Evropský průmysl potřebuje nižší ceny energií a snadnější přístup k surovinám. Při svém slyšení před Evropským parlamentem to řekl francouzský kandidát na eurokomisaře Stéphane Séjourné. Ten by měl v nové Evropské komisi (EK) dostat na starost post místopředsedy pro prosperitu a průmyslovou strategii. Slíbil, že sníží byrokracii pro malé a střední podniky, zavést pro ně chce také jakýsi „pas“, díky kterému by nemusely prokazovat svůj právní status při podnikání v zahraničí.
„Musíme zajistit, aby zelená transformace byla úspěšná, protože na tom závisí naše zdraví i zdraví budoucích generací. Musíme zajistit naši strategickou autonomii, protože jde o naši schopnost určovat svůj vlastní osud. Dnes je pro Evropu průmyslová prosperita existenční výzvou,“ uvedl Séjourné, francouzský exministr zahraničí, na úvod svého projevu.
Řekl, že pokud Evropa nezrychlí, tak zaostane. A pokud zaostane, Evropané to pocítí ve svém každodenním životě. Odvolal se přitom na zprávu italského expremiéra Maria Draghiho, který na objednávku Evropské komise načrtl návod, jak posílit konkurenceschopnost evropské ekonomiky.
„Od zvolení Donalda Trumpa nad námi visí mnoho nejistot. Příští mandát se proto týká nejen hospodářského růstu, ale i zajištění lepší životní úrovně. Mým cílem je prosperita, a hlavním motivem mé práce bude konkurenceschopnost,“ řekl Séjourné. Pokud bude v postu eurokomisaře potvrzen, zaměří se s dalšími členy Komise na vytvoření takzvaného Clean Industrial Deal, neboli dohody o čistém průmyslu. Tu by měli eurokomisaři podle předešlého slibu předsedkyně EK Ursuly von der Leyen předložit během prvních sta dnů vládnutí.
Bez dekarbonizace není industrializace
Séjourne je dle svých slov přesvědčený o čtyřech věcech. První z nich je, že Evropa je musí zaměřit jak na dekarbonizaci, tak na industrializaci. „Nemůžeme mít průmysl bez dekarbonizace a dekarbonizace nemůže existovat bez průmyslu,“ řekl.
Přitom je podle něj nutné se zaměřit na strategická odvětví, která mají velký potenciál a současně velký socioekonomický dopad. „Často čelí takzvanému efektu ‚nůžek‘ – na jedné straně mají energetické náklady dva- až třikrát vyšší než naši konkurenti a na druhé straně je zde přebytečná kapacita Číny, která náš průmysl doslova zabíjí. Zaměříme se na energeticky náročná odvětví jako ocel, hliník, která ztratila polovinu své kapacity od roku 2021, ale i automobilový sektor procházející elektrickou a digitální transformací a pak oběhové hospodářství, čisté technologie, biotechnologie a digitální technologie,“ vyjmenoval Séjourné. Pro každý z těchto sektorů plánuje vytvořit akční plán.
Jako třetí zmínil potřebu nalezení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. A to po levnějších energiích, ale také vzácných surovinách či po kvalifikované pracovní síle.
„Mé čtvrté přesvědčení je, že naše průmyslová politika musí být založena na jednotném trhu a správné strategii jednotného trhu, protože jednotný trh zůstává nevyužitým pokladem. Přes 5000 regulovaných profesí v Evropě představuje čtvrtinu evropských pracovníků. V Evropě máme 27 telekomunikačních trhů místo jednoho. Pokud chceme, aby EU byla konkurenceschopnější, potřebujeme jednotný trh, který bude nejen jednotný, ale i hladký a jednoduchý,“ řekl. Dotkl se tak dalšího hojně skloňovaného tématu v Evropě.
„V každém okamžiku tohoto volebního období, v každé jednotlivé fázi rozhodovacího procesu budu myslet na malé a střední podniky,“ řekl Séjourné. Komisi předloží návrh na vytvoření jakéhosi „pasu“ pro malé a střední podniky. „Protože nechci, aby naše podniky ztrácely drahocenný čas neustálým dokazováním svého právního postavení,“ řekl.
Chytřejší investice a veřejné zakázky
Všech zmíněných cílů chce Séjourné dosáhnout pomoci zjednodušování pravidel, chytrých investic a strategických opatření. Evropa podle něj potřebuje vytvořit unii pro úspory a investice. To by znamenalo lepší propojení kapitálových trhů jednotlivých zemí, a tak více příležitostí pro firmy i investory. „Všichni víme o fantastických evropských technologických společnostech, které musí opustit Evropu, protože nemohou získat dostatek finančních prostředků k podpoře svého růstu,“ řekl Séjourné. To podle něj znamená ztracená pracovní místa, nedostatek inovací i investičních příležitostí.
Víceletý finanční rámec pro roky 2028 až 2034 by podle něj měl obsahovat evropský fond pro konkurenceschopnost. Mluvil také o větším sladění soukromých a veřejných investic a vytvoření nových projektů společného evropského zájmu. Těch existuje dnes již několik, zaměřeny jsou třeba na rozvoj baterií či vodíkových technologií.
Zasadit se chce Séjourné také na přepracování pravidel pro veřejné zakázky. Veřejné orgány by podle něj měly upřednostňovat ne nejnižší, ale nejlepší nabídku. Takový postoj dlouhodobě zastává Francie – upřednostňovat by se podle ní měly evropské společnosti a takové nabídky, které více zdůrazňují sociální a ekologický aspekt.
Strategie ekonomické bezpečnosti
„Tato Komise bude geostrategickou komisí,“ řekl Séjourné. Žijeme podle něj ve světě, který je stále více polarizovaný. Naše tradiční obchodní politika tomu podle něj neodpovídá. „Musíme najít rovnováhu mezi ofenzivním přístupem se strategickými partnery, abychom zajistili například bezpečnost dodávek. Potřebujeme ale také defenzivní přístup, například prostřednictvím nařízení o zahraničních dotacích nebo nástroji na ochranu obchodu,“ řekl.
To má zajistit připravovaná strategie ekonomické bezpečnosti. „Musíme vyvinout a zmapovat kritické technologie a zajistit, aby šly ruku v ruce s indikátorem závislostí,“ uvedl. Zaměřit se chce také na oblast cel. „Mohl by se z něj stát běžný nástroj, který bude součástí naší ekonomické bezpečnosti,“ myslí si. „Chci, aby se Evropa za pět let měla lépe než dnes,“ uzavřel Séjourné svůj projev.
Séjourné, bývalý europoslanec a ministr, má v nové Komisi zastávat pozici jednoho z šesti místopředsedů. Na post byl jmenovaný na poslední chvíli jako výměna za bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierry Bretona.
(knn)
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
