Výroba a šíření deepfake videí by se nově mohlo stát trestným činem i mimo oblast nekonsensuální pornografie. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a skupina poslanců navrhují postihovat prostředky trestního práva případy, kdy pachatel vytvoří nebo rozšíří deepfake materiál s úmyslem způsobit jinému vážnou újmu na právech. V návrhu novely trestního zákona se počítá s trestní sazbou až dva roky vězení.

Vyplývá to ze seznamu pozměňovacích návrhů předložených k novele trestního zákona. Poslanci c čele s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem navrhují prostředky trestního práva s trestní sazbou až dva roky vězení postihovat výrobu a šíření deepfake materiálů s úmyslem poškodit jiného.

Úplný pozměňovací návrh poslanců je zde:

Poškození cizích práv deepfakem

K datu 21. března 2025 byly k návrhu novely trestního zákona předloženy celkem 34 pozměňovací návrhy poslanců. Jedním z nich je návrh poslanců Pavla Blažka, Marka Bendy, Evy Decroix, Karla Haase a Pavla Staňka (všichni ODS) rozšířit trestní zákon o trestný čin spočívající ve využití a veřejném šíření podoby a projevu jiných v díle vyrobeném pomocí deepfake.

Takové jednání by bylo trestným činem poškození cizích práv a dopustil by se jich podle návrhu ten, kdo by spáchal takto v novém ustanovení § 181 popsanou podstatu: „(2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu způsobit jinému vážnou újmu na právech vyrobí dílo, které neoprávněně zobrazuje, zachycuje nebo jinak využívá podobu jiného nebo jeho projev osobní povahy, které se jeví být pravými, ačkoli ví, že pravé nejsou, nebo takové dílo učiní veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří.“

Mohlo by vás zajímat

Zakotvit jen pornografii nestačí, zneužití je více

Nový trestný čin by doplnil už novelou navrhovaný trestný čin vytváření pornografie pomocí deepfake bez souhlasu dotčené osoby. „Novela trestního zákoníku projednávaná jako tisk 861 přichází s návrhem kriminalizovat nekonsensuální pornografii, a to včetně případů, kdy je k takovému účelu zneužita deepfake technologie,“ uvádí k tomu poslanci v odůvodnění svého návrhu. „Tím se samozřejmě problematika zneužití deepfake technologie nevyčerpává,“ dodávají.

Pokud by taková činnost podle „sloužila jako prostředek k jiné trestné činnosti, například k podvodům“, tak se podle poslanců toto jednání posoudí jako některý trestný čin ve zvláštní části trestního zákoníku.  Ne ve všech případech je to ale možné, „byť konkrétní jednání jsou bezesporu škodlivá a zasahují do práv osoby, jejíž podoba byla takto zneužita“.

„Navrhuje se proto výrobu deepfake materiálů či jejich rozšiřování nebo opatřování jinému, pokud se tak děje v úmyslu způsobit jinému vážnou újmu na jeho právech, postihovat prostředky trestního práva,“ uvedli v odůvodnění doslova poslanci.

Může škodit osobně, pracovně i politicky

„Zvolené řešení proto doplňuje stávající § 181 tr. zák. (trestný čin poškození cizích práv) o novou skutkovou podstatu, u které nicméně nebude třeba (oproti dnešnímu § 181 tr. zák.) prokazovat to, zda někdo byl nebo nebyl uveden v omyl, popř. zda bylo nebo nebylo využito něčího omylu. Podstatné bude to, zda dílo zobrazuje, zachycuje nebo jinak využívá podobu jiného nebo jeho projev osobní povahy, které se jeví být pravými, byť tomu tak není (a pachatel o tomto nesouladu ví),“ uvádí dále v odůvodnění poslanci.

Výroba takových materiálů má být podle poslanců trestná, pokud se děje s úmyslem druhého poškodit a způsobit vážnou újmu na právech, uvádí poslanci s odkazem na odbornou literaturu: „Vážná újma na právech může být podle judikatury spatřována ve výrazném negativním zásahu do rodinného života, postavení v zaměstnání, dále v závažné újmě na pověsti nebo cti poškozeného.“

K výčtu poškození pak poslanci dodávají: „Ale může spočívat i v neúspěchu v celostátních nebo regionálních volbách apod.“

Projednávání novely opět přerušeno

Projednávání novely trestního zákona ústavně-právním výborem sněmovny bylo od 15. ledna 2025 přerušeno a ministr ustavil pracovní skupinu kvůli velkému množství pozměňovacích návrhů, jak Česká justice informovala. 

Na pořadu jednání měl ústavně právní výbor novelu znovu 19. března 2025, kdy její projednávání usnesením znovu přerušil do další schůze výboru.