Bývalá vláda premiéra Petra Fialy (ODS) schválila loňský rozpočet s deficitem 241 miliard korun. Reálný výsledek je však o 50 miliard korun horší. Kde se stala chyba? Daňové příjmy i většinu výdajových kapitol zvládlo ministerstvo financí odhadnout spolehlivě. Doplatilo však na „rozpočtovou kreativitu“ bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS).
Jedná se o často o nedostatky, na které už během předloňského podzimu upozorňovala Národní rozpočtová rada (NRR) vedená ekonomem Mojmírem Hamplem, ale také odborná veřejnost. Konkrétně se jedná o nerealisticky nízký rozsah plateb za podporované zdroje energie (POZE) a přepálený odhad výnosu z prodeje emisních povolenek. Nepovedl se ani odhad příjmů z fondů Evropské unie.
Arogance moci
Co se týká plateb za POZE, Stanjura do původního návrhu státního rozpočtu propašoval cifru 8,5 miliardy korun. Tedy nesmyslný odhad, který se zcela míjel s realitou. Ministerstvo průmyslu a obchodu a rozpočtová rada už před více než rokem upozorňovaly, že na financování POZE bude zapotřebí přes 30 miliard. Nakonec to až tak strašné nebylo, výsledný účet pro stát vyšel na 25,9 miliardy korun.
Dlužno dodat, že se ministr Stanjura pokusil účet za obnovitelné zdroje energie srazit s pomocí individuálních kontrol ziskovosti solárních elektráren z let 2009 a 2010. Tento retroaktivní zásah však narazil na odpor vlastníků elektráren, tehdejší opozice a většiny senátorů. Právě díky tlaku senátu byl tento návrh, který by Česko vystavil riziku prohraných soudních sporů a arbitráží, z legislativy odstraněn.
Bod pro Hampla, ostuda pro Stanjuru
Stejně tak Hamplův tým upozorňoval na nerealistické příjmy z prodeje emisních povolenek. Stanjurovo ministerstvo počítalo s 30 miliardami korun. Jenže to by průměrná cena emisní povolenky musela být přes 100 eur; ve skutečnosti kolísala okolo 75 eur za tunu oxidu uhličitého. Ministerstvo financí navíc podcenilo útlum výroby v uhelných elektrárnách a v těžkém průmyslu v důsledku vysokých plateb za emise. Ten ostatně probíhal už v předchozích letech.
Loňský příjem českého státního rozpočtu z prodeje povolenek tak dosáhl pouhých 13,7 miliardy korun, což je méně než polovina odhadu Stanjurova ministerstva. „Výsledná čísla o hospodaření státu za rok 2025 jsou potvrzením toho, že varování parlamentu, Výboru pro rozpočtové prognózy a Národní rozpočtové rady byla naprosto oprávněná. Veškerá rizika související se špatným plánováním příjmů a výdajů, která měla za cíl lakovat rozpočet na růžovo, se v plném rozsahu naplnila,“ uvedla k těmto zjištěním ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Mohlo by vás zajímat
Odchylky mezi schváleným rozpočtem a realitou (mld. Kč)
Do kritiky Stanjurova rozpočtu se pustili i jeho bývalí koaliční partneři. „Státní rozpočet za minulý rok nevyšel o 50 miliard Kč. Je to smutná vizitka Zbyňka Stanjury, který do poslední chvíle i naše ministry ujišťoval, že je vše v pořádku. A naše chyba, že jsme mu důvěřovali. Stanjurovy chyby ovšem neznamenají, že pod Alenou Schillerovou nebude ještě hůř,“ uvedl na síti X poslanec Jan Papajanovský (STAN).
Výmysl, nebo časový nesoulad?
Vůbec největší rozdíl vznikl u příjmů od Evropské unie. Jedná se o peníze určené na financování operačních programů či Národního plánu obnovy. Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu počítalo s příjmem ve výši 179 miliard korun, realita však byla jen něco přes 130 miliard. Na druhou stranu však bylo financování společných programů Evropské unie a České republiky meziročně o 20,7 miliardy korun vyšší.
Tady se však může jednat o pouhý časový nesoulad v toku peněz. „Rok 2025 skončil se schodkem 249,9 miliardy, nikoliv 290,7 miliardy, neboť 40 miliard je jen časový nesoulad evropských peněz. Tedy předfinancování evropských projektů a načerpání peněz až příští rok,“ upozornil na síti X analytik NRR Daniel Bárta. Podobně se o něco později vyjádřil také bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura. „Evropské peníze jsou průtokovou položkou a jejich započítávání bez kontextu vytváří zkreslený obraz hospodaření státu,“ upozornil Stanjura.
Letos to vypadá na -350 miliard
Letošní výhled nevypadá o nic lépe. Loni si ještě stát vypomohl dalším rozpočtovým faulem ministra Stanjury. A sice zdaněním „nadměrného“ zisku energetických společností, což vyneslo 38,4 miliardy korun. Vláda původně slibovala, že výnos z takzvané windfall tax bude účelově vázán na pomoc lidem a firmám s drahými energiemi. Žádná taková pomoc, kromě financování většiny nákladů POZE státem, však loni neprobíhala.
S jakým rozpočtovým schodkem lze počítat v letošním roce? „Pro rok 2026 počítáme s dalším navýšením schodku státního rozpočtu do blízkosti 350 miliard korun. Finální číslo bude nicméně záviset na tom, s jakou razancí hodlá nová vláda naplňovat své ambiciózní výdajové priority. Celkový schodek veřejných financí by měl setrvat těsně pod hranicí 3 procent HDP a nadále patřit k nejnižším v našem regionu,“ upozornil hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.
Čtvrtý nejhorší v historii Česka
Navzdory výše uvedené kritice platí, že mnohé položky rozpočtu dokázalo ministerstvo financí odhadnout s obdivuhodnou přesností. Daňové příjmy státu vzrostly v meziročním srovnání o 9,5 procenta na 1,06 bilionu korun; oproti návrhu státního rozpočtu byly vyšší o 2,5 procenta. Pozitivním překvapením skončil třeba výběr spotřební daně z pohonných hmot nebo daně z příjmu právnických osob (a to i bez započtení kontroverzní windfall tax).
Státní rozpočet loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun. Deficit tak byl čtvrtý nejhlubší od vzniku České republiky. Donedávna nadějný vývoj rozpočtu se obrátil v prosinci, kdy se deficit prohloubil o dlouho nevídaných 58,3 miliardy korun. Vyšší prosincový deficit vykázalo Česko jen v letech 2006 a 2007.
