Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci října deficitem ve výši 200,7 miliardy korun. Oproti loňskému lednu až říjnu se výsledek rozpočtu zlepšil o pouhých 10 miliard korun. Ministerstvo financí to vysvětluje mimo jiné nižšími platbami z fondů Evropské unie; pokud bychom je vynechali, meziroční zlepšení salda rozpočtu by přesáhlo 38 miliard korun.
Příjmy státního rozpočtu byly na konci října o 1,5 procenta vyšší než před rokem. Inkaso pojistného vzrostlo o 52 miliard korun a čistě daňové příjmy o 21,8 miliardy. Na druhou stranu si stát vypomohl několika kontroverzními kroky. Například letos vybral na dani z mimořádných zisků energetických firem a bank 27,2 miliardy korun, přitom žádnou pomoc lidem a firmám s drahými energiemi – na rozdíl od loňského roku – již stát nevyplácí. Další záloha takzvané windfall tax bude splatná v prosinci.
Saldo naopak zhoršovaly nižší přijaté prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (o 28,8 mld. Kč méně než loni k 31. říjnu), což souvisí hlavně s nižší refundací prostředků určených pro Národní plán obnovy (-23,9 mld. Kč). Výrazně klesly také převody výnosů z majetkových účastí státu (meziročně o 27 mld. Kč); projevila se zde nižší dividenda vyplacená společností ČEZ.
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 0,8 procenta, tedy poměrně málo. Výrazný růst výdajů na důchody a sociální dávky, plateb za státní pojištěnce i úroky státního dluhu byl kompenzován již zmíněným snížením podpory lidem a firmám v oblasti energií – meziročně o 56 mld. Kč. „Pozitivně vnímám především stagnaci výdajů v době, kdy je řada mandatorních výdajů navyšována valorizačními mechanismy, dodržováním zákonných závazků a povinností splácet dluhy minulé vlády,“ řekl k tomu ministr financí Zbyněk Stanjura.
Výrazný nárůst neinvestičních dotací státním fondům (meziročně o 80 procent, tedy o 30,1 miliardy korun) vyvolaly prostředky poskytnuté Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+13,1 mld. Kč), Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+15,8 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (+1,4 mld. Kč). Meziroční navýšení je podle ministerstva financí dáno především časovým nesouladem v poskytování dotací.
„Ve zbývající části roku lze očekávat zvýšené tlaky na rozpočet nejen v oblasti investic, ale i při řešení následků zářijových povodní. Nicméně aktuální požadavky na finanční prostředky z navýšené rozpočtové rezervy budou pro letošek dostačující a plánovaný deficit po novele zákona o rozpočtu ve výši 282 miliard Kč by mohl být dodržen,“ uvedl k výhledu rozpočtu Zbyněk Stanjura.
„Státní rozpočet ke konci října vykazuje nadějnou bilanci, kdy sice dochází k prohlubování celkového deficitu, zároveň však výdaje rostou v nižším tempu, než jaké by odpovídalo schválenému saldu ke konci roku. Říjnový rozpočet tak zvyšuje naději, že schválené celoroční saldo nakonec bude dodrženo i navzdory pomalejšímu hospodářskému růstu,“ odhaduje analytik Raiffeisenbank Vít Mikušek.
(red)
