Všichni dodavatelé nových jaderných bloků mají své problémy, nikdo není dokonalý, říká v rozhovoru pro Ekonomický deník předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Úřad vede déle než dvě desetiletí. Dodnes považuje za chybu, že vláda nedokončila původní temelínský tendr. Mezi současnými čtyřmi uchazeči o stamiliardovou zakázku nemá žádného favorita, avšak za nejslabšího uchazeče považuje ruský Rosatom. Jako důkaz uvádí jeho neuspokojivé výsledky při přípravě nových reaktorů v Maďarsku a Finsku.
Když uchopíme téma Češi a jaderná energetika, je zajímavé to štěpení názorů. Většina lidí je pro další rozvoj jaderné energetiky, ale přitom nesouhlasí s tím, jak vláda v této oblasti postupuje. Řečeno slovy klasika: tento způsob výběru dodavatele nového jaderného bloku zdá se mi poněkud nešťastným.
Je to nešťastné už od chvíle, kdy se stát rozhodl zastavit tendr na temelínský blok 3 a 4. Od té doby je to jedno neštěstí za druhým.
Jste toho názoru, že vláda měla v roce 2014 dotáhnout temelínský tendr do konce a vybrat vítěze? Tedy Westinghouse nebo sdružení Škoda JS/Rosatom?
Měli jsme to dokončit a zkusit vybrat. I když si myslím, že do dneška by smlouva nebyla podepsána, protože Areva by se dodnes se státem soudila kvůli vyřazení ze soutěže. To je můj názor, ale život si nehraje na kdyby …
Na druhou stranu, kdyby tehdy vyhrál Rosatom, přineslo by to po anexi Krymu a krizi v Donbasu mezinárodně politické potíže…
S výběrem dodavatele jaderné elektrárny budou vždycky mezinárodně politické problémy a vždycky nastanou technické problémy, ať si vybereme koho chceme. Nikde na světě není dodavatel, který by nám na zlatém podnosu přinesl klíč od bezvadně fungující jaderné elektrárny. Pokud si to někdo myslí, tak u žádné velké investice nikdy nebyl. Ať si vybereme kohokoli, tak to bude chůze bažinou.
Mají vůbec francouzský a korejský uchazeč šanci vyhrát? My po nich chceme reaktor do výkonu 1200 megawattů a oni mají zkušenosti s bloky o vyšším výkonu…
Co se týká Korejců, myslím si, že ve chvíli, kdy budou předávat dokumentaci do dukovanského tendru, tak už tisícimegawattový reaktor budou mít připravený. Dokonce i s evropským certifikátem. U Francouzů to bude komplikovanější. Ale také oni se vracejí k nižším výkonům, i pro své potřeby. Chtějí stavět a poznali, že 1650 megawattů reaktoru EPR je příliš mnoho. Ne výkonově, ale je to moc drahé. Toho betonu zkrátka potřebujete příliš mnoho.
Víte něco ze zákulisí? Třeba jak spolehlivě a bezpečně fungují první reaktory třetí generace ve světě?
Moc se toho neví, zatím je jich v provozu málo. Co víme o prvních reaktorech Arevy a Westinghouse v Číně, je roční faktor využití. Ten se blíží 80 procentům, což je na první rok provozu velmi dobrý výsledek. Pro srovnání, první nový blok Rosatomu v leningradské elektrárně má něco málo přes 70 procent. Takže počáteční problémy se vyskytly, ale dá se říct, že jich není mnoho. Horší je to zřejmě v běloruské elektrárně Ostrovec, kterou zatím Bělorusové odmítli od Rosatomu převzít.
Z vašich slov mám pocit, že Rusové jsou nejhorší…
Co mě – jako státnímu dozoru – dělá vrásky, je, že zpoždění vzniká hlavně ve fázi přípravy stavby, zejména v licenční dokumentaci a její akceptovatelnosti na evropské úrovni. To se týká projektů Rosatomu jak v maďarské Paksi, tak ve finském Hanhikivi. Finské noviny už informují o tom, že se finský investor chystá na arbitráž s Rosatomem. Ale opět zdůrazňuji, že mezi dodavateli není žádná superstar. Problémy mají všichni.
Sledovala jste nedávnou online přednášku britského profesora Stephena Thomase? Co říkáte na jeho závěr, že nejméně špatný ze všech nabízených reaktorů je čínský HPR1000?
Ano, sledovala. HPR1000 je velmi dobrý projekt. Nerozumím tomu, proč z bezpečnostních důvodů pustíme do soutěže Rusko a nepustíme tam Čínu. Nevím, zda tam nesehrálo roli nedávné britské rozhodnutí vycouvat z projektu elektrárny Bradwell, kterou měli stavět Číňané. Bohužel o tom málo vím a bližší informace vám asi nikdo neřekne. Taková poznámka na okraj: říká se, že každý systém kontroly a řízení v jaderné elektrárně obsahuje chybu. Někdy neúmyslnou, někdy může být i úmyslná.
To zní dost strašidelně….
…ale tak to prostě je. Na druhou stranu když se takový problém objeví, tak to zařízení jde vždy do bezpečna. To je základní podmínka. Jakmile se něco takového začne dít, tak se blok odstaví.
Když jsme u strašidelných historek, co říkáte na poslední vývoj okolo příprav dukovanského tendru? Odvolání vládního zmocněnce Jaroslava Míla, podivné hodnocení bezpečnosti uchazečů, zoufalé schvalování zákona zvaného Lex Dukovany?
Já bych to klidně i okomentovala, ale já se v tom nevyznám. Co se týká odvolání pana Míla, tak to je osud nesystémových řešení. Pozice jaderných zmocněnců byla vytvořena jen proto, že si vláda neumí tuto oblast ošetřit normálním, standardním způsobem. Dvojkolejnost se zkrátka neosvědčila a já bych za tím víc nehledala. Načasování bylo trochu zvláštní, to ano. Bezpečnostnímu dotazníku vůbec nerozumím.
To asi nikdo.
Neměla jsem o tom žádné informace dopředu a dodnes o tom mám informace pouze z otevřených zdrojů. Na druhou stranu mohu říct, že SÚJB má pro tuto chvíli hotovo. Na začátku března jsme vydali povolení k umístění nového jaderného bloku v lokalitě Dukovany. Očekávám, že když to půjde dobře, tak že za dalších pět nebo šest let dostaneme od investora podklady pro povolení k výstavbě.
Myslíte, že povolení ještě vydáte vy, nebo už to bude váš nástupce v čele SÚJB?
Já tato rozhodnutí nepodepisuji, jako předsedkyně úřadu jsem odvolací instance. Ale nejspíš už u toho nebudu. Nárok na penzi mám od října 2025. To bude o rok nebo dva dříve, než přijde žádost o povolení nového reaktoru. Tedy ne že bych do penze nějak spěchala, ale člověk má být aspoň trochu realista.
David Tramba
Druhou část rozhovoru s předsedkyní SÚJB Danou Drábovou, zaměřenou hlavně na perspektivy malých modulárních reaktorů, přinese Ekonomický deník v následujících dnech.
