Kamiony a autobusy s nulovými emisemi by mohly být delší a těžší, poslanci Výboru Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) si od úpravy pravidel slibují, že by vozidla díky tomu absolvovala méně cest. Zvýšilo by to také jejich konkurenceschopnost. Výbor se tento týden usnesl i na tom, že by bylo potřeba zintenzivnit kontroly a velká nákladní vozidla by měla mít jednotné označení. O návrzích by měl hlasovat Evropský parlament, pravděpodobně na zasedání v březnu.
„Vozidla s nulovými emisemi se musí stát páteří silniční dopravy, pokud má toto odvětví dosáhnout svých cílů v oblasti dekarbonizace. Nová pravidla vytvoří skutečné pobídky pro společnosti, aby přešly na nákladní vozidla s nulovými emisemi a aby silniční nákladní doprava byla udržitelnější a bezpečnější,“ uvedla poslankyně Evropského parlamentu a zpravodajka návrhu Isabel García Muñoz.
Návrh počítá se zvýšením maximální hmotnost a délky kamionů s nulovými emisemi o čtyři tuny, mělo by dojít i ke kompenzaci prostoru a hmotnosti, které jsou potřebné pro uložení baterií nebo vodíkových článků. Hlavním cílem je, aby náklad přepravoval menší počet vozidel, která absolvují méně cest a ve výsledku se díky tomu sníží emise. Podle poslankyně návrh řeší i efektivnější využívání nadrozměrných nákladních vozidel s posouzením jejich vlivu na bezpečnost silničního provozu, infrastrukturu, modální spolupráci a životní prostředí.
Změna pravidel by podle Výboru Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch mohla zapůsobit jako pobídka pro dopravní průmysl k přechodu na čistší vozidla. Dodatečná nákladní kapacita by zvýšila konkurenceschopnost nákladních vozidel a autobusů s nulovými emisemi oproti méně „zeleným“ vozidlům.
Mohlo by vás zajímat
Poslanci TRAN také uvádějí, že instalace technologií s nulovými emisemi by neměla být prováděna na úkor dostatečného prostoru v kabině nebo snížení pohodlí řidiče.
Další změnou, na které se evropští poslanci z Výboru Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch usnesli, je že za určitých podmínek mohou evropské země umožnit provoz nadrozměrných vozidel, která jsou delší a těžší, než povolují limity Evropské unie. V případě, že by členské státy chtěly vyčlenit další silnice, na kterých je povolený provoz velkých nákladních vozidel, měly by země podle poslanců provést předběžné posouzení dopadu kroku na bezpečnost silničního provozu, infrastrukturu, modální spolupráci a životní prostředí.
Štítky mají přinést jednotné značení
Pomoci identifikovat velká a nadrozměrná nákladní vozidla mají jednotné štítky Evropské unie, na kterých bude jejich délka zanesená. Kromě toho by měla Evropská komise zřídit webový portál, na kterém budou dostupné informace o platných hmotnostních a délkových limitech v každé zemi Evropské unie a k dispozici by měl být i seznam silnic určených pro velká nákladní vozidla.
Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch navrhuje také důslednější prosazování pravidel Evropské unie a žádá, aby země Evropské unie zřídily automatické kontrolní systémy podél hlavních evropských silnic, které by prověřovaly, zda kamiony a autobusy splňují limity hmotnosti a rozměrů. Do plánování cest by se také měla více zapojit digitalizace, a to s ohledem na to, aby cesty měly minimální dopad na životní prostředí, infrastrukturu, lidské zdraví a bezpečnost.
Jak Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch uvádí, návrh zákona je součástí balíčku návrhů na ekologizaci nákladní dopravy Evropské unie. Nákladní automobily a autobusy jsou zodpovědné za 28 procent emisí skleníkových plynů ze silniční dopravy a 34 procent emisí oxidů dusíku ze silniční dopravy.
Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch jednal také o aktualizaci Pravidel pro rozvoj Trans-evropské dopravní sítě (TEN-T). „Ve finálním odsouhlaseném textu je kladen ještě větší důraz na podporu železniční dopravy, po vodních tocích a námořní dopravě u kratších cest. V jádru TEN-T jsou také elektrifikované železniční sítě přizpůsobené rychlosti 160 kilometrů v hodině pro osobní vlaky a 100 kilometrů v hodině pro nákladní vlaky, což je jeden z cílů do konce roku 2030,“ poznamenala výzkumná spolupracovnice Institutu pro evropskou politiku Europeum Katarína Svitková.
Ve schváleném textu je podle ní také patrný důraz na rozvoj cyklistické infrastruktury a podporu aktivní mobility. Materiál se zaměřuje také na multimodalitu, tedy rozvoj různých forem dopravy pro dosažení větší efektivity a udržitelnosti. „Další rozvoj TEN-T má být s těmito principy vždy v souladu,“ konstatovala Svitková.
Tereza Čapková
