Německé deportace žadatelů o azyl, kteří páchají na území největší unijní země trestnou činnost, přitahují pozornost ostatních členů sedmadvacítky. Také Evropská komise nastínila právní rámec pro zřízení takzvaných deportačních center.
Deportace neúspěšných žadatelů o azyl z Afghánistánu, ke kterým přistoupila německá vláda, bedlivě sledují další členské země Evropské unie. „Ostatní země EU projevují velký zájem o účast na takových operacích,“ řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt na neformálním zasedání Rady EU unijních ministrů vnitra v Kodani.
Měl na mysli zejména deportační let do Afghánistánu, který se uskutečnil v pátek 18. července. Jednalo se o žadatele o azyl v Německu, kteří se ale dopustili závažných trestných činů. Na palubě jich bylo 81. Deportované Afghánce označil ministr konzervativní strany CSU za příliš nebezpečné, aby získali právo na pobyt v Německu.
Další letadlo s uprchlíky, kteří byli povinni opustit největší unijní zemi, odletělo z letiště Lipsko/Halle v úterý 22. července. Cílem letu bylo irácké hlavní město Bagdád.
Nutná spolupráce třetích zemí
Německo, které v posledních letech přijalo nejvíc mimoevropských uprchlíků z celé EU, podporuje myšlenku zřízení deportačních center. Zřízení těchto „hotspotů“ by bylo možné na základě návrhu Evropské komise z března 2025. Hlavním záměrem je urychlit návrat žadatelů o azyl do jejich země původu v případě, že jim byl odmítnut.
Plán zahrnuje právní ustanovení pro zřízení takových zařízení. „Věříme, že se jedná o inovativní a naprosto nezbytný přístup,“ zdůraznil ministr Dobrindt. Vyzval k uzavření dohod se třetími zeměmi v blízkosti zemí původu.
Mohlo by vás zajímat
Ochota třetích zemí spolupracovat s unijními úřady se ale může stát klíčovou komplikací. V případě letu z 18. července sloužil jako zprostředkovatel Katar. Letadlo přepravující deportované Afghánce bylo pronajato od společnosti Qatar Airways a odletělo z letiště Lipsko/Halle do Kábulu. Taková spolupráce má však svou cenu: třetí země budou požadovat finanční kompenzaci a – co je důležitější – mohly by požadovat i politické ústupky.
Obavy o lidská práva
Deportace do Afghánistánu jsou citlivým a kontroverzním tématem. Pod vládou Talibanu existuje v zemi riziko porušování lidských práv a nelze zaručit dodržování zásad právního státu. Německý Institut pro lidská práva a řada nevládních organizací už označily deportace do středoasijské země za nepřijatelné.
Kritika zazněla také ze strany německé advokátní komory. „Deportace do Afghánistánu jsou útokem na princip univerzality lidských práv. Ochrana před mučením a nelidským zacházením se vztahuje na všechny,“ uvedla Berenice Böhlová z představenstva komory.
Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal nedávno zatykač na dva členy Talibanu a stanovil, že s tímto režimem nesmí být navázána žádná mezinárodní spolupráce. Bez ní by však nebyly deportace vůbec možné.
