Stát zatím od energetických společností vybral jen málo peněz, naopak dotování drahých energií se veřejným rozpočtům dál prodražuje. Zatímco od počátku ledna do konci března stát na dotacích vyplatil 31,5 miliardy korun, na konci dubna se balík vyplacených peněz zvýšil na 36,9 miliardy korun. Vyplývá to z dnešního oznámení ministerstva financí.
Jak lze vyčíst z detailních čísel o vývoji příjmů státního rozpočtu, stát od ledna do dubna vyplatil kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům z důvodu zastropování jejich cen ve výši 27,2 miliardy korun (ke konci března to bylo 23,9 miliardy). Navíc je zde pomoc podnikům v energeticky náročných odvětvích ve výši 4,5 miliardy korun (nárůst o půl miliardy za poslední měsíc) a dotace provozovateli přenosové soustavy, společnosti ČEPS, s cílem stabilizovat regulované ceny elektřiny (5,2 miliardy korun).
Co se týká příjmů, na odvodu z nadměrných příjmů z drahé elektřiny stát vybral zatím 8,52 miliardy korun. Jedná se o 57 procent očekávané výše příjmu za celý letošní rok (15 miliard korun). Za duben však ve státní kase z těchto odvodů přibylo jen 350 milionů korun.
Na mimořádné dani z neočekávaných zisků energetických a těžebních společností, rafinerií a bank – takzvané windfall tax – zatím stát nevybral ani korunu. Změnit se to má s odvodem zálohy na daň z příjmu za letošní rok, plánované na září tohoto roku. „Očekávám, že nejpozději od poloviny roku se hospodaření státu výrazně zlepší díky dodatečným příjmům z dividend, evropských fondů a příjmům z neočekávaných zisků,“ uvedl k dalšímu výhledu ministr financí Zbyněk Stanjura.
Zatímco příjmy budou teprve nabíhat, výdaje státu na dotování cen energií by měly naopak klesat. Spotřeba energie je totiž v prvním čtvrtletí, tedy v době vrcholu topné sezony, nejvyšší. Navíc mnozí dodavatelé oznámili pokles cen elektřiny a plynu pod úroveň vládního stropu, což finanční náklady na kompenzace pro dodavatele energií dál snižuje.
Celkový deficit státního rozpočtu za leden až duben letošního roku dosáhl téměř přesně 200 miliard korun. Je to nejhorší výsledek od vzniku České republiky, který překonává i neslavný výsledek z roku 2021, kdy deficit dosáhl 192 miliard korun. Jistou naději přináší fakt, že se měsíční schodek postupně snižuje a v samotném dubnu již byl bylo záporné saldo nižší než v loňském roce (34 miliard oproti 41 miliardám korun).
Jak dále ministerstvo financí uvedlo, na větším schodku státního rozpočtu se v letošním roce podepsalo více vlivů. Hlavně jsou to výplaty důchodů, které meziročně vzrostly o 19,9 procenta (tj. o 37,5 miliardy korun). Prodražuje se také obsluha státního dluhu, navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů.
Oproti loňsku vzrostly také investiční výdaje státu – o 85 procent, tedy o 24,2 miliardy korun. Hlavní podíl na růstu mají vyšší platby na financování dopravní infrastruktury (zvýšení o 13,9 miliard korun) a programu Nová zelená úsporám (navýšení o 4,6 miliardy korun).
David Tramba
