Kodaň se jako předsedající země Rady EU zavázala k silné podpoře Ukrajiny, která už čtvrtým rokem bojuje s Ruskem. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen navrhl, aby Unie pomohla napadené zemi tím, že umožní přesun části zbrojní výroby na své území.

Dánská vláda, která do konce roku předsedá Radě EU, vyzvala k užšímu propojení ukrajinského zbrojního sektoru s evropským obranným průmyslem. Tento záměr oznámil dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen během jednání Výboru pro bezpečnost a obranu (SEDE) v Evropském parlamentu. Bylo to v rámci jeho prezentace priorit dánského předsednictví.

Evropští poslanci přitom ocenili aktivní přístup Kodaně v dosavadní pomoci napadené Ukrajině. „Dánský model je dobrým příkladem toho, jak můžeme Ukrajinu podpořit. Nejen slovy, ale i činy,“ zdůraznila předsedkyně výboru Marie-Agnes Strack-Zimmermannová (Renew/Německo).

Dánský politik slíbil, že aktivní podpora Ukrajiny bude i nadále určujícím rysem dánského předsednictví. „Uděláme vše, co je v našich silách, aby se Ukrajina mohla bránit,“ dodal.

Mohlo by vás zajímat

Ukrajinská výroba se přesune do Evropy

Pomoc východoevropské zemi, kterou sousední Rusko napadlo v únoru 2022, má spočívat také v integraci ukrajinského zbrojního průmyslu s evropskými zbrojaři. „Ukrajina potřebuje větší vojenskou podporu a potřebuje ji hned. Zahrnuje to mnohem větší investice do ukrajinského vojenského průmyslu. Ukrajinská obranná výroba by se měla více integrovat do evropského obranného průmyslu. To znamená i zřízení ukrajinských vojenských výrobních zařízení zde v Evropě,“ navrhl dánský ministr.

Poulsen je přesvědčen, že evropský unijní blok musí být připraven na potenciální konflikt nejpozději do roku 2030. „Jsme si plně vědomi, že to nebude snadný úkol. Nemůžeme však očekávat, že současná úroveň ohrožení zmizí. Musíme výrazně posílit evropský obranný průmysl, musíme více investovat a být také inovativnější,“ shrnul hlavní výzvy posílení obranyschopnosti starého kontinentu.

Jeho slova ocenila většina poslanců evropského výboru, jehož členem je i český europoslanec Alexandr Vondra (ECR/Česká republika) z ODS.

EU a NATO musí úzce spolupracovat

Na výboru vystoupila také zástupkyně generálního tajemníka NATO Radmila Šekerinska, která shrnula výsledky červnového summitu Aliance v Haagu. Připomenula historický okamžik, kdy se členské země Severoatlantické aliance zavázaly navýšit obranné výdaje na 5 % svých HDP.

„Připravenost má svou cenu. Stojí to hodně peněz. Nepřipravit se na válku by nás stálo mnohem, mnohem více. Musíme to našim občanům řádně vysvětlit,“ zdůraznila bývalá ministryně obrany Severní Makedonie. Varovala, že i po skončení války na Ukrajině bude Evropu ohrožovat Putinovo Rusko. „Mohlo by být schopné zahájit plnohodnotný útok na území NATO za tři až sedm let,“ prohlásila.

V této souvislosti nastínila tři priority: investice do obrany, investice do institucí a investice do silné a svobodné Ukrajiny. „My jako NATO vítáme skutečnost, že EU posiluje obranu prostřednictvím návrhu Readiness 2030 a evropské obranné strategie. Kdykoli NATO a EU spolupracují, dějí se dobré věci,“ dodala a sklidila potlesk přítomných europoslanců.