Jak efektivně nakládat s vodou, energií a odpady? Odpovědi na klíčové otázky budoucnosti se snaží najít desítky starostů z celé republiky na Dni starostů v pražských Letňanech. Konference se koná v rámci veletrhu Aquatherm.
Nástroje obcí v systému nakládání s komunálními odpady, vodní hospodářství obcí a měst či energetické úspory a nové možnosti jak energie ušetřit. To jsou je některá témata, která řeší starostové na dnešní akcí Den starostů organizované Svazem měst a obcí na výstavišti v pražských Letňanech.
Výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal představil výhled pro nakládání s komunálním odpadem po roce 2024. To je mezník, který zákonodárci už na začátku tisíciletí stanovili pro výrazné omezení využití skládek v Česku a i další změny pro nakládání s komunálním odpadem. Města a obce zatím ale podle něj neplní ani všechny cíle stanovené pro rok 2020.
Odpadové hospodářství má v Česku zatím dva hlavní pilíře a to je skládkování a recyklace toho, co se z odpadu dá ještě využít. SMOČR ale doporučuje přidat ještě třetí pilíř, který je v Evropě běžný, a to je energetické využití odpadu. S tím počítá i nový zákon o odpadovém hospodářství. Kvůli řadě připomínek v legislativní radě vlády se ale zatím tahle novela platnosti nedočkala. Podle Drahovzala je jednou z rozpracovaných možností růst poplatku za skladování. Ten se nezvyšoval od roku 2009 a SMOČR se obává, že v části této infrastruktury nejsou v poplatcích zahrnuty skutečně všechny náklady. To by ale samozřejmě znamenalo, že nezbudou peníze na udržování a technologický rozvoj skládek. „Pokud by měl poplatek stoupat, tak pouze pokud se to, co se vybere navíc proti současnému stavu, reinvestuje do odpadového hospodářství měst a obcí,“ shrnuje pohled SMOČR Drahovzal.
Filosofie legislativních novinek jak v Česku tak i v celé Evropské Unii pro další nakládání s odpadem totiž velí omezit co nejvíc už samotný vznik odpadu. Od roku 2030 budou obce smět skládkovat jen 10%. To by v tuto chvíli znamenalo odklonit zhruba milion a půl tuny komunálního odpadu. Do tohoto objemu by se měl vejít i třeba popel z kamen v období topné sezóny, který právě teď odpadové hospodářství výrazně zatěžuje. Odpad, který zvnikne (a SMOČR navrhuje, aby tomu obce co nejvíce předcházely třeba i pořádáním bazarů a burz) by se měl využít podle materiálu.“Tlak na využití směsného odpadu je, řekl bych, enormní,“ shrnuje Drahovzal aktuální situaci. Přitom ale obce naráží na zájem o takto vytříděnou surovinu (teď například výrazně kolísá zájem o plast). V takové situaci by podle něj měl zasáhnout stát.
„Nemůžeme lidem říct: Když není ekonomický růst, netřiďtě,“ vysvětluje.
K tomu Drahovzal dodal, že i když se třídění odpadů zlepšilo asi o 5%, není to dost a nebude to k naplnění cílů stačit. Města se tak zřejmě budou muset pustit i do velké motivační kampaně pro obyvatele. „Obce by se měly podílet na posilování systémů na třídění, motivaci občanů i se zajítmat o to, kde ten odpad končí a co se s ním potom děje,“ dodává.
Za ideální Drahovzal označil sdružování obcí v rámci meziobecní spolupráce a jejich koordinovaný postup. Podle právních analýz SMOČR nejlépe vychází družstvo nebo společnost s ručením omezením. To totiž umožňuje i obchodování s vytřízeným odpadem a dává možnost přilepšit komunálnímu rozpočtu. Společný postup by také zlepšil celkovou vyjednávací pozici obcí, která podle Drahovzala zatím chybí. Přitom je jasné, že bez značných investic – soukromých, obecních, ale i celostátních, se města a obce neobejdou. Ti jsou totiž podle tuzemské i evropské legislativy jako původci a vlastníci komunálního odpadu za jeho likvidaci zodpovědní primárně.
Vanda Kofroňová
