínem a Kolínem, jde o pravobřežní trať, a zároveň při zdvoukolejnění trati mezi Velkým Osekem, Hradcem Králové a Chocní. Mluvčí uvedl, že termíny konverze jsou vázány na konkrétní termín modernizace.
„Během letošního roku začne i realizace samostatné stavby, konverze v úseku od hranice se Slovenskem (Střelná) po Vsetín. Zahrnuje změnu napájecí soustavy v celém úseku s celkovými předpokládanými náklady 2,2 miliardy korun,“ sdělil Ekonomickému deníku Gavenda. Doplnil, že délka úseku je přibližně šestadvacet kilometrů.
Doplnil, že v příštím roce bude také zahájená samostatná stavba konverze na 25 kV, 50 Hz v úseku mezi Říkovicemi a Hranicemi na Moravě. Ke změně systému napájení dojde podle Správy železnic na přibližně 60 kilometrech tratí, předpokládané celkové náklady dosahují 4,4 miliardy korun.
Mohlo by vás zajímat
Konverzí má postupně projít celá stejnosměrná soustava 3 kV na síti Správy železnic, jde přibližně o 1800 kilometrů tratí. Podle Gavendy se řídí postup konverze na střídavý proud sledem modernizačních, ale i samostatných akcí Správy železnic.
Výhod konverze na střídavou soustavu je podle Správy železnic několik. Přechod na vyšší napětí z 3 kV na 25 kV je nutný pro provoz moderních vozidel o výkonu až 6,4 MW, jde o kvalitní napájení bez dlouhodobých poklesů napětí. To podle Gavendy přináší lepší dynamiku jízdy a má vliv na propustnost dráhy. Dalším, už zmiňovaným, důvodem mají být úspory energie. Ztráty jsou nižší než v případě stejnosměrné soustavy.
Gavenda zmínil i nižší investiční náročnost, je potřeba menší počet napájecích stanic a je možné budovat lehčí sestavy trakčního vedení. Přechod na střídavé napětí je zároveň podle mluvčího levnější.
„Zachování stejnosměrné soustavy, a tedy dvou rozdílných trakčních soustav v České republice, by za stejné období vyžadovalo na potřebné posílení soustavy pro splnění současných a budoucích požadavků na provoz a na pravidelnou obnovu zařízení po skončení životnosti zhruba 71 miliard korun,“ uzavřel mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.
