Bruselská exekutiva zatím nezformulovala jednoznačnou odpověď na výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně možné anexe Grónska. A to v době, kdy z Dánska zní stoupající nervozita.
Americký prezident Donald Trump má v hlavě novou mapu. Poté, co se pochlubil svržením Nicoláse Madura, řekl magazínu The Atlantic: „Grónsko rozhodně potřebujeme. Potřebujeme ho pro obranu.“ Kodaň protestuje, Nuuk zuří.
Mluvčí Evropské komise Paula Pinhová však zatím jen zopakovala známé argumenty. „EU bude i nadále hájit zásady národní suverenity, územní celistvosti, nedotknutelnosti hranic a Charty OSN. Jedná se o univerzální zásady a my je budeme i nadále bránit,“ prohlásila během pondělní tiskové konference.
Na otázku, zda by silnější rétorika mohla odradit Washington, pouze odpověděla, že Grónsko je členem NATO, a „proto plně stojíme za Grónskem a v žádném případě nevidíme možné srovnání s tím, co se stalo ve Venezuele.“
Partneři respektují pravidla
Reportéři chtěli znát konkrétní opatření. Anitta Hipperová, mluvčí Komise pro zahraniční věci, odpověděla: „Očekáváme, že všichni naši partneři budou dodržovat mezinárodní závazky. V této fázi však nemůžeme sdělit nic dalšího.“
Když se otázky staly ostřejšími – jsou nyní USA agresorem? – mluvčí Pinhová pokrčila rameny. „O tom, jak to nazvat, jsme zatím opravdu nediskutovali. Nemyslím si, že to je v této věci nejdůležitější otázka.“
Mohlo by vás zajímat
Alibi pro opatrnost
Unijní smlouvy zavazují členské státy ke vzájemné obraně. Grónsko, ačkoli je součástí dánského království, však není členem EU.
Dánští politici nyní chtějí víc než jen solidární tweety. Dánská premiérka Mette Frederiksenová označila postoj Američanů za nesmyslný a vyzvala k ukončení „výhrůžek vůči historicky blízkému spojenci.“
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen se rozhořčil nad tím, že je přirovnáván ke Caracasu. „Když prezident Spojených států říká, že ‚potřebujeme Grónsko‘, a spojuje nás s Venezuelou a vojenskou intervencí, není to jen špatné. Je to neuctivé,“ prohlásil. Ani jeden z lídrů však neslyšel od vedení Unie slib sankcí, vojenské podpory nebo dokonce mimořádného summitu.
Srovnání s Venezuelou je nepříjemné. Evropa Madura roky odsuzovala. Ochota Trumpovy administrativy unést hlavu státu bez souhlasu OSN však narušuje evropský pohled na svět založený na pravidlech. Unie zatím vydala prohlášení, v němž vyzvala k umírněnosti a zároveň uvítala „příležitost k demokratické transformaci.“
Klíčové poloha Grónska
Grónsko je pro Evropu důležitější, než by se mohlo zdát. Jeho nerostné suroviny mohou znamenat úlevu od závislosti na čínských dodávkách. Letecké základny hlídají námořní úžinu pro posily z Atlantiku. Trump novinářům na palubě Air Force One řekl, že „EU potřebuje, abychom Grónsko měli, a oni to vědí.“ Když byla Pinhová během pondělní tiskové konference vyzvána, aby tato tvrzení odmítla, zdráhala se: „Nejsem informována o žádné diskusi našich zástupců s USA na toto téma.“
Vyhýbavé odpovědi rozčilují severské diplomaty. Norsko se obává, že by americké výhrůžky mohly podnítit Rusko k nepříjemnostem na Špicberkách. Finští úředníci šeptem říkají, že rétorika Bruselu vybízí ke srovnání s jeho váháním po ruském zabrání Krymu. Evropská rada zatím nenaplánovala žádné zasedání věnované bezpečnosti Arktidy.
Kodaň improvizuje
Dánsko, které musí improvizovat, se nyní opírá o bilaterální vztahy. Kodaň se obrátila na Paříž s žádostí o námořní cvičení a na Německo s žádostí o satelitní pokrytí. Do Washingtonu vysílá vyslance v naději, že se situace uklidní.
Článek 42 odst. 7 Smlouvy o EU ukládá povinnost vzájemné pomoci každému členovi, který je terčem ozbrojeného útoku, ale Dánsku neposkytuje automatickou záruku pro jeho zámořské území. Komise nemůže navrhnout sankce proti Washingtonu bez jednomyslné podpory, kterou by Maďarsko téměř jistě vetovalo.
Trumpova posedlost Arktidou není zcela bezdůvodná. Pod grónskou tundrou se nacházejí ložiska vzácných zemin. Zprávy prospektorů hovoří také o uranu, zinku a niklu. Brusel ale také jmenuje Grónsko jako potenciálního partnera při snižování strategické závislosti na Číně. Pokud si Washington nárokuje výlučná práva, plány Evropy na nové dodavatelské řetězce se rozpadnou.
Investoři tuší problémy
Investoři již tuší potíže. Akcie společnosti Bluejay Mining, londýnské těžební společnosti s licencemi v severozápadním Grónsku, po výrocích amerického prezidenta klesly. Trhy pochybují, že Brusel dokáže ochránit dánská aktiva, pokud Washington začne vyvíjet tlak.
Komise trvá na tom, že nevidí žádný precedens spojující Caracas s Nuukem. „Každá země může být z mnoha hledisek velmi zajímavá, ale to by nemělo vyvolat žádný zájem nad rámec možných investic,“ řekla mluvčí Komise Pinhová.
Šéfka evropské zahraniční politiky Kaja Kallasová hovořila s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem o Venezuele, ale také o Grónsku. Úředníci popisují tento hovor jako „konstruktivní“, ale s odvoláním na diplomatickou citlivost neposkytují žádné podrobnosti. Komise slibuje, že „zůstane v úzkém kontaktu s Dánskem“ a na budoucích zasedáních Severoatlantické aliance bude řešit otázku bezpečnosti Arktidy.
Osmdesát let poté, co Amerika osvobodila západní Evropu, Brusel stále nemá scénář pro řízení Aliance, když se Washington vydá mimo vytyčenou cestu. Trump si toho všiml. Spojením pádu Caracasu s flirtováním o Grónsku testuje, zda Evropané věří svým vlastním doktrínám. Dosavadní odpovědí je nervózní listování poznámkami a modlitba, aby bouře přešla.
