Zítra nastane jedno zvláštní výročí. Daniel Beneš oslaví dvanáct let v pozici předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZ. Oproti dobám, kdy o jeho odvolání příležitostně usiloval bývalý ministr financí Andrej Babiš, je jeho pozice mnohem jistější. Dokonce se zdá, že žije v perfektní symbióze s vládní koalicí premiéra Petra Fialy.
Od nástupu pětičlenné pravostředové koalice v závěru roku 2021 totiž neunikla do médií ani jedna zpráva naznačující to, že by snad ministři či premiér nebyli s Danielem Benešem spokojeni a zvažovali výměnu na pozici šéfa největší a nejziskovější společnosti pod kontrolou státu. Insideři z prostředí energetiky hovoří o opačné situaci. Tedy, že Daniel Beneš to s politiky umí a že jeho pozice je silnější než byla kdy dříve.
Jak se zdá, vládě jde především o peníze. ČEZ poslušně platí všechny mimořádné daně a také dividendy v požadované výši, aniž by dal nahlas najevo nelibost. Jenže vztah mezi státem a Skupinou ČEZ je o dost komplikovanější. Někdy není úplně jasné, kdo v tomto vztahu rozhoduje a kdo poslouchá.
Státní ČEZ, nebo ČEZský stát?
Důkazem síly Beneše a jeho lidí může být ostatně i vliv, který si získal v Hospodářské komoře ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Ostatně Daniel Beneš je od roku 2015 členem představenstva Svazu průmyslu a od roku 2019 jeho viceprezidentem. Letos v květnu byl v této funkci potvrzen na další funkční období.
Taková funkce není jen tak na parádu. Dobře informované zdroje Ekonomického deníku upozorňují na výrazný vliv, který ČEZ v obou podnikatelských svazech získal. Komora i Svaz průmyslu mají velký vliv na podobu nově přijímané legislativy – tím, že patří mezi oficiální připomínková místa. Tohoto práva využívají často, a to dost asertivně.
Jenže, v praxi to vypadá tak, že vyjádření obou svazů k energetické legislativě připomínají více vyjádření ČEZ než celého podnikatelského sektoru. Daniel Beneš dokonce ve Svazu průmyslu vede expertní tým pro energetiku a klimatickou změnu. Například mezi 26 členy expertního týmu k trhu s elektřinou nalezneme hned tři zástupce Skupiny ČEZ. A také po jednom zástupci EPH, Sev.en, ČEPS a dalších významných hráčů v energetice.
Nebo jiný příklad vlivu, který má šéf ČEZ na stát. Podle zdrojů z trhu je to právě Daniel Beneš, kdo prosazuje přechod ČEZ pod stoprocentní kontrolu státu. A to buď celé energetické skupiny (formou odkupu akcií a vytěsnění zbývajících minoritních akcionářů), nebo jen jaderných a uhelných elektráren – s pomocí asymetrického rozdělení Skupiny ČEZ.
Zřejmě to tedy byl ČEZ, kdo propašoval do transpoziční novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev paragraf, který otevírá cestu k dělení akciových společností i souhlasem pouhých 50 procent držitelů akcií. Podle navržené legislativy má stačit ke schválení nerovnoměrného rozdělení 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě – za podmínky účasti majitelů nejméně dvou třetin akcií.
Navrženou novelu, která je obecně známa jako Lex ČEZ, ostře kritizoval právník Petr Bezouška. Upozornil, že taková možnost by byla v Evropské unii zcela výjimečná. Za tuto kritiku byl Bezouška v dubnu potrestán; vláda rozhodla o jeho odvolání z Legislativní rady vlády (LRV). Také zde se spekuluje o tom, zda se vyhození kritického právníka z poradního orgánu vlády neodehrálo na přání mocného šéfa Skupiny ČEZ.
Workoholik se sklony k mikromanagementu
Samotný Daniel Beneš je v poslední době tak trochu neviditelný. Tedy aspoň z pohledu médií. ČEZ sice pořádá tiskové konference a neformální večerní setkání pro média, těch se však účastní jiní top manažeři. Jmenovitě třeba místopředseda představenstva a šéf divize obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani, člen představenstva a finanční ředitel Martin Novák nebo také generální ředitel dceřiné firmy ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.
Co se týká dění uvnitř ČEZ, hlavní slovo má vždy Daniel Beneš. Zdroje Ekonomického deníku jej popisují jako workoholika, jehož pracovní doba výrazně přesahuje standardních osm hodin denně. A také zmiňují mikromanagement, kdy šéf ČEZ rozhoduje i o naprostých detailech. Třeba o tom, komu z politiků či obchodních partnerů věnuje vstupenku na koncert či sportovní zápas.
Daniel Beneš zahájil kariéru za éry generálního ředitele Martina Romana, který ho vybral do pozice „muže číslo 2“ a později i za svého nástupce. Roman totiž už od konce roku 2010 chystal odchod z funkce. Správnou chvíli však už nestihl. Ředitelskou pozici opouštěl v září 2011, tedy v době, kdy média začala rozebírat jeho podezřelé vazby a transakce, například co se týká vazeb na plzeňskou Škodu Holding.
Martin Roman tak odcházel s ostudou, ale nikoliv jako poražený. Na následující dva roky se stal předsedou dozorčí rady ČEZ a udržel si v podniku vliv. Jeho nejbližší spolupracovník Daniel Beneš převzal s požehnáním vlády premiéra Petra Nečase (ODS) nejvyšší manažerský post. Spíše než sesazení kontroverzního šéfa vše připomínalo dobře připravené předání moci.
Vzhledem k tomu, že Martin Roman byl oblíbeným terčem výpadů miliardáře Andreje Babiše, který po volbách na podzim 2013 udělal nečekanou kariéru v politice, se Beneš od svého letitého kamaráda doslova odstřihl. I díky této „flexibilitě“ se ve funkci udržel dodnes.
Mistr zákulisních dohod
Jestli je Daniel Beneš v něčem skutečným mistrem, tak je to budování vazeb na vlivné politiky a zákulisní hráče. V prvních letech ředitelování byli jeho pojistkou hlavně lobbista Vladimír Johanes a právník Radek Pokorný, který měl blízko k premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Právě díky těmto vazbám přežil Beneš tlak ze strany tehdejšího ministra financí Andreje Babiše (ANO), který v době okolo roku 2015 zvažoval výměnu šéfa ČEZ.
Když po volbách v říjnu 2017 přišla ČSSD o většinu poslanců i svého vlivu, našel si Beneš nové spojence. Hlavním trumfem stal přímo prezident Miloš Zeman, se kterým se Benešova rodina zná již od 90. let. Prezident nad šéfem ČEZ držel ochrannou ruku až do konce mandátu v březnu letošního roku. Dobře informované zdroje dodávají, že to zdaleka nebyla jediná taková vazba a že Beneš má své kontakty všude napříč spektrem – od komunistů až po Trikoloru.
Politici tak bez připomínek přešli všechny neúspěchy, které v posledních dvanácti letech ČEZ postihly. Ať už se jedná o ztráty z podnikání na Balkáně a v Turecku, kauzu odfláknutých kontrol svarů v Jaderné elektrárně Dukovany nebo třeba netransparentní přidělování finančních darů a sponzoringu, což se konci roku 2021 ukázalo v souvislosti s kauzou marketingové a reklamní firmy Seven Days Agency. Ani státem dosazení členové dozorčí rady veřejně neprojevují výhrady směrem k top managementu ČEZ.
Na rozdíl od šéfa a spoluvlastníka EPH Daniela Křetínského, který má talent na odhad vývoje energetického trhu a na výhodné akvizice, není Daniel Beneš zrovna velkým stratégem či vizionářem. Je hlavně zákulisním hráčem, který se šťastnou shodou okolností stal šéfem největší energetické skupiny v Česku. A který dělá vše proto, aby se v ředitelském křesle udržel co nejdéle.
David Tramba
