Nová regulace emisí metanu, která platí v zemích Evropské unie od tohoto týdne, zvýší náklady plynárenských společností a negativně se tak promítne do cen plynu pro české zákazníky. Otázkou je, jak výrazně. Plynárenské podniky oslovené Ekonomickým deníkem zatím teprve analyzují dopad nové regulace a nedokážou tak odhadnout, jak výrazný dopad do cen bude.

„Společnost GasNet dlouhodobě snižuje svou emisní stopu včetně emisí metanu. Pravidelně obnovujeme naše plynovody, abychom zajistili jejich maximální těsnost. Zavádíme nové postupy, které minimalizují technologické ztráty plynu. Aktuálně schválená legislativa EU týkající se emisí metanu si ale zcela jistě vyžádá další investice do nových technologií a opatření. Přesná výše nákladů, které bude muset společnost GasNet v této souvislosti dodatečně vynaložit, je předmětem právě probíhajících analýz,“ odpověděl tiskový mluvčí společnosti GasNet Aleš Gregorovič.

Správce páteřní plynovodní sítě NET4GAS neočekává, že by přeprava plynu byla novou regulací emisí plynu zásadně ovlivněna. „Předpokládáme nicméně dopady především do organizace a způsobu provádění kontrol, údržby a oprav plynovodů. Sekundárním dopadem bude podstatné rozšíření administrativních povinností v oblasti kontroly a vykazování,“ odpověděla ředitelka komunikace skupiny ČEPS Hana Klímová.

Státem vlastněný ČEPS od loňského roku vlastní dvě plynárenské společnosti, vedle podniku NET4GAS se jedná také o Gas Storage CZ – největšího vlastníka podzemních zásobníků plynu v Česku. Také na něj dopadne nová regulace. „Finální praktické dopady na provozy budeme schopni finálně analyzovat až ve chvíli, kdy bude v Česku dokončen legislativní rámec. Změny očekáváme v oblasti monitorování a vykazování emisí metanu, podle dostupných informací se zabýváme i dopady zpřísnění limitů na naše stávající technologie,“ odpověděl Gas Storage CZ.

Mohlo by vás zajímat

Podle Hany Klímové v případě obou společností platí, že finanční dopady nové regulace emisí metanu bude možné stanovit až po vydání navazujících legislativních a prováděcích předpisů a po zveřejnění způsobu implementace těchto změn do národní legislativy.

Pouze omezený dopad nové legislativy očekává společnost MND, která v Česku těží a skladuje zemní plyn. „Nová unijní legislativa, která reguluje emise metanu, a na kterou se připravujeme dlouhodobě, fungování MND nijak výrazně neovlivní. S investicemi v řádu nižších desítek milionů počítáme v našich střednědobých finančních plánech,“ řekla šéfka komunikace skupiny MND Dana Dvořáková.

Jak snížit emise metanu v energetice

Nové nařízení, které tento týden vstoupilo v platnost, ukládá společnostem působícím v oboru fosilních paliv povinnost měřit, vykazovat a ověřovat své emise metanu a přijmout opatření k jejich snížení. Nejvíc dopadne na těžební podniky, které musejí omezit spalování zemního plynu bez užitku a jeho odvětrávání (tedy vypouštění do atmosféry). K tomu dochází hlavně v situacích, kdy je zemní plyn vedlejším produktem při těžbě ropy a uhlí a těžaři pro něj nemají využití. Nová regulace se bude týkat i fosilních paliv dovážených ze zahraničí.

Proč k tomuto zásahu Evropská unie přistoupila? „Metan je po oxidu uhličitém druhým největším přispěvatelem ke globálnímu oteplování, představuje přibližně třetinu emisí skleníkových plynů. Poškozuje naše životní prostředí i naše zdraví. S konečným přijetím nařízení o metanu v EU máme nyní prostředky k získání jasnějšího přehledu o hlavních zdrojích emisí metanu v odvětví energetiky. To zvýší transparentnost a poskytne nástroje nezbytné ke snížení těchto emisí, a to jak v EU, tak v celosvětovém měřítku,“ řekla evropská komisařka pro oblast energetiky Kadri Simson.

Schopnost metanu zadržovat teplo v atmosféře je ve skutečnosti ještě silnější než schopnost oxidu uhličitého, na druhou stranu se v atmosféře rychleji odbourává. V časovém horizontu 100 let má metan 28krát větší dopad na globální oteplování než oxid uhličitý, v časovém horizontu 20 let je 84krát účinnější. Při využívání fosilního plynu k výrobě elektřiny nesmí emise metanu během celého řetězce od těžby po spálení překročit 3 procenta dodaných objemů, jinak je z hlediska klimatu výhodnější využívat k výrobě elektřiny uhlí.

Více o dopadu metanu na životní prostředí a klima se dočtete v rozhovoru s Robertem W. Howarthem z americké Cornellovy univerzity, který na Ekonomickém deníku vyšel před více než týdnem.

David Tramba