Pouhý jeden pracovní den a půl stanovila Správa státních hmotných rezerv na předložení nabídek na dodávky antigenních testů do škol. Některým firmám totiž výzva do soutěže přišla v pátek v noci. Dovozci se shodují na tom, že termín dnešního poledne je šibeniční, protože nikdo nemá v České republice na skladě tolik testů. Nahrává to podle nich tezi, že někdo o chystaném kontraktu věděl dopředu a mohl předložit komplexní nabídku. Šéf státních rezerv Pavel Švagr tvrdí, že rychlost vypsání zakázky ovlivnilo rozhodnutí vlády, že má být první várka testů dodána do konce března.
Nákup antigenních testů na Covid-19 do škol i podruhé vyvolává řadu otázek. Po skandálu na ministerstvu vnitra vláda pověřila nákupem testovacích sad Správu státních hmotných rezerv. Na Ekonomický deník se obrátily některé z oslovených firem. Nabídku k účasti obdržely v pátek večer a nabídky mají být dodány nejpozději dnes do oběda.
„Vláda ukládá předsedovi Správy státních hmotných rezerv a) zajistit vytvoření pohotovostních zásob v rozsahu 7 654 450 sad antigenních testů určených pro samotestování ve prospěch Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to z převodu z Ministerstva vnitra ve výši 2 654 450 sad podle usnesení vlády ze dne 5. března 2021 č. 250 a nákupem formou veřejné zakázky s využitím všech možností zákona o zadávání veřejných zakázek,“ stojí v usnesení vlády.
„My jsme okamžitě zahájili přípravu této zakázky. Ještě v noci obdrželo e-mailem poptávku asi 249 firem,“ řekl k tomu Radiožurnálu ředitel státních rezerv Pavel Švagr. Podle něj bude z čeho vybírat. Seznam vhodných testů vypracovalo ministerstvo zdravotnictví. „Čítá celkem 48 druhů testů prováděných z nosu a jejich výrobců,“ sdělil dále Švagr serveru Seznam Zprávy.
Ušité pro někoho
A právě vypsání výzvy v pátek večer a pouhý den a půl pracovního dne na podání nabídek zarazil oslovené prodejce a dovozce zdravotnického materiálu.
„Dneska jsem se fakt pobavil. SSHR poslala e-mail, ze potřebují 5 milionů testů a 1,35 milionu jich musí byt dodáno do 31. března. Dnes je 20 března. A to ještě předtím potřebují zaslat vzorek testu, dokumentaci, reference a musí se podepsat smlouva atd. No, to jsem zvědav, kdo tohle má v České republice skladem skladem a umí zázraky na počkaní. Nebo-li, je to opět ušité pro někoho na míru, kdo informace o tomhle zadání dostal již před pár týdny,“ sdělil Ekonomickému deníku v sobotu ráno jeden z dodavatelů zdravotnického sortimentu z Asie. Zdroj požádal o nezveřejnění jména, protože by za poskytnutí těchto informací mohl být „potrestán“ odstřižením od jiných možných státních zakázek.
A přitakává mu další z distributorů zdravotnického materiálu. „Skladem to nikdo v České republice nemá, vyrobit se to nestihne. Tohle je připravené pro jednu firmu a nebo jsou na rezervách totálně hloupí. Máme informace, že měl jeden český dopravce v plánu o uplynulém víkendu přivézt obrovskou zásilku testů z Číny,“ sdělil Ekonomickému deníku. Stejně jako jeho předchozí kolega si, bohužel, kvůli možným budoucím kontraktům přál zůstat v anonymitě.
Pojďme tedy prozkoumat přímo text páteční noční výzvy Státních hmotných rezerv. „Správa státních hmotných rezerv (dále jen SSHR) byla pověřena nákupem 5 000 000 sad antigenních testů. Za tímto účelem realizuje poptávku, jejímž cílem je výběr dodavatele (příp. dodavatele) pro uzavření smlouvy dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Tímto vás žádáme o zaslání nabídky dle krycího listu a kupní smlouvy včetně doplnění vaší technické specifikace a dalších dokladů. V nabídce prosím uveďte nabízenou cenu a v jakém nejkratším terminu je možné dodání… …Vzhledem k tomu, že se jedná o urgentní zajištění poptávané komodity, zašlete prosím nabídku co nejdříve to bude možné na e-mail [email protected], nejpozději do úterý 23. 3. 2021 do 12:00 hodin… …Dále si vás dovolujeme upozornit, že současně s vaší nabídkou je potřeba zaslat také veškeré dokumenty uvedené v krycím listu nabídky,“ stojí v e-mailech, které správa rezerv rozeslala potenciálním dodavatelům.
Jako termín dodání správa rezerv požaduje, aby množství „min. 1 500 000 ks bylo dodáno do 31. 3. 2021 a zbývající množství do 12. 4. 2021, nevyskytnou-li se v průběhu poptávky okolnosti hodné zřetele, na základě kterých bude nezbytné termín dodání celkového množství prodloužit,“ stojí dále v nabídce.
Z podkladů, které Ekonomický deník získal, není zřejmé, který druh výběrového řízení Správa státních hmotných rezerv použila. Rozhodně nejde o standardní postup a to i v rámci situace, které nyní Česká republika čelí.
Každopádně lhůta na podání nabídky na nadlimitní zakázku jednoho a půl pracovního dne je minimálně nepřiměřená a nejde například ani nabídky doručit písemně. Odeslána tak může být nabídka pouze e-mailem a jak pak může být zaručena transparentnost a stejné podmínky pro všechny, když někdo z oslovených dodavatelů mohl e-mail otevřít v pátek v noci a jiný až v pondělí ráno?
Problém může představovat i osobní doručení na podatelnu správy rezerv, když je aktuálně stále omezeno cestování mezi okresy. Pokud je potenciální dodavatel solidní a neměl informace o datu a času vypsání soutěže dopředu, není s to za daných okolnosti validní nabídku zpracovat a na správu rezerv doručit.
Zaráží také to, že správa rezerv nepoužila nějaký standardizovaný elektronický nástroj, který by zajistil transparentnost přijetí. A také to, že nebylo zajištěno, že nikdo z dodavatelů neotevře nabídku dříve než konkurence. Zveřejnění v rámci elektronického nástroje by také mohlo zamezit v horším případě tomu, aby některý z dodavatelů nedostal od někoho od zadavatele echo.
O transparentnosti se v tomto případě rozhodně nedá mluvit a není vyloučeno, že tato „turbo zakázka“ skončí u antimonopolního úřadu.
Švagr: Urgentní zajištění beru velmi osobně
Ekonomický deník kvůli nebývale rychlé zakázce, oslovení a velmi krátkému termínu k dodání nabídek, oslovil předsedu Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavla Švagra. „V nouzovém stavu potřebujete to zboží ihned. Nemůžete měsíc vypisovat zakázku a pak ji měsíc hodnotit. Proto nouzový stav umožňuje nákup i od jedné firmy. SSHR se ale snaží i během nouzového stavu zachovat parametr soutěže,“ tvrdí Švagr.
Můžete prosím potvrdit, že SSHR oslovila na konci týdne firmy kvůli dodání 5 milionů testů do škol?
Ano. Veškeré informace naleznete na webu SSHR.
Můžete potvrdit, že SSHR stanovila jako termín předložení nabídek první várky, tedy 1,5 milionu testů, úterý 23. 3. 2021? Proč tak šibeniční termín, z jakých důvodů?
Vláda uložila SSHR úkol nakoupit testy do škol 8. března. Dosud jsme čekali na přesné zadání od Ministerstva zdravotnictví. Jakmile jsme ho obdrželi, okamžitě jsme testy poptali. Termín jejich dodání stanovilo Ministerstvo školství u části testů na konec března a u druhé části na polovinu dubna. Proto jsme dali distributorům čas na podání nabídek do úterý 23. března.
Neobáváte se, že tak krátká doba do předložení nabídek vzbudí dojem, že je zakázka šita na míru pro nějakou firmu, která už takovým počtem testů disponuje?
V Česku jsme asi první, kdo při nákupu testů oslovil 249 distributorů. Takže šanci má z nich každý. V nouzovém stavu potřebujete to zboží ihned. Nemůžete měsíc vypisovat zakázku a pak ji měsíc hodnotit. Proto nouzový stav umožňuje nákup i od jedné firmy. SSHR se ale snaží i během nouzového stavu zachovat parametr soutěže. Poptávku pošleme co největšímu množství možných dodavatelů a kdo splní všechna kritéria a nabídne nejnižší cenu, tak vyhraje. Ještě chci upozornit, že tyto testy jsou určené pro školáky. V tuto chvíli nikdo neví, kdy budou školy zase otevřené. Proto rozumím požadavku Ministerstva školství mít testy ve skladech co nejdříve.
Jak chce prosím SSHR vyloučit tento dojem, když podivných nákupů kvůli Covidu-19 už bylo nemálo?
Našim cílem je otevřenost a transparentnost celého postupu. Oslovujeme široké spektrum dodavatelů. Rozhodovat bude cena a termín dodání. Kdo bude lepší, prostě zakázku získá. Vaše otázka je opravdu subjektivní.
Proč SSHR sama s ohledem na situaci nedisponuje testy?
V nouzových zásobách můžeme mít pouze věci, které si jednotlivá ministerstva objednají a zařadí do svých krizových plánů. Testy v nich dosud nebyly.
Na jaké cenové nabídky je SSHR ochotna přistoupit á jeden test?
Vzhledem k tomu, že je to soutěž, tak rozhodne nejnižší cena při splnění všech vypsaných podmínek.
Jak prosím SSHR vyhodnotí kvalitu nabízených testů, když už se nyní ukazuje, jak jsou výsledky antigenních testů velmi diskutabilní a nevalidní?
Kvalitu zdravotnických výrobků hlídá Ministerstvo zdravotnictví. Pokud dali výjimku testům, u kterých se teď ukázalo, že nejsou dostatečně citlivé, tak předpokládám, že jim tu výjimku zruší a tím je vyřadí z nabídky na trhu. Nejde tady jen o nákup rezerv. Každá firma, které své zaměstnance testuje, přeci nakupuje testy v dobré víře, že ta účinnost vytištěná na obalu je pravdivá. Navíc Ministerstvo zdravotnictví nám ten výběr zúžilo na 48 výrobků. Předpokládám, že to jsou ty nejlepší.
Kolik takových nákupů kvůli „urgentnímu zajištění“ již SSHR prosím provedla, v jaké cenové relaci?
Vážený pane, to urgentní zajištění, které jste dal v otázce do uvozovek, beru velmi osobně. To nejmenší, co může každý z nás v této krizi udělat, je nějak pomoci pracovníkům v první linii. SSHR má k tomu podmínky i peníze.
Zdravotnická lůžka, která jsme nakoupili, pomohly okamžitě navýšit kapacitu nemocnic po celé republice. I v tuto chvíli je většina z těchto lůžek obsazena.
Většina plicních ventilátorů a přístrojů na podporu dýchání(HFNO) je nasazena na jednotkách intenzivní péče.
Redukční ventily zas umožnily nemocnicím využít kyslíkové lahve bez zabudovaného ventilu. Spotřeba kyslíku totiž v nemocnicích proti loňsku 5x stoupla. A kyslíkových lahví se zabudovaným ventilem je nedostatek.
Injekční stříkačky a jehly zas umožní praktickým lékařům naočkovat proti Covidu-19 co nejvíc lidí. Sami totiž takové zásoby stříkaček a jehel nemají.
Přestože bychom mohli v nouzovém stavu nakoupit tyto věci od jedné firmy, tak se snažíme zachovat parametr soutěže a oslovujeme co nejvíc firem. Naposledy jsme při doplňování respirátorů třídy FFP2 oslovili 55 možných dodavatelů. Navíc před podpisem smlouvy necháváme vzorek testovat v laboratoři VÚBP.
Nákupy realizované během nouzového stavu dáváme průběžně na web SSHR, kde jsou volně k dispozici.
Ještě před druhou vlnou koronaviru jsme první měsíc zásob ochranných prostředků vysoutěžili podle zákona o veřejných zakázkách.
Věřte, že bych byl mnohem klidnější, kdyby šlo pouze o běžné doplňování nouzových zásob mimo nouzový stav a nešlo o životy lidí.
Nespolehlivé testy
Seznam vhodných antigenních testů (pro odběr z nosu) od ministerstva zdravotnictví čítá podle informací Českého rozhlasu 48 položek. Jsou mezi nimi i testy, jejichž limit detekce nezávisle na tendru odzkoušel Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd a o nichž uvedl, že jsou mezi nimi až stonásobné rozdíly v citlivosti.
Na seznamu je i výrobek čínské firmy Lepu Medical, jejíž testy v rámci měsíc starého tendru ministerstva vnitra dodala společnost Tardigrad International Consulting. Zakázku na 3,65 milionu antigenních testů do škol dokončila tento týden. „Navzdory všem pochybnostem jsme prostě a jednoduše splnili zadání vládního tendru na antigenní testy do škol. Zvažujeme proto svou účast i v dalších výběrových řízeních,“ uvedla pro Radiožurnál jednatelka firmy Monika Jírovcová.
Když se ministr vnitra Jan Hamáček ocitl v křížové palbě novinářů kvůli tomu, že podepsal zakázku za čtvrt miliardy korun s neprůhlednou firmou Tardigrad International Consulting, hájil se mimo jiné i tím, že společnost se státem už dříve obchodovala. „My jsme žádné znepokojující informace nedostali. Pokud se podíváte do obchodního rejstříku, tak firma je od roku 2019 v českém vlastnictví a spolupracuje s řadou státních institucí včetně složek ministerstva zdravotnictví,“ prohlásil v ministr vnitra v České televizi.
Projekt Hlídač státu upozornil, že přes Hamáčkovo tvrzení neevidoval pro firmu žádné zakázky ani smlouvy. „Je tak jen možnost, že některá státní instituce využila nouzového stavu k tomu, aby zakázky Tardigradu poslala bez veřejné evidence. I tak by se ale smlouva musela do tří měsíců od uzavření objevit v registru, jinak by se stala neplatnou. Ministerstva, která jsou za nouzové nákupy zodpovědná, ale pro Aktuálně.cz odmítla, že by firmu poptávala,“ napsal k tomu server Aktuálně.
„Jedním z našich klientů je Státní zdravotní ústav. Už jsme pro ně dováželi systémy. Máme na spolupráci jak státní, tak komerční subjekty v Česku,“ upřesnila v rozhovoru pro Radiožurnál Monika Jírovcová, která za firmu vystupuje a dle obchodního rejstříku ji i vlastní.
Firma ovšem v minulosti Státnímu zdravotnímu ústavu dodala zboží dvakrát za částku do 50 tisíc korun. „SZÚ uzavřel se společností Tardigrad International Consulting v roce 2020 dvě jednorázové objednávky, a to z důvodu přeplnění kapacity stálých dodavatelů. Společnost dodala bezpečnostní transportní obaly na přepravu infekčního materiálu UN3733 dle WHO. Smluvní vztah byl uzavřen pouze na základě zaslaných objednávek a následně vydaných faktur,“ potvrdila na sklonku února serveru Aktuálně mluvčí Klára Doláková.
To je také pravděpodobně důvod, proč se objednávky neobjevily v registru smluv, protože zákon přikazuje vkládat do registru až kontrakty nad tento limit. Na dotaz Aktuálně.cz a Hospodářských novin, zda ministr vnitra myslel právě tyto zakázky, či je informovaný o nějakých dalších, Hamáček neodpověděl.
To, že by s firmou Tardigrad dělala obchody, pro Aktuálně.cz a Hospodářské noviny odmítla i ministerstva vnitra a zdravotnictví, která většinu nákupů v nouzovém stavu uskutečňují. „Ministerstvo vnitra neeviduje žádnou zakázku od společnosti Tardigrad International Consulting,“ reagovala mluvčí Hana Malá.
„Ministerstvo zdravotnictví se společností Tardigrad International dosud nespolupracovalo, ani od ní nepřebíralo žádné zboží,“ sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.
„Tuto firmu neznáme. Nic nám nedodává,“ reagoval mluvčí Správy státních hmotných rezerv Jakub Linka.
Společnost také nesplňovala zákonnou povinnost ukládat do obchodního rejstříku účetní závěrky. A to i přesto, že za to hrozí pokuta až ve výši tří procent z ročního obratu společnosti. „Musím se omluvit za to, že jako polovina tuzemských firem ani my do rejstříku nedali výkazy, které by tam být měly. Napravíme to obratem,“ slibovala před pár týdny Jírovcová.
Listiny do rejstříku nakonec dodala. Výsledek hospodaření v roce 2018 představuje „čistou“ nulu. V roce 2019 pak společnost vykázala výsledek hospodaření za předloňské účetní období minus 2 miliony 375 tisíc korun. Pandemie Covid-19 je tedy pro tuto společnost víc než jen velmi oživující injekcí.
Jan Hrbáček
