Vláda bude v nejbližší rozhodovat o tom, jak se zvednou stanovené náklady na bydlení uprchlíků, podle kterých se vypočítávají jejich humanitární dávky. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje jejich nárůst, ale jen u zranitelných osob. Pro většinu resortů je to dostatečné, některé úřady a instituce to ale odmítají s tím, že z navrhovaných částek není možné zaplatit ani nejlevnější ubytovny. Naopak ministerstvo financí krotí jakékoliv navyšování požadavků na státní rozpočet, podle resortu by mělo ministerstvo pokrýt náklady na dávky v rámci úspor ve svém vlastním rozpočtu. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků meziresortního připomínkového řízení.
Pravidla pro vyplácení podpory uprchlíkům se změnila od července změnila, kdy ji stát výrazně přiškrtil. Humanitární dávka totiž začala zahrnovat peníze na živobytí i bydlení. Nárok na ní mají jen domácnosti s příjmem pod životním minimem a nařízenými náklady na bydlení. Ty jsou aktuálně stanovené na 2400 korun na osobu na měsíc, v evidovaném bytě pak 3 000 korun. Podle organizací pomáhající uprchlíkům je to ale málo a systém tak vede mimo jiné k jejich zadlužování a vyloučení.
Ministerstvo na to nyní reaguje návrhem, podle kterého se mají tyto částky zvednout na dvojnásobek, ovšem jen u takzvaně zranitelných osob. Za ty se považují především děti do 18 let, studenti, lidé pečující o malé děti do šesti let věku, těhotné ženy, senioři nad 65 let, invalidé a zdravotně postižení nebo lidé o ně pečující. U ostatních uprchlíků stávající výše uznatelných nákladů zůstává stejná.
Na systém doplácejí hlavně malé domácnosti
Většina resortů s takovým řešením souhlasí, pro některé je ale příliš mírný. Na to upozorňuje například vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková: „Oceňuji nárůst částek započitatelných nákladů obsažený v návrhu oproti současnému stavu. Považuji však za zásadní nedostatek, že ani v navržené výši je nelze považovat za částky odpovídající skutečným nákladům na bydlení.” Podle ní je tak návrh v rozporu s evropskou směrnicí, která stanovuje povinnost členských států unie zajistit pro lidi s dočasnou ochranou možnost přiměřeného ubytování.
„Je nepochybné, že s ohledem na pokračující inflaci a rovněž avizovaný další nárůst cen energií je nutno počítat se setrvalým zvyšováním nákladů spojených s bydlením,” doplňuje Šimáčková Laurenčíková. Ta zároveň připomíná průměrně ceny pronájmů v Česku, které bez dalších plateb za služby a energie dosahují například v Praze necelých 17 tisíc za čtyřicetimetrový byt.
„Je zjevné, že pro jednotlivce či malé rodiny je v navrhovaných částkách zcela nereálné zajistit si adekvátní bydlení. Částky obsažené v návrhu jsou tudíž též nedostatečné pro efektivní podporu přesunu držitelů dočasné ochrany do běžného bydlení namísto nouzového, což je aktuálně jednou z priorit při adaptaci a integraci držitelů dočasné ochrany,” konstatuje vládní zmocněnkyně.
Podle ní by na nový systém doplatily zejména jednočlenné a dvojčlenné domácnosti. Podle Šimáčkové Laurenčíkové by tak měly být započitatelné náklady pro bydlení v evidovaných bytech na úrovni 9 200 korun pro zranitelné osoby a 4 600 pro ty ostatní. V případě bydlení v neevidovaných bytech pak zmocněnkyně navrhuje 7 400, respektive 3 700 korun.
Velmi podobně se pak vyjádřil například i Svaz měst a obcí. Také ten sice navýšení vítá, i on ale apeluje na potřebu větší štědrosti. „Výše této hodnoty bohužel není dostatečná, a to zejména pro osamělé osoby a dvoučlenné domácnosti. Domníváme se, že navržené hodnoty reálně nepostačují ani k uhrazení čisté a klidné ubytovny a již vůbec ne klasického bydlení. Navrhujeme tedy, aby částka byla navýšena. Považujeme za cíl poskytované podpory umožnit jejím příjemcům rozumně, byť prostě žít, nikoliv ovšem živořit,” konstatuje svaz.
Podle něj by životní podmínky uprchlíků měly odpovídat hygienickým a obecným společenským standardům. „Bez zajištění základní životní potřeby v podobě klidného, čistého ubytování nelze očekávat, že by uprchlíci vůbec mohli aspirovat na adekvátní začlenění do hostitelské společnosti; naopak budou tlačeni, aby žili na jejím okraji, se všemi extrémně negativními důsledky z toho vyplývajícími,” varují zástupci samospráv.
A ve stejném duchu se připojila i Unie zaměstnavatelských svazů: „Výše částky bohužel není dostatečná zejména pro osamělé osoby a dvoučlenné domácnosti, nelze z ní zaplatit ani nejlevnější ubytovny. Navrhujeme navýšení částky pro jedno a dvojčlenné domácnosti na 7 000 Kč na osobu pro byty v registraci a 5600 na osobu pro ostatní ubytování.”
Náklady pro české občany vyšší o desítky procent
Proti ministerstvu práce a sociálních věcí jde i resort školství. „Vítáme navýšení částek započitatelných nákladů na bydlení pro zranitelné osoby. Výše započitatelných nákladů pro cizince s dočasnou ochranou, kteří nejsou zranitelnými osobami však neumožňuje jejich udržení na bytovém trhu. Přispívá tak k vytváření sekundárního trhu s bydlením a ubytováním pro osoby s dočasnou ochranou. Tím se zvyšuje riziko jejich segregace a vzniku sociálně vyloučených lokalit,” upozorňuje ministerstvo školství. Podle něj by se měly humanitární dávky pro uprchlíky sjednotit se standardním českým dávkovým systémem.
Resort v této souvislosti uvádí příklad, kdy u dvoučlenné domácnosti zůstávají uznatelné náklady na bydlení na úrovni 6 000 korun a u zranitelných osob se zvedají na 12 000. Pro českou domácnost o jednom nebo dvou lidech jsou přitom takzvané normativní náklady na nájemné bydlení pro účely výpočtu příspěvku na bydlení stanovené v současné době v případě Prahy a Brna na úrovni necelých 17 tisíc.
„Pro české občany jsou v tomto modelovém příkladu normativní náklady o 178 procent vyšší než započitatelné náklady pro osoby s dočasnou ochranou nespadající do žádné kategorie zranitelných osob; oproti zranitelným osobám jsou normativní náklady vyšší o 39 procent,” vypočítává ministerstvo školství.
„Tyto poměry, které jsou obdobné u bydlení mimo evidované byty, vytvářejí nevhodné pobídky pro ukrajinské uprchlíky k bydlení v přelidněných bytech,” poznamenává pak ministerstvo s tím, že podle zkušeností Agentury pro sociální začleňování na ministerstvu pro místní rozvoj je přelidněnost bytů častá příčina narušování pořádku v domech a jejich okolí nebo neadekvátního prostoru pro vzdělávání dětí a dalších negativních jevů.
„Ty vedou ke generační pasti chudoby a sociálního vyloučení, také ovšem k sousedským sporům a následně k negativnímu veřejnému obrazu chudých občanů a poptávce po represivních řešeních,” uvádí resort s poznámkou, že právě taková řešení by byla v případě uprchlíků v rozporu se stávající orientací státu spočívající v podpoře Ukrajiny proti ruské agresi.
Stejnými čísly a rozdílem mezi uznatelnými náklady pro uprchlíky a české občany argumentuje i ministerstvo pro místní rozvoj.
Najděte peníze sami, apelují finance
Návrh ministerstva práce se nelíbí ani správci státní kasy, resort financí ho ale „ostřeluje” z opačných pozic – nelíbí se mu totiž, že by se zvýšením dávek měly zvýšit také nároky na státní rozpočet. Ministerstvo vedené místopředsedou ODS Zbyňkem Stanjurou poznamenává, že návrh předpokládá dodatečné nároky na rozpočet v rozmezí od 150 do 183 milionů korun měsíčně, a to v závislosti na počtu lidí, kterým navržené uznatelné náklady zvednou humanitární dávky.
Podle resortu financí ale má tak jako v jiných případech najít ministerstvo práce a sociálních věcí zdroje na pokrytí zvýšených nákladů ve svém vlastním rozpočtu, případně že je získá úsporami jinde. „Je nutné trvat na tom, aby daná opatření byla vždy realizována s ohledem na stav a možnosti státního rozpočtu a veřejných financí jako celku,” apeluje Stanjurův úřad.
Tomáš Svoboda
